Články s tématem pivní turistika

Raději hned na úvod článku musím upřesnit, že Rožnovský pivovar, který byl cílem našeho nedělního putování, již nepatří do Moravskoslezského kraje, ale do kraje Zlínského. Nicméně naše putování nás do něho z kraje Moravskoslezského přivede.

Téměř celou noc prší jako z konve, jakmile je však čas vstát a sbalit stan, jako zázrakem přestává. Prostě máme víc štěstí, než rozumu. Balíme mokrý stan a vyrážíme směr vlaková stanice Ženklava. Nad lesy a loukami se vznáší mlha a slunce je konečně schované za mraky. …

Celou noc nás obklopují pořádné bouřky. Blesky bleskají jako na diskotéce a hromy práskají, až se třese země. Ráno se však opět budíme do krásného slunečného a také pořádně rozhicovaného dne. Balíme stan, který mezitím stihne uschnout a pokračujeme po žluté turistické značce. Vyšlápneme si malý kopeček na zříceninu hradu Hukvaldy. Vstupné stojí 70 Kč a my se rozhodujeme, že si hrad prohlídneme. Stojí to za to. K snídani vypijeme každý litr Kofoly a sníme kopeček zmrzliny. Po sestupu z hradu nás určitě čeká dobrý oběd…

Druhý den našeho pivního putování po moravskoslezských pivovarech začíná probuzením na břehu vodní nádrže Olešná. Noční bouře je již dávno za námi a my se probouzíme do dalšího horkého a slunečného dne. Slunce začíná rozpalovat krajinu již od rána a nás láká pohled na chladivou vodní hladinu. Překvapivě se nekonají nájezdy koupáníchtivých lidí z blízkého a dalekého okolí. Na břehu nádrže je pouze pár lidí doprovázených svými psími mazlíčky. …

Předběžný plán na prodloužený červencový víkend zněl jasně. Vyrazíme na čundr po pivovarech. Dlouho jsme netušili kam budou naše kroky směřovat, ale jedno bylo jisté, pojedeme nalehko a přenocování budeme řešit povalením se někde na mezi pod širákem. Tuto naši idealistickou představu však záhy zničili meteorologové svou předpovědí počasí. Celý prodloužený víkend hrozily bouřky a průtrže a navíc teploty měly vystoupat až nad 30°C. Chvilku jsme zvažovali, že se vzdáme a raději se povalíme doma na gauči s lahváčem. …

Minulý týden jsme se v návaznosti na mou pracovní cestu několik dní poflakovali po jižním Irsku. Konkrétně v okolí druhého největšího města Irské republiky Corku a městečka Killarney nacházejícího se na okraji stejnojmenného národního parku. Kromě krás irské přírody a toulek po blízkých hradech, pevnostech, šlechtických sídlech, katedrálách a kostelech, jsme samozřejmě věnovali velkou pozornost místní pivní kultuře. …

První květnový prodloužený víkend pokračuje pondělním ránem na ubytovně v Liberci. Dáváme si rychlé kafe, balíme a vyrážíme na autobus směr Turnov, kde přesedáme do autobusu směr Vrchlabí, rozcestí Strážné, což je zastávka, která se nachází hned vedle Pivovarské Bašty Vrchlabí.

Je poledne a restaurace zeje prázdnotou. Pár lidí sedí venku na zahrádce, ale uvnitř jsme sami. Konečně si dáváme po dvou dnech své první skutečné jídlo…

První květnový prodloužený víkend jsme zaměřili na toulky po českém severu a severovýchodě. Vše začalo sobotním Kocouřím kouřem, festivalem nakuřovaných piv, který se konal v dalekém severském Varnsdorfu. Naše cesta do Kocoura byla tentokrát poněkud divoká. Vzhledem k tomu, že jsme pivní výlet plánovali až na poslední chvíli, nezajistili jsme si jízdenky na autobus do Liberce, což se nám také vymstilo a poté, kdy nás řidič na Černém mostě z autobusu bez milosti vykopl, museli jsme se rychle přesunout na nádraží Holešovice…

Velikonoční počasí nebylo takové, v jaké jsme doufali, takže jsme na poslední chvíli museli vyměnit plánovaný pivní cyklovýlet za pivní výlet pěší. Jako cílovou destinaci jsme zvolili Ústí nad Labem a Litoměřice.

Do Ústí vyrážíme chvilku před polednem rychlíkem z Pražského hlavního nádraží a na místo určení dorážíme před jednou hodinou. Pivovar Na Rychtě se nachází kousek od nádraží a my jej nalézáme poměrně snadno. Uvnitř vypadá pivovar velmi pěkně a přes rozsáhlý prostor, který určitě pojme mnoho žíznivých pivařů, i dosti útulně. Stěny jsou obložené dřevem…

Před odjezdem za lyžováním v Rakousku jsme se ještě krátce zastavili v Brně. Zbylo nám trochu času v sobotu večer, a tak jsme vyrazili na další objevování pivních krás tohoto města.

Tentokrát naše kroky zamířili do restaurace U Bílého beránka, zde totiž mělo být k ochutnání „domácí a jedinečné“ pivo Beránek. Restaurace byla pěkná, nekuřácká a obsluha příjemná a ochotná. Sedli jsme si a zeptali se číšnice, co že je to pivo Beránek vlastně zač a kde ho vaří. I dostalo se nám odpovědi, že ve Velkém Březně. Z domácího piva se vyklubal nudný euroležák…

Ač se může zdát, že největším výkonem pivníka jsou vytrvalostní běhy mezi hospodami s pivní rozmanitostí, jednou za čas se vydá mučit tělo i jinak. My jsme minulý týden zamířili na sjezdovky střediska Stubai.

Hned po příjezdu se vydáváme prozkoumat to nejzajímavější v okolí – místní restaurační pivovar Dorfbräu. Je to z našeho penzionu hezká desetikilometrová procházka. Při příchodu na místo se bohužel dozvídáme, že vlastní pivo už nějakou dobu nevaří. Hospoda, která dále nese jméno pivovaru, vypadá útulně a nabízí úctyhodných 8 točených piv. …