Rozporuplný víkend: hospůdky v Brně a pivovary v Jihlavě i Třebíči

Jednou za čas máme cestu do Brna a této příležitosti využíváme k návštěvě místních pivovarů a hospod. Tentokráte jsme si cestu zpět ještě upravili a navštívili několik pivovarů mezi Prahou a Brnem. Pro přesnost dodávám, že report je lehce starší, z listopadu minulého roku, až teď se podařilo ho dopsat a doplnit o fotky.

Brněnské pivovary máme celkem prochozeny. Umí fajn piva, ale též je umí řádně zkazit – nevrlou obsluhou, hrůzným čepováním či přihazováním různých citrónů a ovoce do piva (často ignorují i prosby hostů, aby to nedělali). Proto jsme tentokráte raději navštívili pár dobře vypadajících hospod, kde měla být na čepu zajímavá piva.

První zastávkou byla hospoda U Proutníka, která je otevřena jen přes pracovní týden. Je to takový velmi malý a útulný sklepní podnik a při naší návštěvě byl prakticky plný. Stabilně má na čepu filtrovaného a nefiltrovaného Poutníka. S tímto pivem jsme se setkali ve filtrované podobě už několikrát, ale nikdy nás nějak zásadně nezaujalo. Ale nefiltrovaná verze zde byla naprosto úžasná, pěkně čerstvá sladová a skvěle pitelná. Dále jsou zde dvě rotující pípy… my ochutnali výtečný speciál Zlatý kanec ze Žamberka a ležák z Chotěboře, který byl bohužel trochu jetý – ve vůni lehce zoxidovaný a octový. To nám trošku náladu zkazilo, ale i tak byla návštěva Proutníka příjemná, obsluha byla velmi milá… a nefiltrovaný Poutník je pivo, které rozhodně stojí za to ochutnat.

Dále jsme skočili na průzkum do Hluché zmije o pár kroků vedle. Opět jde o podzemní hospodu, trošku větší a ne tak malebnou. Obsluha zde byla hodně zmatená, skoro by se dalo říci zhulená, nedokázala dát dohromady ani názvy jednotlivých piv „To je pivo od Nové Paky, světlý… no dělají i tmavý, to je takový černý.“. Ona Nová Paka (dle všeho Kumburák) byla unavená podobně jako Chotěboř u Proutníka, ale Dudák Sklepák byl fajn, i když zase slušný podmírák. Na dotaz, zda je to v pořádku, jsme dostali klasickou odpověď „To dojde.“. Hm.

Hodně chvály jsme slyšeli na pivo ze Zámeckého pivovaru Oslavany. Zašli jsme tedy i do restaurace U Všech čertů, kde piva z tohoto minipivovaru točí. V Brně má restaurace několik poboček, my zvolili tu nejblíže centru, na ulici Starobrněnské. Je to velký podnik s mnoha místnostmi, cihlovými zdmi a moderními dřevěnými stoly. Co se obsluhy týká, některé slečny byly odtažité, jiné zase milé a příjemné. Ochutnali jsme postupně všechny kousky, světlou desítku a dvanáctku, filtrovanou světlou jedenáctku a polotmavou třináctku. Všechna piva měla nízký říz a celkově na nich nebylo nic pozoruhodného… nicméně alespoň pitelná v pohodě byla. Pro úplnost dodám, že Oslavanské pivo se nyní vaří na novém místě v Bratčicích a dle názorů některých pijanů z internetu bylo dříve lepší (to bohužel ověřit nemůžeme).

Narazili jsme i na dvě pobočky brněnské pivotéky U Modrého lva. Nebyl to úplně hezký zážitek, celé prosvětlené a nijak moc chladné, většina nepasterovaných piv se vyhřívala na policích a u oken. A celkem dost piv se prodávalo prošlých se slevou, při takovém skladování si úplně nejsem jist výsledkem. Člověku je skoro smutno, když vidí takové zacházení se skvělými pivy. Ceny byly takové průměrné a výběr celkem slušný. Dojem zachraňovala alespoň zajímavá nabídka zahraničních kousků z Belgie či Británie, navíc ty většinou úplně šetrné zacházení nevyžadují.

První zastávkou na cestě zpět byla Třebíč. Pěkné městečko s hezkým zámkem (původně se jednalo o benediktinský klášter), kousek za kterým se ukrývá nedávno otevřený Podklášterní pivovar. Areál pivovaru, který dříve sloužil jako zámecký lihovar, je poměrně velký a nachází se v něm i expozice automobilů Jaguar. Pivovarská restaurace je pěkná a taková menší, my se ale kvůli světlu a klidu raději usadili na větší venkovní vyhřívané terase. Piva z třebíčského pivovaru jsme ochutnali několikrát na čepu na různých místech a byla fajn, takže jsme se na ně docela těšili. Zkusili jsme vše, co bylo na čepu. Dva kousky měly opravdu nízký říz (světlá 12 a bavorská pšenice, u té je to zejména nepříjemné) a dva byly lehce jeté, ve vůni celkem znatelně zoxidované (světlá 11 a polotmavá 13). Jen dvě piva byla v dobré kondici a opravdu nám chutnala – pohodový Red Ale plný sladu a chlebové kůrky a výtečný tmavý speciál s karamelem a sušeným ovocem. Dali jsme si i něco na zub, jídlo bylo v pohodě a neurazilo nás. Celkově ale zklamání – pivovar by si měl pohlídat, aby hlavně doma čepoval piva v nejlepší kvalitě… zejména když ta piva opravdu vařit umí.

Z Třebíče jsme pokračovali do Jihlavy. Měli jsme časovou rezervu, takže jsme stihli neplánovaně navštívit i restauraci pivovaru Jihlava, který patří do skupiny Lobkowicz. Pivovarská restaurace je moc pěkná a dřevem obložená, bohužel je ale kuřácká a nekuřáci jsou odkázáni do ne tak hezkého salónku. Postupně jsme se prochutnali celým pivním listem, fajn byla třeba tmavá desítka a kvasnicová jedenáctka, ale pořádně nás zaujal jen Alt Bier (o tom jsme už před nějakou dobou psali). Celkem spokojenost, všechna piva byla v dobré kondici.

Poslední zastávkou byl Radniční pivovar Jihlava. Horní restaurace už byla zavřená, takže jsme zapadli do pivovarského baru v podzemí. Pěkné cihlové sklepní prostory s dřevěným nábytkem… jen by to chtělo trošku přitopit. Opět jsme vyzkoušeli všechna piva z nabídky. Začali jsme světlým Ignácem, příjemný a slušně pitelný ležák. Narazili jsme na další lehce jeté pivo, Amber Ale. Přitom dříve na Ale FestivAle ve Varnsdorfu to byl skvělý kousek. Zvláštní pivo bylo SPZ = Sládkovo podzimní zmýlení. Sládek prý chtěl uvařit ejl, ale omylem do něj přihodil kvasnice na bavorskou pšenici. Vznikl takový Dampfbier, pšeničné pivo bez pšenice :) Nebylo to vyloženě špatné, ale trošku divoké, nikdo by to asi nevydržel popíjet celý večer. Na závěr jsme ještě zkusili Zuzanu Mandarinku… dle očekávání žádný zázrak, ale mnohá ochucená minipivovarská piva jsou ještě horší. Obsluha byla příjemná a jídlo též bylo dobré – dali jsme si na zub fajn polívky a domácí bramborové lupínky. Ale dohromady spíše lehké zklamání, na čepu bylo ze čtyř piv opravdu dobré jen jedno.

Celý víkend byl opravdu zvláštní. Takový festival jetých a unavených piv na všemožných místech jsme ještě nezažili. Je to opravdu smutné… naštěstí jsme potkali i několik zajímavých pivek, která nám alespoň trochu zvedla náladu. Takže ono putování nakonec úplný propadák nebyl.