Dojmy z Moravian Homebrewers Meeting

Minulou sobotu v Brně proběhl první ročník setkání domovarníků Moravian Homebrewers Meeting. Tradičně se v tuto dobu konávala pražská PIHA, ale kvůli zaneprázdněnosti organizátora Honzy Kočky (momentálně připravuje Děčínský pivovar) byla letos akce zrušena. MHM bylo svoláno dosti narychlo, přeci jen za tři týdny se řada piv prostě připravit nedá, ale rozhodně to bylo lepší, než kdyby neproběhlo nic.

Akce se konala v areálu pivovaru Starobrno, v sále nad Pivovarskou restaurací. Prostory byly poskytnuty na oplátku za možnost Starobrna prezentovat zde svoje produkty a mučit návštěvníky trochou marketingových mouder. Ale i tak to bylo od Heinekenu sympatické :)

Co se návštěvníků akce týká, většina lidí sem přišla poklábosit se známými a ochutnat jejich výtvory. Pivní lékárna zde měla pár piv od Fuller's a Sierry Nevady, na čepu byla Fuller's IPA, London Pride a Maisel's Weisse. Většinou si ale lidé dali tak jedno a vrátili se ke svým domácím pivům.

Soutěžních vzorků bylo něco kolem padesáti a nás degustátorů osm (pár lidí odpadlo, včetně Bludice, kterou skolila angína), takže jsme se před začátkem domluvili, že všichni přechutnají vše. Nějak se to ale asi ztratilo v překladu, když pak v průběhu dostávala každá půlka jiné vzorky :) Nakonec to tedy vyšlo pro každého na cca 30 ochutnání, takže vše proběhlo relativně v klidu a rychle.

Co se ležáků týká, tak jich v obou kategoriích bylo dohromady jen kolem desítky, nejspíše i kvůli tomu, že uvařit ležák speciálně na tuto akci prostě prakticky nešlo stihnout. Takže než jsme se stačili trochu rozkoukat, bylo po ochutnávce, diplom získal skoro každý. Osobně mi žádný vzorek v hlavě neutkvěl, ale byly mezi nimi i příjemné kousky.

U svrchně kvašených piv to bylo trošku zajímavější. Začali jsme těmi světlými – většinou šlo o klasické IPA či APA, sem tam se mihlo něco jako anglický Bitter či belgický Wit. Překvapivě celkem dost piv bylo slušně udělaných a příjemně nachmelených, bez výraznějších rušivých elementů. Ochutnával jsem i finále této kategorie, nejvíce mě mezi nimi zaujala tmavší a výrazná IPA s karamelem a tropickým ovocem (Rye IPA; Maroche Hajduk) a svěží světlý a příjemně nachmelený ejl (nejsem si jist, jestli to nebyl Zeus; Vojtěch Hudzieczek?). Bylo to těžké rozhodování, nakonec jsem se přiklonil ke světlejšímu kousku… v celkovém součtu hlasů ale zvítězila Rye IPA.

V kategorii polotmavých a tmavých svrchně kvašených piv byly kousky spíše netradiční, osobité. Různá výrazně kávová piva, černé IPA, tmavé něco-jako-IPA (americké verze Amber Ale a Brown Ale, asi)… řada z vzorků byla světlejší, než piva z předchozí kategorie (prostě Pale Ale a světlé pivo není úplně to stejné :). Nejvíce mě zaujal jeden tmavý kousek, hezky ovocný, výrazný, ale zároveň příjemný a nijak výrazně hořký (alespoň oproti jiným vzorkům). Ve finále jsem ho dal na první místo a toto pivo nakonec i celou kategorii vyhrálo (Zea Lot; Vojtěch Hudzieczek).

A pak tu bylo finále, kde se utkali vítězové obou kategorií svrchně kvašených piv. Oproti předchozím kolům se zúčastnilo všech osm ochutnávačů… ale místo předpokládané epické bitvy to byl knokaut v první minutě. Hned po prvním přičichnutí k oběma pivům mi byl jasný konečný výsledek. Jedno z piv totiž bylo nepříjemně rozjeté, neharmonické, nedobré. Přímo takovéto pivo jsem z předchozích kol nepoznával, co jsem koukal, tak se jednalo o druhou láhev piva (oné Rye IPA)… a něco nepěkného se s ní stalo. Nu, byla to škoda. Vítězem se tedy stal tmavý Zea Lot.

Snad jako jediný z degustátorů jsem se účastnil i ochutnávek na loňské PIHA, takže zkusím obě akce trošku porovnat. PIHA už měla zaběhlý systém z několika předchozích ročníků, na MHM to byl spíš takový první nástřel. Sympatické na MHM bylo použití sklenic a ne kelímků, ale mělo to tu nevýhodu, že většinu času se čekalo na vymytí či nalévání (případně sčítání hlasů), na PIHA bylo asi trošku více času k zapsání nějakých poznámek k pivu (otázka je, jestli o to domovarníci vůbec stojí :). Na PIHA byl velkou výhodou klid (piva se ochutnávala ve zvláštní místnosti).

Způsob bodování se také celkem lišil. Na PIHA se body sečetly a průměr od degustátorů byla výsledná známka (problém některých degustátorů mírných a jiných přísnějších se částečně setřel větším počtem ochutnávačů). Na MHM se určovalo jen pořadí aktuálně ochutnávaných tří až pěti piv a to nejlepší postupovalo do dalších kol – někdy se stalo, že čtyři z pěti byla výtečná a jindy zase sotva jedno (takže směrodatné bylo hlavně celkové první místo, ostatní byla trochu o štěstí). Na PIHA byli zkušení harcovníci typu Jan Šuráň (kteří ve volných chvílích poskytovali konzultace domovarníkům), MHM měl tým ochutnávačů o poznání mladší.

Ve výsledku Moravian Homebrewers Meeting byla zajímavá akce, na to jak byla narychlo spáchaná dopadla dobře co se týče organizace i účasti. Trošku doladit některé věci, možná přidat nějaký ten program typu přednášky a příští rok to může být bezva :)