Pivní průzkum Vyškova

Jeden z nedávných víkendů jsme trávili na pravidelně nepravidelné rodinné návštěvě v Brně a rozhodli jsme se tuto návštěvu zpestřit jedním dnem věnovaným pivnímu průzkumu. Tentokrát naše kroky vedly směrem ven z Brna. Vůbec poprvé se nám tak poštěstilo navštívit Pivovarskou pivnici ve Vyškově a pivovary v Prostějově a opakovaně jsme se podívali také na zoubek pivovarům v Olomouci.

Vyrazili jsme v sobotu ráno v osm hodin rychlíkem z Brna do Vyškova. Cesta ubíhala rychle, je to vlastně jenom jedna zastávka, a tak jsme již ve tři čtvrtě na devět vyráželi z Vyškovského nádraží směr Pivovarská prodejna, která se nachází hned vedle Vyškovského pivovaru. V prodejně mají otevřeno i v sobotu od osmi hodin do jedenácti a zajímavé je, že pro akutní případy je v případě zavřené prodejny otevřeno nonstop fungující prodejní okénko hned vedle brány pivovaru. O místní pivaře je zde tedy velmi dobře postaráno. Nicméně sortiment prodejny nás nijak výrazně nezaujal (piva vařená ve Vyškově pro Revelation Cat zde rozhodně nehledejte :)), nakonec jsme si zde z nabízených piv vybrali několik těch, která jsme ještě neochutnali, a zamířili jsme do Pivovarské pivnice.

Ta se nachází hned vedle a je v provozu každý den kromě neděle již od devíti hodin ráno. Trochu jsme se báli, že zde budeme jediní hosté a budeme odsouzeni k tomu ochutnávat první piva zoxidovaná po noci v trubkách. Nic takového se však nestalo. Nejenom, že se po deváté hodině hospoda velmi rychle naplnila, navíc ale také vrchní všechna piva zkušeně odtočil.

Pivovarská pivnice je svérázný podnik. Vevnitř je pěkná a rozhodně jí nelze upřít příjemnou atmosféru. Bohužel je však téměř celá kuřácká, čehož místní hojně a s nadšením využívají. Něco mi říká, že kdyby zde zavedli zákaz kouření, vypukla by ve Vyškově malá revoluce. Nekuřákům je zde vyhrazený jeden stolek hned vedle vchodu. Vzhledem k tomu, že stolek není od okolí ani kosmeticky oddělený, jedná se hádám spíše o vtip, než o seriózní snahu.

Rozhodli jsme se ochutnat všech pět piv na čepu a abychom se příliš nezlískali, vzali jsme to raději po malých. Vrchní tuto naši snahu kvitoval poznámkou: „Áááá, turisti," a pěkně nám jedno po druhém natočil s pořádnou čepicí. Aby to nevyznělo nijak zle dodávám, že pán byl velmi příjemný a piva byla ve výborné kondici. Na celé návštěvě bylo ale stejně nejlepší pozorovat dění v hospodě. Vrchní měl místní prokouknuté do puntíku a kdykoliv se objevit někdo nový, zkušeně začal roztáčet jeho oblíbené pivo, aniž by si příchozí vůbec musel cokoliv objednávat. Dokonce jsme měli pocit, že každému štamgastovi točil pivo trochu jinak (někomu s čepicí, jinému hladinku). Zkrátka podnik, kde je radost být štamgastem.

Z ochutnaných piv byl nejlepší pěkně chmelený Generál, překvapivě mi chutnal víc filtrovaný než nefiltrovaná verze. Chutný byl i Březňák. Světlý a tmavý Džbán už nám chutnaly o trochu méně, ale pily se celkem dobře.

V létě je u pivnice otevřená i zahrádka, čehož prý hojně využívají výletníci z Brna a zejména cyklisté. Pokud bychom bydleli v Brně, určitě bychom sem rádi občas zajeli.

Po pivní vyškovské snídani jsme se vrátili zpět na vlakové nádraží, nasedli na rychlík a pokračovali do Prostějova. Ale o tom zase příště…