Dnes budou pivní novinky hodně nabité. Nastřádalo se nám toho opravdu mnoho a zmínku v nadpisu by si zasloužilo třikrát tolik piv. Máme tu hned tři piva vařená ve známých pivovarech pro pražské multipípové hospody, dále jako obvykle piva všech barev a síly, několik jednochmelových piv a jeden opravdu neobvyklý kousek ze Strahova.
Poctivej výčep, jeden z našich oblíbených podniků, oslavil na konci března své první narozeniny. To samotné by nebylo tak zajímavé, ale k této příležitosti si nechal uvařit speciální pivo v potštejnském Clockovi. Poctivej Ale je lehký ejl belgického typu, chmelený pouze bavorským chmelem Mandarina. Kvasnice úplně nesedly, takže pivo je lehce zakalené, ale chmelové aroma je výrazné – mandarinky, tropické ovoce i bylinné tóny. Sladové, příjemné, svěží a velmi dobře pitelné pivo.
A aby toho nebylo málo, v Poctivým výčepu na oslavu narazili i samospádový soudek novinky vídeňského ležáku ze Slavkova. Pivo je to sladové s tóny karamele i toustů, lehce obilné, chmelově bylinné, je znát i máslíčko, naštěstí jen trochu. Fajn ležák, čerstvý a dobře pitelný.
Další pivo pro hospodu Dno pytle připravil pivovar Chotoviny. Jmenuje se Hard Day a jde o Session IPA, tedy lehčí verzi India Pale Ale. Je docela hodně tmavá, karamelová, s tóny citrusů, lesního ovoce i bylin. Krásně čistá, zajímavá a parádně pitelná.
Třetí hospodou, která si nechala uvařit své pivo, je Illegal Beer. Vařil jej plzeňský Raven, dostalo se i do láhví. Illegal Pale Ale je chmelen mimo jiné osobitým chmelem Sorachi Ace, pivo je to bylinné až zemité, s tóny kopru a okurek, lehce karamelové, slušně hořké. Je trochu drsnější a ne úplně uhlazené, ale jinak docela dobře pitelné.
Klášterní pivovar Strahov na konec zimy přichystal nové pivo, zatím nejsilnější, které kdy uvařil. Jde o čtyřiadvacítku Barley Wine, chmelenou americkou Citrou, dozrávanou na cedrových hoblinách a pomerančové kůře. Tedy ten typ netradičních piv, do kterých se pouští pivovary jako třeba Mikkeller či To Øl, ale v našich konzervativních pivovarech je skoro nenajdete. Pivo je to dle očekávání výrazně citrusové, skoro jako by do něj někdo před podáváním vymačkal trochu červeného pomeranče. Je i sladové, karamelové, s tóny dřevitosti, mentolu i tropického ovoce. Slušně hřejivé, ale alkohol z něj nijak netrčí, je pěkně vyvážené a velmi chutné. Povedená divočina. Zkusili jsme i letošní Velikonoční speciál – tentokráte vyšel tmavší než obvykle (i když je stále jen z plzeňského sladu), pro nás možná i o něco hůře než v minulých letech. Ale i tak je velmi chutný a jde o jeden z nejlepších světlých ležáků, na které u nás můžete narazit.
Pivovar Kounice se probudil ze zimního spánku a zase se jeho piva začala objevovat i v pražských pivotékách a hospodách. Přišel s novým jednochmelným ejlem, tentokráte chmeleným americkým Columbusem. Sladové pivo, s výraznými tóny bylin i citrónové trávy a limetek, hodně a příjemně hořké. Čisté, vyvážené a velmi dobře pitelné. Kounice prostě umí.
Stejný sládek, jako v Kounicích - Jaroslav Košťák, vaří pivo i v pražském pivovaru Národní. Zde se o objevil první speciál, Velikonoční Ale, velmi světlá třináctka. Je sladová s obilnými tóny, chmelově bylinná i citrusová, slušně čistá, jen trochu ruší kvasničné tóny. Fajn pivo. Jelikož jsme zde byli poprvé od doby, kdy pivovar začal vařit své pivo, zkusili jsme i nefiltrovanou jedenáctku. Sladové, toustové, chlebové i zajímavě obilné pivo, lehce kořenitě chmelové. A velmi pitelné, připomnělo nám některé franské méně chmelené Kellerbiery.
Velikonoční Pale Ale uvařili i v pražském Hostivaru. V tomto pivu hraje hlavní roli německá směs chmelů Yellow Sub, která má mít podobný profil jako americké Amarillo. Pivo je to bylinné, s tóny citrusů i lehce tropického ovoce, se zajímavým závěrem připomínajícím celozrnný chleba. Úplně jiné, než jsme čekali, trochu jako něco z Anglie, ale velmi dobré a pitelné. Zkusili jsme i světlý ležák a speciál, sice to pořád není taková dokonalost jako vloni, ale jde o pěkně chmelená fajn piva.
Dolnobojanovický Mazák přichystal novinku, šestnáctku Black IPA. Pivo je to moc pěkně chmelené s tóny červených pomerančů, pražené, pryskyřičné, znát je i něco lesního ovoce a čokolády. Čisté, zajímavé a velmi chutné.
A na závěr jsme si nechali dobrotu z Únětic, i když vlastně dnes jsme nic nedobrého nezmínili, šlo o samá povedená piva. Jde o novinku Jarní jantar, polotmavou jedenáctku, kterou dokonce v baru Napalmě čepovali Únětičtí ze samospádového soudku, pro všechny hosty zadarmo. Pivo sice trochu pěnilo, ale nižší jemný říz mu prospěl, pilo se jedna báseň. Sladové, karamelové, chmelově bylinné i kořenité, s nádechem ovoce. Bezva kousek, skoro jako něco z našich oblíbených Franků.
