Další z pražských pivovarů nevznikl za hlasitých fanfár, ale pěkně potichoučku, bez vědomí téměř kohokoliv v Praze se o pivo zajímajícího. Pivovar se nachází v poměrně známé restauraci Nota Bene a vaří pivo Pirát. My o tomto pivu už slyšeli, ale brali jsme ho za na zakázku vyráběné (typu Bad Flash), případně jen přebalené. Ukázalo se, že jsme se mýlili.
Varna pivovaru by se měla nacházet na zahrádce, tedy v místech, které jsou teď v zimě nedostupné. Tvrdil nám to výčepní, tak snad to byla pravda, text na důvěryhodném webu pivovary.info to potvrzuje.
Do restaurace Nota Bene jsme na pivo přestali chodit z několika důvodů. Zhruba před třemi lety přestali aktualizovat webové stránky, neustále na nich visí tehdejší seznam piv na čepu, takže vůbec netušíte, na co jdete. Nenadchla nás ani péče o pivo – někdy ne úplně dokonale načepované, ale to se stane leckde, nicméně občas vesele čepovali očividně rozjeté pivo (my tam takové jednou potkali, ale slyšeli jsme to od hodně lidí). Další věc jsou vyšší ceny a obliba mezi hipstery (takže všechny stoly bývají zarezervované)… což je samozřejmě pro restauraci dobře, ale pro nás to ve výsledku znamenalo, že jsme se tam asi dva a půl roku neukázali.
Nyní se tedy důvod pro návštěvu našel. Netušili jsme, jestli vůbec nějaké domácí pivo potkáme, zda bude na čepu nahoře v restauraci nebo v dolním Beerpointu. Při příchodu jsme na tabuli restaurace zahlédli celé čtyři druhy domácího piva, ale stejně jsme raději sfárali do Beerpointu. Zde se také čtyři místní piva čepovala a dokázali jsme ulovit jediná dvě nerezervovaná místa.
Začali jsme ležáky – v nabídce byla světlá jedenáctka a světlá třináctka. U neznámých pivovarů si dáváme zpravidla jen malou míru i v případě slabších piv a tady se to ukázalo jako výborný nápad. Jedenáctka byla sice obilná, sladová a chmelově kořenitá, ale to vše přebíjela pořádná porce zeleniny, lehce i medicinálních a máslových tónů. Navíc se k tomu přidávala drsná hořkost, skoro to nešlo pít. Asi jako když domovarník poprvé zkouší vařit pivo a vůbec se mu to nepovede. Třináctka byla trochu lepší, s velmi podobnými vadami, jen ta hořkost byla o něco příjemnější a pivo se zdálo trochu čerstvější. O trochu menší peklo než jedenáctka.
Uvažovali jsme, jestli se pouštět i do svrchně kvašených piv, navíc čepovaných pouze v 0,4 l mírách. Nakonec ale zvědavost zvítězila nad pudem sebezáchovy a dvě piva jsme si objednali. Patnáctka Žitná IPA 15° nás docela zaskočila svojí příjemnou ovocnou vůní, skoro jsme si říkali, jestli jsme omylem nedostali něco jiného (na čepu zde bývají i dvě „nedomácí“ piva). Ovocné pivo s tóny angreštů, mandarinek i citrusů, s trochou žitných tónů. Ne úplně dokonale čisté, ale příjemné a slušně pitelné.
Posledním pivem je čtrnáctka Tmavý Porter (o světlém Stoutu jsme samozřejmě slyšeli, ale jiný než tmavý Porter…?). Pivo s hustou pěnou a nízkým velmi jemným řízem, skoro jako by bylo čepováno dusíkem podobně jako Guinness. Pražené, s tóny hořké čokolády a kávy. Výrazné a zároveň jemné, velmi dobře pitelné. Vařil ho stejný člověk jako ty dvě spodně kvašené tragédie? To by nás docela zajímalo.
Nevíme, co si o tomto pivovaru máme myslet. Už jsme viděli začínající pivovary tragické, nezajímavé, perspektivní i výborné… ale takto rozporuplný teda ještě ne. Jsme zvědaví, jestli šlo jen o náhodu a budou převažovat piva dobrá, nebo se naopak pivovar stane druhým Beznoskou? No, budeme sem muset zase někdy naslepo zajít.
Jedna věc nám ale vrtá hlavou – proč si tento dvoupodnik vlastně pivovar pořizoval? Lidí sem chodí dost i bez něj a přilákat další zákazníky se ani nesnaží, jelikož se na webových stránkách pivovarem ani nechlubí a ani na vcelku aktivním Facebooku se žádná zmínka neobjevila. Plánují po přidaném Beerpointu ještě další expanzi? Nebo si pivovar postavili jen proto, že mít ho je teď prostě in?
