Chomout Jaryn, extra dlouhý Lucky Bastard, Starobrno Reserva 2015, Antoš Sahara a jiné pivní novinky

Máme tu další přehled českých pivních novinek. Dnes to budou často piva netradiční a zajímavá, i když ne vždy úplně povedená.

Začneme tím nejdivnějším. Pivovar Lucky Bastard ve spolupráci s Ochutnávkovou pivnicí připravil pivo s asi nejdelším názvem, co se u nás objevil. Celé jeho jméno je OP Jak jsme popustili uzdu své bezmezné představivosti a vydali se vstříc surrealné, pivní krajině. V mezinárodním kontextu to asi šampión nebude, ale možná co se týká délky uváděného pivního stylu, minimálně medailová pozice by to být mohla (viz foto, odvážlivci mohou zkusit najít překlep). Je tam uvedena většina použitých surovin (chilli, pepř, bazalka či mrkev), možných i smyšlených pivních stylů. Jestli nějaké pivo vypadá jako dort pejska a kočičky, tak asi tohle, ale zajímalo by nás, jestli bylo vařeno jako seriózní pivo k pití nebo jen pokus k pobavení. Stylově má asi nejblíže IPA, s chmelením pouze Equinoxem a hořkostí 100 IBU. Docela hodně je znát pepř s chilli, jasně nejvíce ze všech běžně nepivních ingrediencí, pivo je též docela sladové, citrusové a hodně hořké. Hořkost je drsnější (což je možná způsobeno přidanými ingrediencemi), též trochu ruší zeleninový nádech (těžko říct, jestli jde o mrkev či bazalku, nebo něco úplně jiného, pod tím chilli a pepřem se to tak dobře nepoznává). Celkově je pivo rozhodně zajímavé, ale nějak moc dobré není. No, trochu jsme se báli, aby nebylo hůř, takže za nás asi oukej.

Od Lucky Bastarda jsme potkali i novinku Target IPA, chmelenou americkými chmely a britským Targetem. Je citrusová, sladová, s divnými tóny jaru, lehce nakyslá a hodně hořká. Zvláštní pivo, sotva průměrně pitelné. Docela podobné nedávnému Lucky Joštovi a podobně nic moc. Přemýšlíme, čím to může být – už jsme řadu divných piv od Lucky Bastarda měli, ale přímo takováhle nebyla.

Olomoucký Chomout uvařil k příležitosti narozenin majitele pivovaru pivo Jaryn 1955. Je prezentováno jako svrchně kvašený světlý speciál, ale je docela hodně tmavé (možná je to ale myšleno ve smyslu anglického Pale Ale?). Ve vůni i chuti je karamelové, s tóny citrusů a lesního ovoce. Hodně hořké, čisté, velmi dobře pitelné. Povedený ejl.

V Bohnicích u Šediváka jsme potkali dvě nová piva. Nebo aspoň doufáme, že nová – pivovar nikde žádné informace o svých pivech neuvádí, občas se jen nějaká zmínka mihne na Facebooku, webové stránky pro jistotu nefungují vůbec. A přímo v pivovaru jsou piva označena jen barvou a stupňovitostí. Prvním pivem byla tmavá třináctka, chmelená pouze českým Kazbekem. A chmelená opravdu vydatně – s výraznými ostřejšími tóny kořenitosti a spíše vyšší hořkostí. Dále byla slušně pražená, čokoládová, ale i trochu nakyslá a svíravá, možná z chmelení a tmavých sladů. Zvláštní pivo, papírově to moc lákavě nevypadá, dohromady to také úplně neladilo, ale pilo se vcelku dobře. Druhé pivo je nakuřovaná jedenáctka. Karamelková, chmelově bylinná i peprná, s uzenými tóny a ostřejší hořkostí. Také vcelku pitelná, ale žádný zázrak. Šedivák umí lépe, ale musíme uznat, že i když se mu nějaké pivo tak nepovede, tak to není tragédie jako u jiných pivovarů – navíc při zdejších nízkých cenách to člověk i odpustí.

Falkenštejn z Krásné Lípy uvařil druhé konopné pivo, k pšenici CannaWeizen se přidal světlý ležák Kanár (Canna Air). Chmelově bylinný a květinový, s konopnými tóny a nižším řízem. Je docela máslový, ale ani to zde nevadilo – možná proto, že pivo bylo příjemně čerstvé. Spolu s chmely a konopím to trochu připomínalo bylinkové máslo :) Ale asi nechceme vědět, jak bude chutnat ke konci trvanlivosti.

Antoš připravil další ejl, světlou dvanáctku Sahara Extra Dry. Je hodně sladová s trochou karamelových tónů, docela slušně hořká, s jemnými chmelovými tóny citrusů, bylin i pryskyřice. Čisté, nekomplikované a dobře pitelné pivo.

Pivovar Starobrno uvařil po dvou letech novou verzi své Reservy. Ta první, osmnáctka, nám moc nechutnala, byli jsme zvědavi, jestli letošní sedmnáctapůlka bude pitelnější.  Pivo je to karamelové, toustové, chmelově kořenité až bylinné. V závěru trošku štiplavě alkoholové, hořkost je střední a není nijak extra moc příjemná. Docela se to pít dá, takový klasický český průmyslový speciál. Jen cena stovku za sedmičku pod korkem je trochu přestřelená, kvalitě piva by spíše odpovídala klasická půllitrová láhev za patnáct korun.

První pivo jsme potkali z letos otevřeného znojemského pivovaru U Šneka. Jeho čtrnáctka Snail IPA je sladová s tóny karamelu a toustů, lehce citrusová… a výrazně zeleninová – celerová, květáková i kukuřičná. Opravdu extrémní divnost. Nicméně nás překvapilo, že pivo šlo dopít – po přivonění jsme čekali, že si jen jednou srkneme a budeme mít dost.

Po skoro roce jsme dali šanci Velkorybnickému Hastrmanovi. Uvařil americkou IPA Virgil, chmelenou Citrou a Amarillem. Je citrusová, bylinná, obilně sladová, na počátku to vypadalo na fajn pivo. Jen po chvíli se začaly objevovat zemité až zatuchlé tóny a hořkost též nebyla z nejpříjemnějších. Dopít se to v pohodě dalo, ale žádné pochutnání se nekonalo. O nic asi nepřicházíme, můžeme si od Hastrmana dát zase rok oddech.