Pražský pivní podnik Beergeek Bar tento týden slaví dva roky své existence. „Běžné“ multipípové bary takové příležitosti oslavují pivem uvařeným na zakázku v nějakém pivovaru, ale Beergeek Bar se do toho opřel trochu více – jeho pivovar Sibeeria představil patnáct druhů nových piv.
A co je to ta Sibeeria? Staronový Beergeekův létající pivovar, známý dříve pod jménem BeerLab – rozlučkové pivo této značky byla (a vlastně ještě je) výborná silná IPA Say Goodbye. Důvodem pro přejmenování je, jak už občas u evropských craft pivovarů bývá, ochranná známka jiného vlastníka (v tomto případě ji polský vlastník sice už dlouho má, ale nijak ji nepoužívá, takže ani pivaznalého člověka by konflikt jmen nenapadl). Každopádně přejmenování krok špatným směrem není – nové logo i design pivních lahví (viz Facebookové stránky) jsou jednoduché a zároveň pěkné.
Pojďme se podívat na ona nová piva. Ležák Žán Žak je prvním spodně kvašeným pivem Sibeerie / BeerLabu, chmelen je pouze francouzským chmelem Strisselspalt. Zajímavý a dobře pitelný kousek, i když méně obvyklým chmelovým aroma by si asi běžné české pijany nezískal. Pak je tu IPA Antipodius s novozélandskými a australskými chmely – velmi chutná, moc pěkně ovocná a slušně hořká. Skvěle se povedl silný ovesný stout Sweet Jesus – výrazný čokoládový a pražený silák s krásným dlouhým dozníváním. Jen APA Sunscreen se ne úplně vydařila a druhý den už se přestala čepovat. Stane se, nicméně řada jiných pivovarů vesele nabízí ještě o několik úrovní horší piva.
A pak tu je jedenáct druhů kyseláčů. Ano, slyšíte dobře, jedenáct a kyseláčů :) Základem je berliner weisse Sibeerian Raven, vařený ve spolupráci s plzeňským Ravenem a navazující na za stejné spolupráce vzniklý Pilsener Weisse. Měl by být o něco kyselejší, i když bez přímého porovnání se to těžko poznává, úplně velký rozdíl mi v tom nepřišel (taky jsou to už čtyři měsíce). Jde ale i tentokrát o velmi povedené kyselé pivo.
Další piva pak vznikla dozráváním piva s všemožným ovocem – nebojte, nejde o žádné uměle chutnající výluhy a aromata, jak je to u většiny českých ochucených piv. Několik z nich je poměrně konzervativních, s ovoci, která se do piv docela běžně dávají – velmi višňový Sour Cherry, výrazně zbarvený borůvko-ostružinový Black & Blue a výborný Strawberry (v tomto jediném případě šlo o remake podobně povedeného jahodového piva).
Další ovoce a jejich kombinace už byly méně obvyklé – příjemná a přímočará broskev a meruňka, kyselejší a zajímavé mango s ananasem, svěží a chutné kiwi a docela jemný hrozen, kde byl pivní základ asi cítit nejvíce.
Lehkou divočinou byla švestka, jablko a zázvor – takový fajn tekutý koláč. Pak tu byl radler Guess Who's Berliner, pivo řezané s cascarou (čajem z kávových slupek) od Brewbaru – zajímavý lehký kyseláč s tóny sušeného ovoce. Lepší radler jsem vlastně nikdy neměl, takový v sámošce neseženete.
Největší divočák byl patrný už z názvu – Provence s provensálskými bylinkami. Tohle přinést do tradiční české hospody a vydávat to za pivo, tak vás štamgasti ukřižují :) Mezi výraznými bylinnými tóny dominuje rozmarýn, opravdu si to chce na něj chvíli zvykat. Ale příjemně překvapilo a bavilo, za takovéto zajímavé pokusy jsme rozhodně rádi.
Krom Sebeeria piv má nyní člověk v Beergeek Baru v rámci narozenin šanci ochutnat i řadu neobvyklých zahraničních piv, třeba kyselých lambiků, ale podobná luxusní nabídka vlastně v tomto baru není ani nic výjimečného. Na závěr nezbývá než poděkovat za dva zajímavé nejen kyselé večery a popřát mnoho štěstí jak s barem, tak s létajícím pivovarem. Oba ale už nyní patří ve svých kategoriích mezi českou špičku.
