Falkon MILF, Matuška Champion, Ale z Prazdroje, Easy Hopper Amarillo a další pivní novinky

sepsal Marley

16. srpna 2016 v 17:22

Poslední dva víkendy jsme si o pár dní prodloužili a strávili je Horním Falci popíjením místních rustikálních Zoiglů a na Šumavě na pouti po tamních pivovarech, takže sepisování pivních novinek jsme zase trochu zanedbali. Dnes to bude vyvážené, od skvělých a zajímavých piv po nechutné a odporné hrůzy.

Pivovar Matuška po roce uvařil pivo pro baseballový klub Kotlářka, tentokráte k příležitosti postupu do play-off (nyní je už tým ve finále). Minule byl Champion Pale Ale, letos jde o Amber Ale. Pivo je to docela hodně světlé, nicméně tmavší slady v něm znát i jsou. Je sladové, chmelově bylinné, s tóny citrusů, lehce i dalšího ovoce, toustů a karamelu. Vyvážené a velmi dobře pitelné.

Létající Falkon připravil něco méně tradičního – uvařil MILF, Amber Ale amerického střihu, ale přidal do něj řádné množství marakujové šťávy. Výsledkem je ovocná bomba s dominující marakujou, ale znát je i mango, ananas, grep, červený pomeranč či borůvky. Docela hodně hořké, malinko (ale nerušivě) nakyslé. Výborná líbivka, pila se nám jedna báseň, snad ji ještě potkáme.

Permon na léto rozjel minisérii piv Easy Hopper, slabších verzí klasických Hopperů. Jde tedy opět o jednochmelová piva, místo patnáctky jsou to jedenáctky. První Amarillo je sladové, příjemně citrusové, s nádechem bylin, tropického ovoce a karamelu. Svěží a dobře pitelný kousek.

S Amarillem vařil i brněnský Lucky Bastard, pivo Cocorillo vzniklo omylem, když ve špatně označeném pytli bylo Amarillo místo Sorachi Ace. Těžko říci, jestli se to negativně neprojevilo na výsledku (chmele mají přeci jen jiné parametry). Pivo je to takové zvláštní, jak už u piv z tohoto pivovaru často bývá, sladové, bylinné, lehce ovocné, zvláštně zemité a jarové. Ale pít se to ještě dá. Lucky Bastard se nyní bude stěhovat do nového působiště, tak jsme zvědavi, jestli se to projeví i na kvalitě piv.

Z pivovaru Bizon nám piva v poslední době příliš nejedou, ale i tentokráte jsme se nechali navnadit zajímavými etiketami a dvě novinky zakoupili. Sunny Mullet je lehký ejl, chmelený pouze Citrou, nicméně ta z piva moc znát není – dominují karamelkové, zeleninové a máslové tóny, znát jsou na pozadí i další vady. Docela velká hrůza, zkoušeli jsme ve dvou vypít půllitr, ale nepodařilo se. Equinox Ale, ještě lehčí ejl – 10 % EPM, chmelený americkým Equinoxem, dopadl ale ještě hůře. K tónům másla a zeleniny se přidala i umělá hmota, odlakovač, zkažené ovoce či mořené dřevo. Naprostá nechutnost, zvládli jsme ho vypít každý jen tři nepatrné loky. Docela by nás zajímalo, jestli vady v takovémto množství nejsou už zdravotně závadné. Bizonovi se asi příště vyhneme hodně velkým obloukem.

Ostravský Qásek po dřívějším nakuřovaném ležáku Shpeq (čti „špek“) uvařil výroční svrchně kvašený stout Venda. Pivo je to docela slušně nakuřované, pražené, s nádechem bylin, ale trochu ruší lehká kyselost a divné zemité až zeleninové tóny. Prostě takový osobitý truňk, jak už je u Qáska zvykem. Pije se to průměrně.

Z nového pivovaru Welzl jsme po dvou ejlech potkali i světlý ležák. Je sladový, chmelově kořenitý, středně hořký, s nádechem másla a jablek. Vcelku ujde, ale nějaké to doladění by užil.

Od velkokarlovického pivovaru Pod Pralesem jsme zkusili polotmavého Šibala. Divný ležák s tóny másla, zeleniny i zvětralosti. Nějaké ty příjemné tóny se v pivu najdou, takže se ještě dopít dá. Ale tento pivovar se asi naším oblíbeným nestane – jde o čtvrté pivo, které jsme si od něj dali, a ani jedno bychom dobrovolně znovu nepili.

Plzeňský Prazdroj ve Velkopopovickém pivovaru připravil na srpen svůj první ejl – Master Ale amerického typu. Pivo je to zvláštní, vcelku zakalené, chmelově bylinné i kořenité (jako by z většiny bylo chmelené českým chmelem), kořeněné trochu jako bavorské pšenice, jen lehce pomerančové. Docela se pít dá, trumfne řadu minipivovarských pokusů o pivo, ale nadšený z něj asi nikdo nebude.

A jeden tip na závěr. V Lidlu se v dočasné nabídce pro tento týden objevila The Green Gecko IPA, vařená v anglickém pivovaru Marston’s. Je příjemně ovocná, karamelová, slušně hořká a velmi dobře pitelná. Při ceně dvacet pět korun za půllitr jde asi o nejlepší ejlový poměr cena / výkon na našem trhu. Pokud nemáte narvanou lednici a sklep jako my, tak doporučujeme si udělat lehkou zásobu.

Pivní novinky

Celkem 212 článků

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…