Třikrát Bière de Champagne, pivní šampaňská - DeuS, Malheur a Infinium

Marley

27. června 2014 v 9:50

Během posledních pár měsíců se nám doma sešla tři podobná piva, takzvaná pivní šampaňská. Jednu láhev jsme bouchli na Silvestra, druhou na Velikonoce a třetí k příležitosti 190 let od narození Bedřicha Smetany… no dobrá, ten den jsme jen zrovna na to pivo měli náladu :) V následujících řádcích se podělíme o naše dojmy z těchto zajímavých piv.

Prvním pivem je Infinium, které vzniklo ve spolupráci bavorského Weihenstephana a bostonského Samuela Adamse v roce 2010. Má zajímavou širokou láhev, luxusně zdobenou… a také luxusně drahou, jen za ni jsme zaplatili v pivovarské prodejně Weihenstepanu zálohu 3 €. Přesný postup výroby pivovary neuvádějí, ale z rozhovorů a tiskových zpráv se nám nějaký obraz dohromady dát podařilo. Na rozdíl od podobných belgických piv je toto pivo vyráběno pouze z ječného sladu, bez použití cukru, chmeleno je pouze německými chmely. Rmutování je poměrně zdlouhavé a specifické, autoři si nechali dokonce tento postup patentovat. Pivo nejprve kvasí s ejlovými kvasinkami a následně dozrává v láhvi s kvasinkami šampaňskými. Od zrození tohoto piva bylo uvařeno v obou pivovarech několik verzí, které se lišily obsahem alkoholu, dle reakcí veřejnosti minimálně ty americké nebyly příliš povedené. Naše pivo naštěstí pocházelo z Weihenstephanu, konkrétně šlo o verzi s 10% alkoholu, zřejmě z roku 2012.

Pivo bylo dle očekávání velmi šumivé, ale nalít do sklenic se nám ho podařilo celkem bez potíží. Bylo měděné, křišťálově čiré, s hezkou hustou a stabilní bílou pěnou. Ve vůni se mísily nasládlé tóny sladu s mnohým ovocem – broskvemi, meruňkami či pomerančovou kůrou, znát byl i alkohol. Po napití potěšil vysoký a zároveň příjemný říz, pivo bylo hodně karamelové, sladší, s tóny ovoce a karamelizovaného cukru. Hořkost byla spíše jen lehká, doznívání dlouhé, karamelové, meruňkové, s kandovaným ovocem a alkoholovou hřejivostí. Na počátku byla sladkost až nepříjemná, ale po chvíli pití popíjení a ohřátí piva už tak vlezlá nebyla, pivo se hezky rozvinulo.

Ve výsledku příjemný zážitek, pivo jsme si užili a těch utracených dvanácti Euro (tedy se zálohou patnácti, ale naštěstí ještě za tehdejšího nízkého kurzu) jsme ani nelitovali. Nicméně jen tak se k němu asi vracet nebudeme.

Jako druhý se nám do spárů dostal Malheur Bière Brut z belgického pivovaru De Landtsheer. Toto pivo je na trhu od roku 2001, základ piva je podobný Malheuru 10. Vyrábí se obdobně jako šampaňské – je lahvováno s šampaňskými kvasinkami, zraje v láhvi ve sklepích francouzských vinařů v oblasti Champagne-Ardenne, je provedeno setřásání kalů (remuáž) a následně se kaly odstraní (degoržování). Tedy výroba je podobná té šampaňské, Malheur ji označoval jako „méthode champenoise“, ale po sporech s výborem výrobců šampaňského nyní označuje výrobu jako „à la méthode originale“. Naše láhev měla 11% alkoholu, ale existují (či existovaly) i verze o procento silnější.

Malheur Bière Brut je pěkně zlaté a čiré pivo, i přes vyšší pěnivost se nalévalo v pohodě. Ve vůni bylo dosti sladové, s tóny citrusů, meruněk a lehce květinovou chmelovostí. Říz byl vysoký a příjemný, chuť sladší sladová a lehce ovocná. Trošku překvapivě bylo pivo celkem hořké, v doznívání byly opět sladší sladové tóny s nádechem medu, též i sušené meruňky, křížaly a citrusová kůra, v závěru byla znát alkoholová hřejivost. Velmi výrazné, čisté, vyvážené a skvěle pitelné pivo.

Toto pivo naplnilo naše očekávání – bylo opravdu výtečné. Sice z „Brut“ v názvu by člověk čekal spíše něco suššího, ale těch zhruba třinácti Euro, které stálo pivo v Belgii, jsme rozhodně nelitovali. Pivovar Malheur vyrábí ještě další „à la méthode originale“ piva, například tmavý Dark Brut či různé sezónní upravené speciality. Nu, v budoucnu se ochutnání nějakého takového piva bránit nebudeme. Rozhodně doporučujeme i zmíněný Malheur 10, ze kterého Bière Brut vychází – za pětinovou cenu dostanete téměř stejně dobré pivo :)

Posledním námi ochutnaným pivem byl DeuS – Brut des Flandres, zřejmě nejslavnější zástupce této kategorie pivních šampaňských, vařený v pivovaru Bosteels (ten má na svědomí například i výtečná piva Tripel KarmelietKwak). Vyrábí se velmi podobně jako Malheur Bière Brut, včetně zrání, remuáže a degoržování ve Francii, opět za použití šampaňských kvasinek. A stejně jako Malheur spatřil světlo světa v roce 2001, oba pivovary se přou, který z nich byl vlastně první. Nápad na takovéto šampaňské pivo pochází údajně z hlavy Michaela Jacksona, který oba pivovary na přelomu století navštívil. Pivo má 11,5% alkoholu, láhev samotná je opravdu moc pěkná, působí dojmem něčeho luxusního. S dřívější etiketou ve tvaru erbu celkem připomínala známé šampaňské Dom Pérignon.

Jestli byla předchozí dvě piva hodně perlivá, tak DeuS je hotová pěnivá bomba. I přes slušné podchlazení jsme měli co dělat, abychom pivo neměli namísto ve sklenicích rozlité po celém stole. Těch doporučených 2-4 stupňů Celsia je opravdu maximální teplota, podávat ho při „belgických“ 14 stupních by byla sebevražda. Pivo je stejně jako dvě předchozí hezky čiré, pěna opravdu vysoká a pěkně čistě bílá. Vůně byla díky vychlazení celkem nevýrazná, sladová a sladká, po ohřátí se rozvinuly zajímavější tóny koření, zázvoru, medu a citrónové kůry. Pivo mělo výrazný šumivý říz, určitě jedno z nejříznějších piv, co jsme kdy pili. V chuti bylo dosti sladké, zázvorové, koriandrové a hřebíčkové, s tóny citrusové kůry a křížal. Doznívání mělo dlouhé, cukrově sladké, opět kořeněné, zázvorové s alkoholovou hřejivostí a citrusovou kůrou.

Nu, ve výsledku je Deus příjemné a vesměs výborné pivo, o tom žádná. Ale zase tak zajímavé není a vysoká sladkost pitelnosti moc nepřidává. Název „Brut“ zde dává ještě menší smysl než u Malheuru. Za těch třináct Euro z Belgie je to spíše zklamání, jiná silná a řízná světlá piva nám chutnala více a stála jen zlomek ceny DeuSu. A za nějakých 600 až 700 Kč, co pivo stojí v českých pivotékách, je to už celkem výsměch.

Vyplatí se vůbec některé z těchto piv kupovat? Závisí hlavně na tom, co od podobného piva čekáte – poměr cena / výkon nebude nijak úžasný v žádném případě. Ale pokud vám pivo sedne, může to být moc příjemný zážitek. Ti, kteří nemají v lásce piva sladká, by raději měli sáhnout po nějakém hezky chmeleném belgičanovi typu Duvel či případně XX Bitter, nebo zalovit ve vodách sousední Francie a zkusit třeba výtečný 3 Monts.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii