Máme tu další díl povídání o českých pivních novinkách. Dnes tu je řada ochucených piv a jde prakticky jen o samé svrchně kvašené kousky. Pár piv je vyloženě parádních, ale zřejmě v rámci vyváženosti jsou i některá skoro nepitelná.
Začnu třeba Crazy Clownem, který vzal svůj tmavší saison Brewstarter a ochutil ho řadou příchutí, většinou ve formě ovocného pyré. Po kvajávě přišla na řadu třeba meruňka – výrazně ovocné pivo, chutná trochu jako tekutá meruňková limonáda, pivo samotné se pod tím trochu ztrácí. Pije se ale dobře. Podobně dopadl Doppelherz s přidanými pomeranči a grepy. Výrazně citrusové a šťavnaté pivo, jen i kvůli nižšímu řízu to byl konzistencí skoro džus, i když dobrý. Nejvíce mi zachutnala varianta s rebarborou, ač vzhledově byla podezřelá – vypadala spíše jako ledový čaj. Ale byla příjemně ovocná a bylinná, svěží, dobře pitelná. Úplně mi nesedla verze s chilli papričkami, bylo v ní sice něco příjemných tónů, ale aroma chilli připomínalo spíše nakládanou papriku. Což teda mně osobně ani nevadilo, jsem na podobné zvrhlosti zvyklý, ale pro každého to asi není. Každopádně Crazy Clowní pokusy to jsou zajímavé, ale možná bych volil jiné základní pivo – třeba na šťavnaté ovoce moderně chmelenou IPA a na ostatní přísady zase nějaký trochu silnější stout.
Létající Falkon se po půl roce vrátil k jednochmelovým ejlům, prvním letošním zástupcem je IPA s chmelem Hallertau Blanc. Jemně ovocné pivo s tóny hroznů, ananasu, karamboly i limetek, sladové i bylinné, slušně hořké. Je svěží, harmonické a skvěle pitelné – takhle dobrý jednochmel jsem už dlouho neměl.
Další létající pivovar, krkolomně znějící SQBRU, uvařil po IPA Hopo Sapiens své druhé pivo -lehký ejl Zdroj. Je to sladová a citrusová jedenáctka, slušně hořká, s lehkými tóny bylin a angreštů. Svěží a velmi dobře pitelný kousek.
Pivovar Malešov uvařil svrchně kvašenou devítku PaKa, k příležitosti svatby někoho z pivovarských. Je to sladový ejl se zemitě a peprně chmelovými tóny, lehce toustový, s nádechem citrusové kůry. Příjemný, fajn. Je to vlastně první pivo z jejich nově postaveného pivovaru, které mi chutnalo.
Další, svůj snad tak třicátý ejl přinesl Zámecký pivovar Frýdlant. Je to třináctka Kristián s americkými chmely, je příjemně ovocná s tóny mandarinek, manga i žlutých melounů, je i slušně sladová a zároveň docela hořká. Ruší v ní jen trocha kvasnic, ale i tak se pije dobře. Zkusil jsem i letošní várku Märzena a je to stále fajn pivo, výrazně sladové a zároveň příjemně chmelené.
Na chvíli si odskočíme k průmyslovým pivům – na červen v rámci své Volby sládků připravil Plzeňský Prazdroj Summer Ale, lehké svrchně kvašené pivo, stupňovitostí někde kolem desítky. Je sladové, středně hořké, chmelově bylinné, ovocné je jen lehce – s tóny citrusů a tropického ovoce. Trochu doladění by užilo, ale pít se v pohodě dá.
Po předloňském stoutu s kávou z Hondurasu přišel letos létající Nomád s dalšími dvěma verzemi. Stout s etiopskou kávou je sice hodně kávový a pražený, ale i docela nakyslý, v závěru až nepříjemně. Pít se ještě dá, ale nějaký zážitek to není. Verze s kávou z Kolumbie dopadla podobně, ale trochu jí pomohly tóny lesního ovoce, které s onou kyselostí celkem ladily. Ale ani tak to nebylo nic extra dobrého. Otázkou je, jestli je ona kyselost z kávy a pražených sladů či prostě jen pivo samotné nakyslo kvůli nějakému problému při výrobě.
Povedlo se mi poprvé potkat i pivo ze severočeského pivovaru Skalický Budulínek. Je to Na Tahu IPA, chmelená pouze americkým Chinookem. Divně ovocné pivo, drsně hořké, lehce zatuchlé, s mixem dalších vad na pozadí. Dokázal jsem ho dopít, ale druhé bych si nedal ani zadarmo.
A na závěr ještě zmíním dvě piva, která Bludice ochutnala dříve na služební cestě v Brně. Prvním je APA Tupé №1 od létajících Dvou plešounů. Hořké, citrusové a peprné pivo, sice trochu máslové, ale i tak se pije dobře.
Naopak American Lager Galaxy od Pivečky se vůbec nepovedl – divné pivo s pořádnou porcí másla a tóny vařené kapusty. Sice v něm bylo něco příjemných tónů tropického ovoce, ale stejně se prakticky nedalo pít.
