Únětické posvícení, Krkonošská hospůdka, Extra Krtek a další zajímavosti

Vedro k padnutí a bouřky. Co s tím? Přeci osvěžit se pivem… nebo si o něm aspoň něco počíst? :) Tentokráte přinášíme krom klasických pivních novinek i něco z podniků, které jsme v poslední době navštívili.

Jakmile pivovar Únětice zveřejnil informace o naražení nového piva k příležitosti posvícenských oslav, měli jsme jasno v tom, jak strávíme sobotní odpoledne. Před čtrnácti dny jsme zde totiž navštívili rybožraní a opravdu jsme si pochutnali, zároveň se pokochali nově zrekonstruovanou pivovarskou restaurací. A abychom si nepřipadali jako úplní násoskové, spojili jsme i tentokrát návštěvu Únětic s menší pěší procházkou přes pěkné Kozí hřbety. Dorazili jsme přesně načas, těsně před jednou hodinou (kdy se mělo pivo začít vydávat :). Na zahnání žízně jsme zhltli tradičně výbornou desítku a netrpělivě začali vyhlížet onen speciál. Chvíli to trvalo, ale po všech ceremoniích jsme se o půl druhé (dle slov moderátora v jednu hodinu času únětického) dočkali naražení prvního soudku. Asi si dovedete představit, jakou rychlostí jsme pro jedno posvícenské běželi :) Po prvním přivonění bylo jasné, že to za výlet i čekání stálo, vůně čerstvého žitného chleba s lehce ovocnými tóny byla úchvatná. V chuti též skvělé a dobře pitelné. K zakousnutí jsme zvolili vepřovou krkovičku se zelím a šoulet (musel jsem okusit tento postrach školních jídelen z mých mladých let :o), bylo to fajn. K tomu všemu nám hrál sympatický pan starosta Únětic s kapelou, lidové písně se v tomto parném odpoledni poslouchaly dobře. Za vlast padl další posvícenský kousek… ale jakožto tvorové neklidní, co nikde dlouho nevydrží, lapli jsme ještě jedno pivo v kelímku a vydali se lesem zpět do Prahy. Bylo to bezva. Máme jediné štěstí, že do Únětic cestujeme hodinu a půl… jinak bychom zde totiž museli trávit každý víkend :)

Dlouho očekávaným kouskem je nové pivo z Vyškova, Hefe Weissbier z nové řady Cross the World. Pivo mělo být původně k dispozici již dříve, ale kvůli problémům s kvasnicemi se mezi nás dostalo až nyní. Jde o klasickou bavorskou pšenici, je povedená a hezky pitelná, pěkně chlebová a lehce ovocná a kořeněná. Další pšeničné pivo nám nachystal Sokolovský Permon, v láhvi zdobené rolnickým motivem, známým z československé stokoruny. Též příjemné a dobře pitelné pivo, s lehčí až peprnou kořenitostí a náznakem chmele. Ještě před rokem nebylo úplně snadné u nás narazit na kvalitní pšenici, ale nyní zdá se čeští sládkové vše úspěšně dohnali a je opravdu z čeho vybírat :)

Malou várku nového piva uvařil Slepý Krtek, tentokráte pro kavárnu Hunger Wall Café Lounge. A jelikož jsme od něj už nějakou chvíli žádné pivo neměli (posledně nám ho na Žižkovském pivobraní nějací neřádi vypili), spěchal jsem jedno do kavárny uzmout. Polotmavý ležák Extra Káva byl už po nalití odlišný od dřívějších námi ochutnaných kousků, světlejší a téměř čirý. V chuti též takový uhlazenější, bez rušivých kořenitých a chmelových tónů. Prostě jenom káva a káva. Říkám si, jestli to Krtci tentokráte nepřehnali. Skoro bych řekl, že z kávového ležáku se už více dostat nedá, tak kam se budou příště zlepšovat? :-)

U Medvídků po delší době přišli s novým pivem, tentokráte medovým speciálem MEDvídek. Nebylo špatné, ale trošku více kořenité a kořeněné… na druhou stranu, jsou mnohem horší ochucené kousky.

A ještě jedna drobnost – námi oblíbená a mnohokrát zde vychvalovaná Czech IPA od pivovaru Nomád se znovu objeví, tentokráte ve větší várce, která bude více chmelená. Těš, těš :)

V rámci pivního průzkumu jsme se vydali do nově otevřené Krkonošské hospůdky, která se nachází kousek od metra Hradčanská. Nikde se nám ale nepodařilo zjistit otevírací dobu, takže jsme šli trošku naslepo (nyní už ale na stránkách informace jsou). Po příchodu k hospodě s cedulí pivovarů Krakonoše a Nové Paky jsme u vchodu potkali pana majitele, a dozvěděli se, že se otvírá až za půl hodiny. Světe div se, pivko jsme dostali i bez proseb a mohli se v klidu usadit na menší venkovní zahrádku. Piva byla v dobré kondici, tmavý i světlý speciál z Nové Paky byl fajn, stejně tak nefiltrovaný Dobrušský Rampušák. A majitel je úžasně milý a přátelský člověk, takže pokud můžete podkrkonošská piva, neváhejte a uhánějte.

Dalším zajímavým podnikem, který jsme se jali prozkoumat, je bar Napalmě, nacházející se kousek od výlezu ze stanice metra Palmovka. Přestože je v provozu už nějakou chvíli, odvážili jsme se k návštěvě až nedávno, přeci jen se jedná o kuřácký podnik. Jde o takovou normální hospůdku, jenže místo běžných průmyslových blivajzů je na čepu pravidelně dvojka z Únětic a dvě rotující pípy s nabídkou z malých pivovarů. Pan majitel je vskutku příjemný člověk a pravý pivní nadšenec. Takže se zde objevují ještě teplé pivní novinky a též různé zajímavé počiny minipivovarů. Jedinou nevýhodou je ono zmíněné kouření… ale pokud se zastavíte v odpoledních hodinách či se vám podaří vmáčknout na malou venkovní zahrádku, nevadí to.

Nu, zajímavé podniky přibývají stejně rychle jako nové pivovary. Jediné, o co se bojíme, jsou naše játra a peněženky :o)