Pivní festival Mělník

sepsal Marley

14. června 2018 v 15:08

O víkendu na konci května jsme měli na výběr ze dvou možností – zamířit na bližší příjemný festival v Řevnicích (kde jsme byli před dvěma lety) či na pivní festival v Mělníku, který se koná hned vedle restaurace tamního pivovaru Němý Medvěd.

Nakonec jsme se se rozhodli pro zdravější variantu – zvolili jsme druhý jmenovaný a jeho návštěvu spojili s nákupem chřestu v Hostíně u Vojkovic a následným pěším výletem do Mělníka. Po drobných komplikacích v podobě uzavřeného právě rekonstruovaného mělnického mostu přes Vltavu jsme nakonec po jedné hodině odpolední dorazili na mělnické náměstí Míru. Festival začínal až ve dvě hodiny, takže jsme zamířili rovnou do Němého Medvěda.

Němý Medvěd je pivovarskou restaurací stejnojmenného minipivovaru, nacházejícího se na okraji Mělníka. Pokud dobře počítáme, byla to naše šestá návštěva tohoto podniku a čtvrtá od doby, co má postaven vlastní pivovar. Máme to zde rádi – obsluha je milá, kuchyně slušně rychlá i při plné restauraci a pivo tu mají dobře ošetřené a načepované. Opět jsme si tu dali burger, tentokráte to byl sezónní Kerberos, se sýrem halloumi, tzatziki, zeleninou a bylinkami. Kvalita je tu prakticky stejná už od počátku – burgery jsou hezky chuťově vyladěné, housky příjemné, ale maso samotné je trochu méně šťavnaté a trochu více propečené než jsme zvyklí. Možná pražské propečení na medium je jiné než mimopražské – vždycky si říkáme, že příště musíme požádat o nižší stupeň propečení, ale za rok na to zase zapomeneme.

Z domácích piv jsme v Němém Medvědovi zkusili světlou desítku Vopičáka a India Pale Lager Buffalo Bill. Piva to nebyla špatná, ale lehce v nich rušily chmelově zemité tóny – trochu jako když se vaří pivo ze starého chmele. Jinak se pila vcelku dobře – po doladění by to mohly být velmi chutné kousky. Z nabídky hostujících piv jsme zkusili konkurenční India Pale Lager – Bumbai od řevničovského Máši. Hezky ovocná, hořká a velmi dobře pitelná „spodně kvašená IPA“.

Mezitím už stihl začít festival, takže se přesunujeme zpět ven na náměstí. Hezky zrekonstruované náměstí obklopené malebnými starými domy a pěknou radnicí je na pivní festivaly bezva prostředí – jediné, co v aktuálním vedru chybělo, byl stín – ale lidé se mohli schovat do nedalekých podloubí nebo pod stromy na kraji náměstí.

Co se organizace festivalu týká, nebylo skoro co vytknout – toalet bylo vzhledem k počtu návštěvníků tak akorát, k dispozici bylo festivalové sklo (ale každý mohl použít svoji sklenici či se smířit s kelímkem) a nechyběl ani dřez na mytí sklenic. Ani výběr doprovodných kapel nebyl špatný – žádní Michalové Davidi a Kabát revivaly jako můžete potkat na jiných festivalech. I výběr jídla byl zajímavější než běžná klobása a langoš jako na jiných akcích menších městech. Šlo o druhý ročník festivalu, takže možná pořadatelé od minula leccos vychytali, ale i tak jsme byli příjemně překvapeni.

Festivalu se zúčastnilo kolem patnácti pivovarů, řada z nich byly pivovary létající. Ze známějších a schopnějších přijel třeba Zichovec, Raven a Chroust, ale zavedené pivovary čepovaly vesměs svá základní piva – moc jejich sezónních kousků jste tu nepotkali. Proto jsme se také vrhli hlavně na tři nám neznámé pivovary.

Prvním je Kaberna z Neratovic, který vaří snad jen svrchně kvašená piva. Jako první jsme zkusili devítku Kabrňáčka s chmelem Kazbek…. tohle pivo se ale opravdu nepovedlo. Dominovaly v něm nepříjemné medicinální tóny až přecházející v aroma umělé hmoty a čistících prostředků, pít se prostě nedalo. Šestnáctka Kaberňák opět s Kazbekem dopadla o něco lépe – měla medicinální tóny jen lehké a k tomu něco zeleniny – výsledkem byla jen špatně pitelná divnost. Pivovar by měl na čistotě svých piv hodně zapracovat.

Druhým pivovarem, který jsme poprvé potkali, byla létající Zbraslavská koza, která vaří svá piva v pivovaru Malešov. Ochutnali jsme jedenáctkudvanáctku, piva to byla hodně zeleninová s lehkými dalšími vadami, velmi špatně pitelná. Není to ale asi žádné překvapení – i samotná Malešovská piva bývají často špatná a plná zeleniny. Tady by asi pomohlo jedině změnit pivovar.

Třetím pivovarem byl nováček Jarovar, létající pivovar vařící v Krýslově Joe's Garage. Jeho Bolevecký ležák nás příliš nezaujal – s tóny másla a nádechem zvětralosti se moc dobře nepil – možná mu uškodila aktuální vedra a měl své nejlepší dny za sebou. Witbier byl už o něco zajímavější – hezky ovocný, ale i v něm se trocha rušivých tónů našla, takže se pil spíše průměrně. Jde ale o prvotiny, takže jsme zvědavi, jak dopadnou další piva.

Z klasických ejlů jsme ochutnali jen Red Ben Ale, novinku z plzeňského pivovaru U Lenocha. Výrazněji máslové a karamelkové pivo, špatně pitelné – ale stejně asi o trochu lepší než jejich velmi špatné ležáky, které jsme měli před dvěma lety.

Jelikož jsme se vyhýbali nám známým pivům (nedali jsme si tedy nic od Zichovce a Ravena), tak se pro nás vítězem festivalu staly dva ležáky. Prvním byla nová jedenáctka od Chrousta – sladová, medová a chmelově bylinná, slušně pitelná. Druhým byl polotmavý Jakub z pivovaru Kotouč (jak se dle jména majitele nově jmenuje pivovar Česká Kamenice) – sladový, toustový a karamelový, slušně chmelený, příjemně pitelný.

I když námi ochutnaná piva nebyla celkově nijak zázračná, na festivalu se nám líbilo – pokud by se člověk nepouštěl do neprobádaných vod a pil kousky od zaběhlých pivovarů, určitě by byl více než spokojen. Pokud se bude konat příští ročník, můžeme s klidným srdcem jeho návštěvu spojenou s obědem či večeří v Němém Medvědovi doporučit.

Více fotek najdete v naší fotogalerii Pivní festival Mělník.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii