Švédské pivovary a jejich skvělá piva

Už jste si u nás mohli přečíst články o pivě ve Švédsku obecně a též o pivovarech a pivních barech ve Stockholmu. Dnes se zaměříme na ta nejlepší švédská piva, která jsme ochutnali, a doporučíme pár pivovarů, se kterými nešlápnete vedle.

Historie piva ve Švédsku sahá až někam do dávných dob, kdy bylo pivo oblíbeným nápojem starých Vikingů. Později se zde vařila piva inspirovaná Anglií (například Portery) či následně Německem (třebas Märzen). Velkou ránu švédskému pivu zasadily vzrůstající protialkoholové nálady ve společnosti, které ve dvacátém století vedly k velkému omezení prodeje piva, zákazům silných piv a téměř i k prohibici. Zároveň přišlo skupování pivovarů a slučování výroby nadnárodními společnostmi, vyráběná piva většinou dopadla jako nevýrazné a lehce pitelné (euro)ležáky. Naštěstí ale koncem dvacátého století započal rozmach malých pivovarů se zajímavými pivy. A jelikož už pivovary nemají moc na co navazovat, vaří cokoliv se jim zamane. Většina piv je inspirována populárními americkými a anglickými styly, podle kterých se dnes vaří v menších pivovarech po celém světě.

Supermarketová piva

Jak již psala Bludice, v běžných obchodech seženete pouze piva do 3,5% alkoholu. Jde ve většině případů o ležáky nevalné kvality, případně o slabší (nejspíše prostě ředěné) verze normálních piv. Možná se něco jako nouzovka pít dá, ale jelikož nás (a snad i vás) zajímají piva dobrá a zajímavá, doporučujeme tuhle kategorii piv prostě ignorovat.

Systembolaget

A pokud nechcete za jedno pivo zaplatit v baru v přepočtu dvě až tři stovky, tak jediným řešením jsou státem vlastněné prodejny alkoholických nápojů. Naleznete v nich i skvělé světové kousky včetně piv od věhlasných amerických „craft“ pivovarů. My se ale zaměříme na ta švédská. V prodejnách najdete mnoho různých „masových“ ležáků za pár babek, ale ty jsme bez váhání přeskočili (proč si zbytečně kazit dovolenou a ještě za to platit?). Světlou výjimkou, kterou byste rozhodně neměli minout, je Carnegie Porter od švédské odnože giganta Carlsberg. Jde pravděpodobně o nejznámější a nejdostupnější švédské pivo, stylově zapadá mezi baltické portery. Na svoji relativní malou sílu (5,5%) je to ale velmi povedené pivo, plné sušeného ovoce, karamelu a hořké čokolády. V doznívání se k tomu ještě přidává trocha praženosti a portského vína. Zajímavé a příjemné pivo, které je důkazem toho, že i obří pivovar může vařit dobrá piva.

Menší švédské pivovary

Jelikož jediná možnost prodeje piva je přes státní prodejny, vypadá to zde trošku jinak, než třeba u nás. Piva musí projít schválením kvality, jak obsahu samotného, tak i láhve a etikety. Pivovary musejí mít dobře zvládnutý marketing – jednou z mála možností, jak v té náloži piv v prodejně zákazníka zaujmout jsou právě hezké etikety, řada pivovarů volí i různé netradiční tvary lahví. A jelikož v Systembolagetu nejsou žádné lednice (protože prostě žádné pivo zde nesmí mít výhodu), většina piv je filtrovaných či dokonce pasterovaných. Jen silná a k archivaci vhodná piva bývají dokvašována v láhvi. Při nákupu se vyplatí nebrat piva, co jsou hned u zářivek, světlo si i přes hnědou láhev časem najde cestu a pivo může minimálně lehce poškodit.

A teď napíšeme něco o jednotlivých pivovarech a těch nejzajímavějších pivech, která jsme od nich okusili.

Velmi nás zaujala produkce pivovaru Nynäshamns. Pár piv jsme ochutnali v lahvové podobě a několik v točené, a vždy byla zajímavá a velmi dobrá. Skoro dokonalý byl Sotholmen Extra Stout, Foreign Stout se 7% alkoholu. Kávové, pražené a čokoládové pivo s velmi dlouhým a příjemným dozníváním.

Pivovar Oppigårds se specializuje především na slušně nachmelené ejly. Všech pět kousků, které jsme ochutnali, bylo vydařených a moc pěkně aromatických. Příkladem je třeba Amarillo, ve kterém hraje hlavní roli stejnojmenný americký chmel. Krásně chmelově ovocné, sladové a karamelové pivo.

Dobrá piva vaří i Nils Oscar. Vybírá si i netradiční pivní styly, ochutnali jsme od něj například Rökporter, svrchně kvašený nakuřovaný porter. A nakouřený je vskutku velmi výrazně. K této kouřové náloži se přidává praženost a karamel, ve výsledku opravdu zajímavá kombinace.

Hodně se nám zalíbila piva z pivovaru Jämtlands. Najít je v obchodě je trošku oříšek, každá etiketa má jiný styl, poznáte je jen podle malého loga pivovaru. Například Hell jsme málem nekoupili v domnění, že jde o nějaký euroležák. A přitom šlo o skvělý německý Helles nachmelený americkými chmely. Řada piv je inspirována Anglií, třebas Postiljon (Pošťák) je hodně povedený Extra Special Bitter, s karamelem, pražeností a lehkou ovocností.

Pivovar Dugges vaří též zejména Anglií inspirovaná piva, různé ejly či portery. Výtečný byl porter Rudolf, který jsme ochutnali točený, ale ani lahvová piva tohoto pivovaru nás nezklamala.

Dalším zajímavým pivovarem je Sigtuna. Pivovar se nachází jen kousek od letiště Arlanda, ale jeho pivovarská restaurace je bohužel dlouhodobě uzavřena. Takže jsme místo návštěvy museli vzít zavděk pár lahvemi, které jsme v obchodech potkali. Famózní byl Midvinterblot, silné tmavé zimní pivo, plné sušeného ovoce, karamelu a hořké čokolády. A to doznívání… je škoda, že jsme si nekoupili pár lahví na doma. Ani ostatní piva nezklamala, chutnal nám třeba i jejich nefiltrovaný světlý i tmavý ležák.

Na stejném zařízení jako Sigtuna vaří piva i partnerský pivovar St:eriks. Jejich lahve poznáte snadno, mají netradiční tvar a vysoká hrdla, zdobené etikety se liší jen barvou a textem. Velmi dobrá byla třeba APA, krásně nachmelený ejl s tóny citrusů, tropického ovoce a pryskyřice.

Švédsko má i kočovné pivovary, příkladem je Mohawk. Svá piva si nechává vařit až v belgickém De Proefbrouwerij (odtud většinu piv má i Mikkeller či To Øl). Ochutnali jsme od něj třeba Blizzard Imperial Porter, velmi nachmelené pivo, plné hořké čokolády a pražené kávy.

Z pivovaru Slottskällans jsme potkali jen Imperial Stout. A byl opravdu dobrý, se sušeným ovocem, kávou a karamelem, k tomu se přidala nasládlost a alkohol. Trošku nám připomněl skvělé polské baltické portery. Neurazilo nás ani zimní pivo Sleepy Bulldog z pivovaru Wisby. Karamelový, topinkový a slušně nachmelený ejl.

Některé pivovary ale v Systembolagetu nenajdete. Prostě jsou buď dostupné jen lokálně či dodávají jen sudová piva do vybraných hospod. Třeba k naší velké lítosti se nám v celém Stockholmu nepodařilo narazit (ani v láhvi ani na čepu) na žádné pivo ze slavného Närke Kulturbryggeri. Nu, alespoň máme další důvod někdy v budoucnu navštívit Švédsko znovu.

Celkově nás švédská piva opravdu překvapila (seznam všech námi ochutnaných piv naleznete zde). Navzdory vysokým daním a všemožným omezením najdete ve Švédsku tolik různých stylů a zajímavých piv… Česko je proti tomu pivně ještě v plenkách.