Při těch všech festivalech (za poslední dva týdny jsme jich navštívili pět) jsme trochu nestíhali psát o nových pivech. Tedy krom těch, o kterých jsme psali v dojmech právě z festivalů. Za zmínku stojí třeba Zemský ejl Letní Slunovrat, H10 Summer Ale z Hendrycha či Stout ze slánské Továrny. Ale vrhněme se na další, dnes to bude nadmíru rozmanité.
Sokolovský pivovar Permon uvařil IPA In Hop We Trust, použil při tom celých 19 druhů chmele. Několikrát se na nás obrátili lidí s obavami, jestli to nebude nějaká hrůza, dort pejska a kočičky. Uklidňovali jsme je, že se moc pokazit nemůže, spíše se chmelové aroma tak nějak zprůměruje (přirovnali bychom to k ovocnému salátu – s 19 druhy ovoce se nejspíš také nic nepokazí). Pivo opravdu dopadlo dobře, je čisté, sladčeji sladové a zároveň hodně hořké, nejvíce jsou znát tóny pryskyřice, citrusů, tropického ovoce či melounů. Fajn pivo, ale od Permona jsme měli řadu lepších. Permon připravil též i další jednochmel, Hoppera s chmelem Jarrylo. Je sladový, s tóny kořenitosti, zeleného i černého pepře, lehce bylin a ovoce. Neobvyklý chmel a dobře pitelné pivo.
Plzeňský Raven uvařil ve spolupráci s bavorským klášterním pivovarem Weißenohe Pils s českými a německými chmely, navíc jej ve Weißenohe nechali zrát ve velkých dubových sudech. Pivo jsme zkusili ve Dnu pytle jak čepované klasicky z kegu, tak i ze starého dřevěného samospádového soudku. Pivo je to slušně hořké, sladové, chmelově bylinné, trochu dřevité a natrpklé. Zajímavý a dobře pitelný kousek. Ze samospádu nám chutnal trochu více, z výčepu byl trochu kvasnicový, ale možná po chvilce uležení bude stejně dobrý.
Raven nezahálel ani ve svém pivovaru, pro pražskou hospodu Hells Bells Rockin' Pub uvařil třináctku IPA Hells Bells All Night Long. Sladová, lehce karamelková, s tóny tropického ovoce, mandarinek i angreštů. Příjemná a dobře pitelná.
Zámecký pivovar Frýdlant přišel s druhým pivem ze série SaazAle.cz, tentokráte je to APA čtrnáctka. Použity byly jiné experimentální české chmely než v předchozí IPA, pivo je to sladové, s tóny meruněk, citrusové kůry, bylin i jablečných křížal. Vcelku neobvyklé, zajímavé a chutné pivo.
Dalším českým pivovarem, který se pustil do zrání piva v dubových sudech, je Pivovarský dvůr Zvíkov. Svůj lehce upravený silný stout nechal zrát v sudu po skotské whisky Bowmore, vznikl tak Stout Barrel Aged. Pivo je to hodně pražené, s tóny hořké čokolády a nádechem sušeného ovoce. Whisky je znát jen nepatrně na pozadí – kdybychom to nevěděli, asi bychom si mysleli, že pivo zrálo v normálním dubovém sudu. Příjemné a chutné pivo, ale za tři stovky za třetinku, za kolik se prodává v Pivkupectví, bychom si ho tedy nedali.
Plzeňský Prazdroj na červen připravil Master – Pšeničné pivo bavorského typu. Pivo je to obilné, nasládlé, s lehkými tóny hřebíčku, jablek a banánů. Bez jakýchkoliv vad, ale takové nedoladěné, chutná jako pšenice za cenu v přepočtu kolem deseti korun, co se vyrábí v Německu pro supermarkety. Ale pít se dá, celkem osvěží, tak proč ne.
Zubatý pes s přicházejícím létem začal připravovat domácí kvas. Ale ne jen tak obyčejný, k první várce, kterou jsme ještě nestihli, přidal chmel Mandarina Bavaria, do nynější druhé zase americký Simcoe. Pivo je obilné, sladové, s nízkým jemným řízem, chmel je znát z lehkého citrusového nádechu. Svěží a dobře pitelný nápoj – lepší než jakékoliv české nealkoholické pivo. Už se těšíme na další várku.
Po čtyřech letech jsme si dali 4% ochucený witbier BuQičák s bukvicí lékařskou, vařený v Chýni k mezinárodnímu dni proti homofobii. Tentokráte se chýňské vady tolik neprojevily, pivo bylo i trochu zajímavé, s tóny bylin, citrusové kůry a zemitosti. Průměrně pitelné, na Chýni úspěch.
