Clock Exorcist Stout, Falkon Amarillo, Permon Red Ale, BeerLab Hop Stop a další nová piva

Máme tu opět další přehled pivních novinek – na devět dní jsme si odskočili do zahraničí a hned se nám jich tu vyrojilo tolik, že jsme sotva stíhali je ochutnat. Některá nová piva se opravdu povedla, jiná naopak docela zklamala.

Začneme jedním novým podnikem – Praha je zase o jednu multipípovou hospodu bohatší. U Václavského náměstí, v nechvalně proslulé ulici Ve Smečkách byla na přelomu roku otevřena „pivotéka“ Illegal Beer. Je to nekuřácký pivní bar s šesti pivy na čepu, vcelku malý, jednoduše a zároveň docela hezky zařízený. Obsluha tu je velmi milá, ceny na centrum rozhodně příjemné, takové průměrné pražské. A výběr piv vcelku slušný – minipivovary a malé průmyslové pivovary. Vypadá to na fajn podnik, počet píp se vzhledem k velikosti a poloze zdá odpovídající. Určitě sem v budoucnu zase zajdeme.

Potštejnský Clock přichází s dalším sezónním pivem – čtrnáctkou Exorcist, ve stylu Foreign Extra Stout. Je pražená, kávová, s tóny hořké čokolády, trochy oříšků a spálenosti. Je to výrazné pivo a hlavně velmi chutné. Tekutá nádhera, tohle se Clockům opět povedlo.

Létající pivovar BeerLab přidružený k Beergeek Baru přišel se svojí druhotinou – Session IPA Hop Stop. Má jen 5,2% alkoholu, je docela hodně obilně sladová, výrazně bylinně chmelová, lehce grepová, s trochou tónů mandarinek a tropického ovoce. Je taková docela drsná, takže se nepije tak dobře, jako některé světové svěží lehké IPA. Ale jen tak na ochutnávku je fajn.

Falkon, další létavec, uvařil  nový Single Hop – tentokráte je to IPA s chmelem Amarillo. Je výrazně karamelová, s tóny tropického ovoce, manga, mandarinek, lehce ananasu a jahod. Více hořká, dobře vyladěná a skvěle pitelná. Chmel Amarillo se prostě k výraznějšímu karamelovému základu hodí více, než třeba předchozí Summit.

S novou jednorázovou várkou přišel Matuška. Když před více než dvěma lety nachystal extra chmelenou verzi Raptora s přídomkem Turbo, bylo to naprosto vynikající pivo. Nyní uvařil Turbo Raptora naopak jako silnější pivo se stejným složením. Po přičichnutí a upití jsme si říkali „Cože, tohle je Matuška?“, ale po chvíli zvykání bylo pivo docela fajn. Je výrazně karamelkové, hodně hořké i plné, chmelově citrusové. Trošku rozhádané, vesměs slušně pitelné, ale oproti třeba stejně silné Zlaté raketě je to velká slabota.

O další ejl rozšířil svůj sortiment pivovar Permon. Nazval ho Bloody Red Ale, je hodně karamelový, toustový, s tóny chlebové kůrky, citrusů, bylin a trochy lesního ovoce a zemitosti. Docela zajímavé a příjemné pivo, i když na intenzitě sladu / chlebové kůrky bychom možná trochu ubrali, ladilo by to dohromady ještě lépe.

Hospody Zlý časy a Kulový blesk si nechaly v Beskydském pivovárku připravit další dva Bad Flashe. Adventní IPA je oukej pivo s tóny karamele, citrusové dužiny a bylin, trošku do kyselých tónů, ne úplně čisté, ale slušně pitelné. Černá IPA Dark Mind nám chutnala více – je pražená, pryskyřičná, s tóny grepů, mandarinek a manga. Pohodové a příjemné pivo.

Zemský pivovar si nechal uvařit vánoční pivo, do pražských pivnic se z nepochopitelného důvodu dostalo převážně v lednu. Christmas Ale je velmi výrazně kořeněný – se skořicí, hřebíčkem i badyánem, znát jsou tóny jablek a pomerančové kůry. Je sladší, karamelový, středně hořký a po prvním šoku z nálože koření se dá vcelku dobře pít.

Narazili jsme na dvě podobná piva z Rukodělného pivovárku Třebonice. Sokolík – weizen s ovsem byl zajímavý, obilný, jablečný, lehce banánový a kořeněný – příjemné a dobře pitelné pivo. René – weizen s žitem, tedy něco jako německý Roggenbier, bylo drsnější pivo s tóny žitného chleba, hřebíčku a banánů, docela dosti hořké. Pilo se slušně, ale užilo by nějaké zjemnění, možná méně toho chmele.

Falkenštejn po dřívějších dvou ejlech – jarním a podzimním uvařil ejl silnější, zimní sedmnáctku. Je karamelová, toustová, citrusová i bylinná, ale chuťově je taková rozhádaná, ruší i lehké tóny máslíčka. Dá se pít, ale po dvou předchozích velmi dobrých ejlech jsme čekali více.

Pivovar Kynšperk přišel s tmavou čtrnáctkou, Černou milenkou. Pražené a karamelové pivo, s lehkými tóny bylin, rozinek a sušeného ovoce. Neuchvátilo, ale celkem se dá.

Ochutnali jsme i pár nenovinek – dvanáctka Zlatý Josef z pivovaru U Dyje byla fajn, sladový, lehce bylinný a kořenitý. Ze svitavského pivovaru Na Kopečku jsme potkali světlou čtrnáctku – U Vodoucha nám k ní dokázali říci jen to, že se jedná o pivo. Byla plná všemožného koření, vcelku dobře pitelná. Říkáme si, jestli nejde o stejné či velmi podobné pivo jako Počernická vánoční 14°. Pivo od Vacků z Chlumce nad Cidlinou nám zatím celkem chutnalo, ale desítka Sedlák byla tragédie – podivné pivo s tóny másla, zelených jablek a zatuchlosti. Rychtář z Hlinska přejmenoval svoje piva, trošku v tom udělal chaos – z Klasiku se stal Fojt, bývalý Fojt se změnil na Fojta nefiltrovaného a podobně se to dělo i s ostatními produkty. Ochutnali jsme právě „nového“ Fojta, celkem pitelné pivo, na průmyslovou desítku dobrý.