Klínec-Katz Black IPA, ESB od Clocka i Falkona, Joe's Garage Barley Whisky Wine a jiné pivní novinky

Tak tu máme po týdnu další výběr pivních novinek. Čím dál populárnější se stávají jednochmelová piva, neboli Single Hop, ve kterých jde o zdůraznění chmelového projevu dané odrůdy. V posledních týdnech se takovýchto piv objevila celá řada, dnes tu máme najednou tři zástupce. A objevují se i další, u nás méně obvyklá piva, třebas dva Extra Special Bittery a jedno silné pivo, které dozrávalo v sudu po whisky.

A začneme právě pivem, které zrálo ve whisky sudu.  Na svědomí jej má plzeňský Joe's Garage, je to Barley Wine s 9% alkoholu. Velmi výrazné pivo, karamelové, vanilkové, s tóny whisky, sherry i dubového sudu, též je docela dosti ovocné, nejvíce se projevují třešně a rozinky. Jedinou výtku bychom mohli směřovat k výrazné sladkosti – pivo se sice skvěle usrkává i takto, ale méně sladké by asi bylo ještě lepší. Jde o povedený počin, mohlo by být zajímavé nechat ho pár let uzrát ve sklepě (nicméně u těchto jednorázových várek nelze moc odhadnout, co se s nimi přesně stane).

Potštejnský Clock má další pivo z No Idols! série – čtrnáctku E.S.B. Je karamelová, toustová i oříšková, chmelově bylinná, s tóny pomerančové kůry i marmelády. Má vyšší hořkost a pije se výborně. Povedené pivo, ani v Anglii by se neztratilo.

Druhý Extra Special Bitter uvařil létající pivovar Falkon. Je podobný Clockovi, karamelový až karamelkový, oříškový, citrusově chmelový, lehce i pomerančově marmeládový. Vydařený kousek, Clock se nám sice pil o trochu lépe, ale Falkon byl zase o něco zajímavější a možná i trošku „angličtější“.

Dalším pivem od Falkona je Waimea, jednochmelová IPA. Je zajímavě bylinná, citrusová, slušně sladová a karamelová. Je trochu drsnější, pije se ale dobře. Tento chmel nás neurazil, ale ani tolik nenadchnul.

Jednochmelové pivo, v pořadí své druhé, připravili v Kounicích. O slovo se přihlásila bavorská Mandarina, pivo je velmi citrusové, bylinné, obilně sladové. Je docela hořké a drsnější, pije se dobře. Trošku nám chyběla ovocná šťavnatost, kterou známe z bavorských ejlů s tímto chmelem, ale i tak je to fajn počin.

V Radničním pivovaru Jihlava přejmenovali svoji sérii Post Apocalyptic Ale na prosté Single Hop Ale. Prvním letošním zástupcem je australský chmel Topaz. Pivo je to hodně ovocné s tóny angreštů, bílého vína, melounů, mandarinek i tropického ovoce. Je hodně hořké, hořkost trochu ulpívá, ale díky moc příjemnému aroma se prostě pije dobře.

Létající Klínec-Katz se po minulé nepříliš povedené štaci v Letohradském Jelenovi vrátil zpět do Kounic a uvařil dnes už u nás poměrně populární pivní styl – černou IPA. Jmenuje se Bruno, je hodně bylinný až bylinkový se znatelnými mateřídouškovými tóny, zajímavě citrusový, lehce pražený a hodně hořký. Opravdu příjemné překvapení, výborně pitelné pivo. Navíc je to jen dvanáctka, chutí ale směle konkuruje i o polovinu silnějším kolegům.

Pivovar Matuška po roce a čtvrt přišel znovu se svým stoutem, tentokráte ale do něj navíc přidal vanilkové lusky. Docela hodně pražené pivo, s tóny hořké čokolády a kávy, vanilka v něm je znát opravdu hodně, zejména v doznívání. Oproti minulé verzi je ale pivo takové drsnější, ve vůni se po ohřátí objevují tóny instantní čokolády a kávy, v dochuti zase připomíná spálenou vanilku. Celkově je to dobré pivo, ale přeci jen jsme od Matušky čekali více, původní verze nám přišla o poznání lepší.

Novým stout přichystaly i hospody Zlý časy a Kulový blesk. Svůj imperial stout Torpid Mind si nechali uvařit na Břevnově, je to hodně velký silák – čtyřiadvacítka. Pivo je to docela nepříjemně alkoholové, s tóny odlakovače a zelených jablek. S tím bojují příjemné tóny hořké čokolády a praženosti. Na počátku je dojem z piva ještě docela příjemný, ale po ohřátí je to celkem tragédie a pivo se pije hodně špatně. Je to škoda, mohlo by to být skvělé pivo, takhle je to jen nápoj téměř na úrovni krabicového vína k rychlému opití (jen tedy bohužel za trochu vyšší cenu).

Z brněnského Lucky Bastarda jsme potkali jedenáctku Blonda. Na počátku příjemně bylinné a citrusové i obilně sladové, dobře se pilo. Ale po ohřátí se začaly objevovat zatuchlé tóny, při dopíjení docela připomínající houby. Naštěstí tyto tóny vše ostatní nepřebily, takže se pivo dalo v pohodě dopít, ale počáteční nadšení bylo to tam.

Vinohradský pivovar má další novinku, tentokráte jde o IPA. Je to jen třináctka, docela ovocná – s tóny tropického ovoce, mandarinek a broskví, sladší sladová, karamelová, trošku máslíčková. Vcelku se dá pít, ale přišla nám taková nedoladěná, to už je u tohoto pivovaru tak nějak skoro pravidlo.

Na závěr zmíníme jednu zajímavost, pivovar Vyškov pro polský létající pivovar Spirifer uvařil žitnou IPA Haka. A pivo se přes Polsko a pivotéku Base Camp dostalo zpět do ČR, ze zvědavosti jsme ho tedy zkusili. Je chmeleno šesti druhy aromatických chmelů, znát jsou broskve, mandarinky, tropické ovoce, žito se též neztratilo, ale jinak je pivo výrazně karamelkové, v závěru to přechází až do nepříjemných máslových tónů. Ve výsledku nic extra pitelného. Nejde o první a bohužel asi ani o poslední zklamání z Vyškova. Což je škoda, protože tento pivovar při troše snahy umí uvařit výborné pivo.