Praha je nyní ne o jeden, ale rovnou o dva pivovary bohatší. Oba dva najdete v centru a oba svá první piva vypustily na veřejnost v polovině března. První – netradiční pivovar Loď – si necháme na příště a podíváme se na zoubek druhému – staroměstskému pivovaru U Supa.
U Supa je jeden z nejstarších pražských pohostinských podniků, sám se označuje za „nejstarší pivovar s hostincem v Praze“. V dávných dobách v něm sídlil pivovar, ale ten ukončil svoji činnost už před dlouhou dobou, zřejmě někdy s příchodem průmyslové revoluce. Nyní tedy není moc na co navazovat, pivovar se naštěstí nějakými tradicemi a původními recepty neohání.
Vznik zdejšího pivovaru sledujeme už delší dobu – mluví se o něm už asi rok. Na podzim loňského roku do hostince dorazila pivovarská technologie a pivovar začal čepovat „své vlastní“ pivo. Nejdříve šlo o pivo z Krčína (pravděpodobně jen přejmenovaná standardní produkce) a následně pivo z Chotěboře (v tomto případě je prakticky jisté, že nešlo o nějaký vlastní recept, ale jen běžnou chotěbořskou produkci). Prostě klasické české „budeme se tvářit, že pivo je místní, dokud se na to někdo nezeptá“. Pokud máte zájem, můžete si přečíst náš nedávný článek o přejmenovaných a přebalených pivech, kde se Supovi také věnujeme.
Někdy zhruba v polovině března se bez nějakých famfár objevilo na čepu již opravdu domácí světlé pivo, koncem března i pivo tmavé. Už se tedy zdálo, že člověk po příchodu nedostane „zaručeně domácí“ Chotěboř, takže jsme se do hostince vydali na průzkum.
U Supa je takový klasický podnik v centru, zaměřující se převážně na turisty. Obsluha je tu dle očekávání taková trochu odtažitá, nicméně ne tak nepříjemná, jako v některých podobných podnicích. Varnu pivovaru najdete hned u vchodu do domu, jedna z jejích nádob je prosklená – můžete sledovat proces vaření, pokud tedy zrovna máte štěstí a potkáte sládka při práci. Prosklené varny jsou poměrně vzácné, ale pár jich v Evropě najdete – my jednu takovou obdivovali při návštěvě sasko-anhaltského města Halle.
Samotný hostinec U Supa je po rekonstrukci, takže vše je pěkné, nově natřené, čisté. Sedí se tu příjemně – i když samozřejmě pokud by zde neproudily davy turistů a byla tu milejší obsluha, tak by byl zážitek lepší. Jídlo jsme nezkoušeli – jde vesměs o klasickou českou kuchyni, kterou logicky turisté vyhledávají. Ceny jsou tu vyšší, ale přes den tu mají o něco levnější meníčka, pokud byste se zde mermomocí chtěli najíst.
Pivo v pivovaru U Supa vaří slavný sládek Ivan Chramosil, dlouholetý sládek dalšího turistického pivovaru – U Fleků. Jak jsme už zmínili, momentálně je na čepu světlé a tmavé pivo, cenově vychází na pěkných 59 a 69 korun za půllitr. Co nás ale překvapilo, byl způsob čepování světlého piva – z jedné pípy načepovali pěnu a z druhé ho dočepovali. A nebo naopak – z druhé pivo načepovali a z první ho „dopěnili“, občas ho ještě dolili z dalších půllitrů. Dělali to tak úplně u každého půllitru a dle lehce odlišné barvy pěny se zdálo, že jde o dvě různá piva. Moc jsme netušili, co to má znamenat – obsluhy jsme neměli odvahu se na tuto alchymii ptát. Ale pak jsme zaslechli něco o tom, že světlé méně pění, takže si musí pomoct tmavším (zřejmě šlo o něco jako polotmavé). Těžko říci, jestli šlo o předmíchané domácí řezané pivo či nějaké jiné průmyslové. Každopádně jde o docela zvláštní praktiku.
A jak pivo vlastně chutnalo? Světlá dvanáctka nás tolik nezaujala – je sladová, chmelově kořenitá, lehce karamelová, s nádechem zatuchlosti a obilných slupek. Je docela hořká, ale ne moc harmonická – nijak dobře se nám nepila. Trochu mi připomněla Chotěboř, ale možná je to jen náhoda – dle slov obsluhy by mělo jít rozhodně o místní pivo. Tmavá čtrnáctka nás bavila více – karamelová a pražená, trochu jednodušší, ale dobře pitelná. Na Chramosilův Flekovský ležák neměla, ale možná se časem vyladí.
Zatím teda z piv žádné velké nadšení, a to i pokud odhlédneme od cen – je to spíše minipivovarský průměr než nějaká paráda. Ještě se nemůžeme rozhodnout, zda jde opravu o seriózní pokus o pivovar s dobrým pivem nebo spíše jen o lákadlo na turisty, trochu takovou turistickou past. Dle jedné návštěvy těžko usuzovat, uvidíme v budoucnu. Každopádně Praha by si nějaký další dobrý pivovar zasloužila, zatím se dají spočítat na prstech jedné ruky…
