Předminulou sobotu to vypadalo, že si konečně uděláme odpočinkový víkend – žádný velký pivní festival se nikde v okolí nekonal. Nicméně se ukázalo, že v Praze probíhá několik menších pivních akcí, takže jsme nakonec doma nezůstali.
První kroky nás vedly do nového pivovaru Hostivar H². Ne že by se zde konalo něco neobvyklého – ale měli jsme to po cestě a přišlo nám škoda se zde nezastavit. Přes léto tu už dokončili zahrádku a až trochu povyrostou keříky a stromky, bude zde příští léto bezva posezení. Cyklistická osmička (která zřejmě bude brzy dopita) s přídavkem máty je fajn pití, pěkně chmelené a na svoji nízkou sílu docela plné pivo. Zkusili jsme i našeho oblíbence, ejlovou desítku, a je to stále parádní pivo, svěží a moc hezky chmelené. Zatím nám díky bezva ejlům chutnají piva více v H² než v původním Hostivaru, ale samozřejmě budeme v porovnávání pokračovat i nadále.
Další zastávkou byl kunratický pivovar Muflon, zde totiž zrovna probíhaly Dny otevřených dveří, jejichž součástí byly prohlídky pivovaru a čepování několika druhů zdejších piv. Pivovar nemá vlastní hospůdku v pivovaru, ani nikde jinde, takže podobné akce jsou jedinou možností, jak ochutnat piva na domácí půdě. Mufloní pivní festiválek byl takový skromnější, s pěti pivy na čepu, několika dalšími kousky v láhvi a pár pochutinami na zub. Nic, kde by člověk strávil celý den, ale pro místní a jihovýchodní Pražany rozhodně fajn akce.
I když pivovar už funguje rok a půl, tak Mufloní piva zatím moc napitá nemáme. Proto jsme také zkusili všech pět čepovaných druhů. Světlá jedenáctka se povedla, příjemně chmelený a dobře pitelný ležák. Za studena chmelená dvanáctka a vídeňská polotmavá dvanáctka byly trochu rušivě máslové, ale ještě se pít docela dobře daly. Našim soukromým vítězem se stala desítka Summer Ale, hezky hořká, sladová, s tóny citrusů a zeleného pepře. Chutná byla i trochu drsněji chmelená třináctka Red Ale – ta by po troše doladění mohla být parádní.
Z Kunratic jsme zamířili do nedalekého Braníka. Zde, v areálu bývalého pivovaru, se vloni po deseti letech zase začalo vařit pivo. Pivovar Moucha ale nesídlí v pěkných budovách bývalého pivovaru a sladovny, ale vzadu, v jednom z menších stavení. Běžně se tu pivo nečepuje, prodávají jen PET láhve, ale v sobotu zde zrovna probíhal MouchaFest, pivně-hudební festiválek.
Zkusili jsme obě zde čepovaná piva. Ležák Česká Moucha byl extra divný, mladinový, s tóny obilných slupek, másla a nádechem zeleniny, skoro se nedal pít. Jako druhé pivo čepovali ležák s americkými chmely (pivovar z nějakého důvodu odmítá svrchně kvašená piva), dvanáctku American Fly. Na začátku nevypadal špatně, byl hořký s tóny grepů a lehce i zeleného pepře. Ale s dalšími doušky a ohříváním byl čím dál horší, drsnější, s nepříjemnými tóny celeru. Nic, co by člověk pil dobrovolně znovu.
MouchaFest jsme raději opustili a zamířili na druhý konec Prahy – na Letňany, kde probíhal další ročník festivalu Letňanské pivobraní. Nejde ale o nějaký seriózní pivní festival – naopak se nám zdá, je to zde rok od roku lidovější a pivo tu je hlavně proto, aby bylo co pít k poslechu hudby. Ale místním to tak asi vyhovuje, takže asi proč ne. My bychom ale jen kvůli této akci asi pohodlí domova neopouštěli.
Letos se festivalu zúčastnilo asi deset pivovarů, včetně pár průmyslových. My jsme tu zkusili lehký ejl Svižněj Emil od krásnolipského Falkenštejna a vůbec nás neuchvátil – s tóny žluklého másla a zeleniny byl podobně lahodný jako piva od Mouchy. Přitom o prázdninách, přímo v pivovaru, nám chutnal. Je možné, že piva mají špatnou stabilitu a jakmile opustí sklep pivovaru, začnou být brzy skoro nepitelná – v Praze s pivy tohoto pivovaru nemáme moc dobré zkušenosti.
Po zbytek festivalu jsme se vrhli na piva létajícího pivovaru Isao, který si svá piva vaří v relativně novém pivovaru U Černého medvěda v Jablonném nad Orlicí. Světlá desítka byla příjemná a hezky pitelná, dvanáctka ale tak chutná nebyla, s rušivými tóny libečku se pila spíše průměrně. Velmi se povedla IPA, plnější, ovocná a příjemně hořká. Nejvíce nám ale zachutnal zbrusu nový Porter – pražený, lehce karamelový, s tóny sušených švestek a vanilky. Vyvážený a nebezpečně pitelný. Nu, budeme muset někdy zajet přímo do Jablonného a zkusit i tamní Černomedvědí piva, nevypadá to na špatný pivovar.
Následoval ohňostroj, při kterém trochu vypadalo, že shoří stánky Kounic a Isaa, a pak už jen cesta domů na kutě. Nebyla to zle strávená sobota – žádný velký objev se sice nekonal, tedy krom zmíněného portera, ale aspoň jsme si udělali trochu podrobnější přehled o nových pražských pivovarech. Na pořádné pivní akce si holt musíme počkat až do jara.
Více fotek najdete v naší fotogalerii Dny otevřených dveří kunratického Muflona, MouchaFest v Braníku a Letňanské pivobraní.
