Toto pondělí v parku pod břevnovským klášterem proběhl třetí ročník pivního festivalu První Pivní Máj. Opět se nám na něj příliš nechtělo, ale jelikož se jinde žádná zajímavější akce nekonala a my měli volný čas, tak jsme se na něj podívat zajeli.
Jeden z důvodů, proč nám festival není moc sympatický, je ten, že je stejně jako v minulých letech celoplastový – pivo se čepovalo prakticky jen do festivalových kelímků. Sice podobně jako vloni nebyl moc problém (až na jednu výjimku, kdy jsme museli obsluhu hodně přemlouvat) si pivo nechat „neoficiálně“ načepovat do skla, ale člověk buď pak stejně dostal prázdný kelímek, nebo kelímek obsluha znehodnotila. Podle počtu vydaných kelímků totiž pivovary platily pořadateli festivalu, což je sice asi jednoduché na spočítání, ale zároveň prasácky neekologické.
Prostředí břevnovského parku je ale hezké a na pivní festival jako dělané – komu nevyhovují davy mezi pivními stany, může se s pivem přesunout do nějaké klidnější části parku. Počasí vyšlo podobně dobře jako vloni, jen bylo trochu větrno, ale to degustujícím vesměs nevadilo.
Stejně jako v minulých ročnících to pořadatelé nepřeháněli s počtem toalet. Pět smíšených budek, osm míst ve stojanech pro pány a pár placených kabinek v pojízdné toaletě opravdu není na festivalu takové velikosti dostačující množství. Asi aby si člověk trochu užil fronty, když u většiny výčepů skoro nebyly.
Stánků s jídlem tu bylo snad více než těch s pivem, vybral si zde asi každý – v nabídce bylo vše možné, od langošů a klobás, přes různé sýry, koláče a uzeniny, po palačinky a burgery. Tady určitě není co vytknout, pivních festivalů s takovým výběrem moc není.
Festivalu se zúčastnilo kolem dvaceti minipivovarů a též i jeden velký pivovar – Plzeňský Prazdroj. Člověk by trochu čekal, že na festivalu minipivovarů se nikdo k Pilsner Urquellu ani nepřiblíží, ale lidé si pro něj chodili. Na druhou stranu Plznička kvalitou předčí leckteré pivo ze zúčastněných minipivovarů, takže asi proč ne.
A co všechno jsme stihli ochutnat? Začneme třeba ležáky. Špatná nebyla světlá třináctka z Padochova, i když trochu doladění by užila. Dobře se pila hořkosladká čtrnáctka Bělečská Jiskra, novinka z pivovaru U Hušků. Z dalších „spodňáků“ nás příliš nezaujala průměrně pitelná piva – májový speciál z radnického Klenotu a Vojkovjan od vojkovického Koníčka.
Fajn byli spodně kvašení siláci – výrazně sladová světlá patnáctka Bock od Javořického Kozlíčka a sladový a karamelový polotmavý bock – šestnáctka Černá perla ze slánského Antoše. Zklamala jen další polotmavá šestnáctka – Velikonoční speciál od Koníčka, s lehkými tóny másla a zeleniny.
Na festivalu bylo možné potkat i několik nakuřovaných piv. Čtrnáctka Rauch ze Zichovce se velmi povedla – toustová, sladová, uzená, s nádechem třešní. Naopak nakuřovaný speciál Eliščin šluk od hradeckého Rodinného pivovaru 713 moc s dobrým pivem společného neměl. Uzené aroma doplňovaly méně příjemné tóny kvasnic a výrazná kyselost. Jasně nejhorší pivo na této akci, pít se skoro nedalo.
Z pšeničných piv jsme zkusili jen tmavou pšenici od březnického Herolda, který na festivalu vystupoval pod svým historickým jménem Pálffyho zámecký pivovar. Nevíme, jestli se vyrábí řezáním tmavého speciálu a světlé pšenice jako dříve, ale pivo je to příjemné, s tóny hřebíčku, křížal a banánů.
Ejly nás na festivalu moc nenadchly. Podivná Comet I.P.A. od Lounského žejdlíka měla nepříjemný nádech másla a saponátu, u Ravenova Liberation Ale zase rušily lehké tóny zatuchlosti a zeleniny. O něco lépe dopadl TNT Ale ze Slavkova, ale i ten by užil trochu doladění, byl takový lehce osobitý a drsnější.
Čest ejlů trochu překvapivě zachránil Radniční pivovar Jihlava se svou dvojitou IPA Veterans of Future Wars. Je to výrazně ovocné pivo s tóny manga, mandarinek, ananasu i grepů, zároveň hodně sladové s medovým nádechem. Slušně hořké, vyvážené, příjemně pitelné. Je fajn, že se po mnoha nepřesvědčivých pivech povedlo v Jihlavě uvařit něco zajímavého.
Na závěr festivalu jsme si nechali stouty. Potěšil nás Irský Stout od Starokladna – potěšil tím, že se dal pít, což se u piv tohoto pivovaru skoro nestává. Pražený, zvláštně kořeněný, s tóny oříšků… irský stout asi moc ne, ale jinak oukej pivo. A nejlepším pivem festivalu se pro nás stal kávový Illegal Stout od Ravena, výrazný a zároveň jemný, prostě parádní.
A to je z našich dojmů vše. Celkově byl festival vcelku fajn, podobně jako v minulých letech jsme neodcházeli zklamaní. Mezi nejlepší pivní festivaly u nás se nejspíše nikdy nezařadí, ale takové ambice asi ani pořadatelé nemají…
Více fotek najdete v naší fotogalerii Třetí První Pivní Máj.
