Dejvické PivoPění - přehlídka nových pivovarů i piv

Minulou sobotu se v pražských Dejvicích konal první ročník festivalu PivoPění. Fajn poloha, kousek od metra i od sobotních farmářských trhů na Kulaťáku, ani jsme se nemuseli k cestě přes celou Prahu moc přemlouvat :) Na brzký oběd jsme si dali na trzích brambory se sýrem raclette (mňam), nakoupili něco surovin na doma a vydali se na festival.

Stánky pivovarů byly rozmístěny podél Dejvické, v půli oddělené Kyjevskou (někteří lidé si ani nevšimli, že pivní stánky jsou i v druhé části), uprostřed ulice bylo mnoho stolů k sezení. Žádné úžasné prostředí, ale místa bylo dost a nic mimofestivalového zde nerušilo. Velkou zkouškou nervů návštěvníků byly ukázky z českých muzikálů, tedy jedna píseň od Michala Davida za druhou. Jídlo bylo v nabídce takové spíše klasické, různé podivně vyhlížející buřty na pivě a klobásy… naopak příjemně vypadal flekovský guláš, ale neměli jsme příliš chuť se jím zacpat, takže jsme se nakonec spokojili s poctivými škvarkovými tyčinkami.

Co se servírování piva týká, čepovalo se především do kelímků. Nebyl ale problém si přinést vlastní sklo či se nějaké za cenu kolem 70 - 100 Kč nakoupit přímo od pivovarů. Jen na mytí sklenic zde nic nebylo, ale to jsme tak nějak tušili a přinesli si vodu s sebou :) Příjemný byl dostatečný počet Toi Toi na krajích festivalu, prakticky žádné fronty se nekonaly.

Na akci se objevilo mnoho pivovarů, které vznikly tento rok. Krom námi zde několikrát opěvovaného Všerada to byly také Energon, Melichárek, Falkenštejn a Glokner. Melichárek z Horky nad Moravou nás příliš nezaujal, piva byla hodně osobitá s lehkými plísňovými a stájovými tóny. Ale Falkenštejn světlý ležák z Krásné Lípy, to byla jiná – pivo to bylo sice též osobité, ale dobře pitelné, sladové, ovocné, lehce toustové a více hořké, trochu nám připomnělo hornofalcké Zoigly. Povedený byl i tmavý speciál, pražený, lehce karamelový s kapkou sušeného ovoce a dlouhým dozníváním.

Energon (pivo Baštýř z penzionu Nový Rybník v Obořišti, uff) přivezl výtečnou polotmavou jedenáctku, příjemně karamelovou s tóny chlebové kůrky a lesního ovoce, hezky kořenitě až peprně nachmelenou. Fajn byla i dvanáctka světlá, vydatně chmelené pivo, kořenité až trávové, lehce drsnější. Polotmavá dvanáctka od mirkovického Gloknera byla podobná té z Energonu, též s karamelem, chlebovou kůrkou a trochou ovoce, jen byla o něco sladší a ne tak vyvážená, pitelná spíše průměrně. Medový Glok nám zachutnal více, hezky sladový, květinový, medový, s nádechem ovoce a koření.

Chmelařský institut Žatec nabízel k ochutnání a porovnání dvě světlé desítky, jedna byla nachmelena ŽPČ a druhá novošlechtěncem. A jako bonus zde podobně jako na Náplavce probíhalo středověké vaření piva včetně jeho ochutnávky v podání Břevnovského pivovaru.

Festival jsme zakončili pár známými kousky. Krásně nachmelená byla IPA DPH (Dobřanské Pivo Hořké) z Modré Hvězdy, výrazně citrusová a hořká, může směle soupeřit s nejlepšími českými IPA. Pokračovali jsme klasickým skvělým Flekovským ležákem, který zde byl za příjemnou cenu 25 Kč za třetinku (prakticky poloviční cena, než v pivovaru) a úžasným Atidepressantem Lagerem ze Strahova (nad tím jsme se rozplývali nedávno).

Celkově se nám na PivoPění vesměs líbilo, nebýt orientace na kelímky a děsivé hudební produkce, mohl by to být opravdu bezva festival.