Lobeč IPA, Třebonice Pepé DIPA, dva Stouty od Nomáda, Radegast Peprně Hořký a další novinky

Před dvěma dny jsme tu psali o pivních novinkách a nyní zde máme jejich další várku. Pár se nám jich minule nevešlo, další se mezitím stihly zjevit. Opět tu najdete několik piv vařených k příležitosti svatého Martina, Halloweenu a Dušiček. Navíc jde o jedno u nás neobvyklé pivo vedle druhého, klasických ležáků a populárních IPA je minimum.

Létající pivovar Nomád s oblibou pouští piva ven ve vlnách, dvě tři za sebou a pak zase dlouho nic. Teď se objevily v hospodách dvě jeho novinky. První je Černá kráska, jde o jedenáctku Stout, upravenou verzi Black Lady, jednoho z prvních Nomádových piv. Kráska je pražená, čokoládová, trochu nakyslá, s lehkými tóny sušeného ovoce. Vcelku fajn. Druhým pivem je Coffee Stout Honduras, tedy Stout z honduraskou kávou. Pivo je to pražené, příjemně kávové, ale lehce ruší karamelky, přecházející až do máslových tónů. Dá se pít, ale je to škoda, mohla by to být bezva záležitost bez toho diacetylu, v tmavých pivech nám ale prostě přijde nepříjemný.

Další Stout uvařil krásnolipský Falkenštejn – třináctku dušičkový Stout. Je pražená až spálená, čokoládová, trochu bylinná a nakyslá, se střední lehce drsnější hořkostí. Špatné pivo to není, ale nějaké to doladění by užilo.

K Halloweenu připravil pivo čižický Bizon. Je to, jak jinak, Pumpkin Ale, polotmavá třináctka. Výrazné pivo s tóny koření a zázvoru, toustově i karamelově sladové. Trochu taková divočina, ne úplně harmonické, ale aspoň bez výraznějších chuťových vad. Rozhodně nesrovnatelně lepší než námi minule zmíněná hrůza z Kolčavky.

Možná poslední letošní pivo vařené s čerstvým chmelem jsme potkali od Podřipského pivovaru. Jedenáctka Premium Zelený chmel ale příliš výrazně chmelová není, chutná spíše jako normální ležák, sladová složka je snad i výraznější. Aby to nebyla nuda, tak nechybělo „oblíbené“ diacetylové máslíčko. Tak snad příště se zadaří líp.

Nový jednochmel vypustila Radniční Jihlava. Jeho chmel El Dorado nás v minulosti bavil, příjemně ovocný, ale ne úplná prvoplánová líbivka typu Mandarina Bavaria či Nelson Sauvin. V jihlavském ejlu byl ale divný, nepříliš výrazný, s kořenitými a peprnými tóny. Navíc se bohužel ještě přidávaly v Jihlavě ne neobvyklé máslové tóny. Nic moc, na rozhraní mezi zajímavým a podivným.

Třebonický pivovárek uvařil svoji první dvojitou IPA, nazval ji Pepé. Je to devatenáctka, docela výrazně sladová, lehce karamelová. Chmelu tam zase tak moc není, ale tóny tropického ovoce přeci jen znát jsou. Sladší hřejivé pivo, pivní puristé by ho asi jako DIPA ztrhali, ale jinak je fajn, připomíná německá silná piva chmelená moderními aromatickými chmely.

Novou IPA přichystali v Lobči. Je hodně karamelová, s chmelovými tóny citrusů, lehce lesního ovoce a bylin. Nějaké doladění by ještě asi užila, je trochu taková „lobečsky“ osobitá, ale chuťově dobrá, fajn. Vlastně se i docela podobá „základnímu“ lobečskému ejlu.

Od nového Rezka ze Zásady jsme po fajn ejlu a nic moc polotmavém potkali další pivo, světlou jedenáctku. Je sladová, lehce obilná, chmelově bylinná, trošku ruší lehounký zeleninový nádech. Není to průser, ale ani nic, na čem bychom si pochutnali.

Pravidelné zpestření průmysláčem tentokráte obstarala sezónní novinka Radegast Peprně Hořký. Sladové a chmelově kořenité pivo, pepřové aroma má jemné, ale znatelné. S chmelem se to slušně doplňuje, pitelnost je dobrá. Přímočaré pivo, které neurazí.

K příležitosti svatého Martina uvařil své tradiční Svatomartinské pivovar Matuška. My jsme jej měli po třech letech, nyní je nasládle sladový s tóny medu, chmelově bylinný a kořenitý, kapku ovocný. Fajn pivo, takový bavorský Bock převedený do českých surovin, dobře se pije. Matuška sice umí i líp, ale i tak tohle pivo předčilo všechna ostatní v tomto článku zmíněná.