Na kole za pivem po Karlovarském kraji, den 1. - Karel IV., Loket, Sokolov

Dost bylo pěšího putování, na kole se toho dá zvládnout mnohem více. Jediný problém s cestováním na kole po pivovarech jsou české cyklostezky. Většina z nich prostě cyklisty vede po silnicích a často i dosti frekventovaných a to ani po jednom pivu není sranda. To u nás v Čechách cyklistu může přijít pěkně draho. Pokud to srovnáme třeba s takových Bavorskem, kde je většina cyklostezek vedena samostatně po asfaltových cestičkách, v horším případě upravených lesních a polních cestách naprosto odděleně od automobilové dopravy, chce se člověku nad stavem našich cyklostezek brečet. A pokud si budete stejně jako my plánovat cestu pokud možno mimo silnice po lesních stezkách, bude se vám chtít zaplakat ještě více, neboť zjistíte, že většina takových cyklostezek je zřejmě vedena po stezkách, které v předchozích letech vyšlapala divoká prasata. Ale dost bylo stěžování si. O tom, jak se žije pivním cyklistům v Bavorsku, si budete moci přečíst v následující sérii článků věnované našemu desetidenními putování po této pohostinné krajině. Nicméně dnes a v dalších dvou článcích se budeme věnovat našemu třídennímu cyklistickému výletu po pivovarech Karlovarského kraje.

Vyrazili jsme ve sváteční ráno 5. července rychlíkem s úschovnou kol během přepravy do Karlových Varů. Naším prvním cílem byl pivovar Karel IV. nacházející se ve sklepních prostorách komplexu budov Becherplatz. Tady se nám naskytl hned první problém, pivovar nemá zahrádku a nikde v okolí není možné postavit kola, aniž by překážela. Naštěstí nás obsluha nechala odnést si kola dolů do restaurace a postavit je stranou vedle vstupu. S naloženými brašnami tedy nebyla zrovna sranda zdolat všechny schody, ale nakonec jsme to zvládli.

Dole v pivovaru je to celkem pěkné. Některé části výzdoby působí trochu přeplácaně, ale sklepní prostory s klenutými stropy to zachraňují. Kromě nás se zde střídali především turisté a jazyk, který se zde ozývá asi nejvíce je ruština. Trochu jsme se obávali, že půjde o turistickou past, ale piva byla opravdu velmi dobrá. Zkusili jsme i něco k snědku, jídla jsou sice dražší, ale velmi chutná. Já jsem si dost pochutnala na kulajdě, Marley na uzené vepřové panence. Celkově tedy spokojenost především vzhledem k vydařeným pivům (snad se jejich kvalita nebude zhoršovat) a i přes poněkud odtažitou a pomalou obsluhu.

V Karlových Varech trochu bloudíme, ale nakonec se nám daří najít cyklostezku číslo 6 – Ohře, po které máme v plánu jet z Karlových Varů až do Kynšperka. Cyklostezka je to pohodlná téměř celá vede mimo silnice. Pro pivní výlet je tedy ideální. Však se také na ní v tomto úseku nachází hned 4 pivovary. Tím druhým, který máme v plánu navštívit, je Svatý Florian pod hradem Loket. Cesta krásně ubíhá, jedeme po rovince po zpevněné cestě pěkně podél Ohře. Do Lokte přijíždíme okolo čtvrté hodiny, koukneme na hrad, dáme si zmrzlinu a lázeňskou oplatku a zamíříme do pivovaru.

Ten se nachází v pěkných upravených budovách hned pod hradem a kromě pivnice má i zahrádku. Sedáme si na ni. Zatím jsme tu sami, ale během chvilky se začnou trousit také další hosté. Klasická piva nejsou nijak úžasná, ale pijí se celkem dobře. Velmi dobrý je nakuřovaný speciál zvaný zde Špekové pivo. Dáváme si i něco na zub. Marley zelňačku, já utopence, kterých je tedy pořádná porce a chutnají nám. Pohodový podnik v krásném prostředí.

Z Lokte pokračujeme dál po šestce do Sokolova. Zde se nachází pivovar Permon, který však nemá vlastní restauraci. Přesto jsme chtěli ochutnat piva z Permona přímo v domovském městě a zamířili jsme do blízké Pivovarské hospody U Permona. Nu, název Pivovarská hospoda je trochu nadnesený. Je to vlastně taková normální hospoda. Na čepu zde v době naší návštěvy byly pouze dva ležáky od Permona a oba byly v poněkud unavené kondici. Zdá se, že výtoč tu asi nebudou mít nejvyšší, v pátek večer jsme zde byli jenom my a výčepní, který hrál s dvěmi kamarády ping pong. Alespoň výčepní byl příjemný.

Pokračujeme dál, cyklostezka šest nás vede kolem elektrárny Tisová, cestou (snad v Hlavnu) nás ještě vcucne vesnická hospůdka s Rychtářem, dáme si jedno točené a koupíme dva půllitry, aby se nám dobře spalo a kousek za Hlavnem nacházíme příhodný lesík k přenocování.