V pátek a sobotu proběhl na pražské Parukářce pátý ročník festivalu Žižkovské pivobraní. Už minulý rok to zde bylo docela rozporuplné, ale jde o pivní akci, kterou máme domovu nejblíže, takže jsme sem na nějaké to pivo zaskočili.
Festival byl koncipován stejně jako v minulých letech, to znamená samé výhody – je to skoro v centru Prahy, je to zároveň i hudební festival a je to zadarmo. Bohužel dohromady to ve výsledku znamená, že se sem tak půlka Prahy zajde podívat a nebude se tu dát pohnout. To se nám potvrdilo v pátek, po šesté hodině tu už byly fronty slušné a kolem osmé se na pivo čekalo kolem půl hodiny. Utekli jsme tedy raději do nedalekého baru Napalmě než se takhle dále mučit. Měli jsme se poučit z vlastního doporučení z minulého roku a v pátek nechodit ani na obhlídku.
V sobotu jsme tedy vyrazili brzy a na festivalu se ocitli chvíli po otevření – bylo to hned něco jiného, pivo člověk dostal skoro bez čekání, dalo se tu i pohnout. Ale už po čtvrté hodině, s rozjíždějícím se hudebním programem, se začaly u většiny pivních stánků tvořit dlouhé fronty, takže jsme se raději zdekovali do Beergeek Baru. K večeru to asi musel být absolutní masakr.
Tentokráte byl festival rozdělený na dvě části – dolní s hudebním pódiem a polovinou pivovarských stánků a horní s jídlem a druhou polovinou pivovarů. Co se hudby týká, tak sice některé skupiny byly poslouchatelné, ale v horní části z zní bylo slyšet jen otravné dunění. Jídla nebyl tak špatný výběr, krom klasiky jako jsou langoše a klobásy tu člověk našel třeba sýr Raclette či burgery s trhaným vepřovým. Klasicky se frčelo na jednorázových kelímcích, i když pivovary prodávaly své či festivalové sklenice a též šlo čepovat i do vratných pevných kelímků. Jen škoda, že ty vratné nebyly povinné místo těch obyčejných – bylo by to ekologičtější a též by ubylo poházeného smetí.
Pivovarů se mělo účastnit rovných třicet, ale jak byly rozházené po celé Parukářce, tak jsme to nepřepočítávali. Každý stánek nabízel dva až čtyři druhy piv, sem tam se i nabídka měnila, takže někam ke stovce počet čepovaných piv vystoupat mohl. Zase tolik známých jmen tu člověk nenašel, žádný Matuška, Clock, Frýdlant, Mazák či Strahov… skoro se nám zdálo, že převažují pivovary vařící metodou pokus – omyl (případně omyl – omyl), i když samozřejmě výjimky se našly. Kdo se trochu vyznal, ten měl z čeho vybírat.
My šli hlavně po nám neznámých pivech, poprvé jsme třeba ochutnali pivo z Friesových Bud.
Světlá desítka nám moc nejela, trochu nevyladěná, Summer Ale byl o něco lepší, kdyby se dopiloval, mohl by být fajn.
Docela odporná byla světlá desítka z plzeňského U Lenocha, s pořádnou porcí zeleniny, zelených jablek a másla. Podobně nedobrý byl ležák Metternich z Plasů, podivné libečkové a lehce nakyslé pivo. Nepochutnali jsme si ani na speciálu Mustangovi z Moravské Žižkova, zelenina s drsnou hořkostí není nic pro nás. Trochu lépe dopadlo vídeňské výčepní ze svitavského Na Kopečku, ale dobrovolně bychom si ho znovu nedávali.
Naštěstí se objevila i o něco lepší piva. Tmavá jedenáctka z kroměřížského Černého orla se docela pít dala, o několik úrovní lepší než piva, která jsme v tomto pivovaru ochutnali před rokem a půl. Neurazil kávový polotmavý ležák od Slepého krtka, slušně pitelný byla i Summer APA z Příšova.
S kraslickým Krušnohorem máme rozporuplné zkušenosti, ale tady nám všechna jeho piva chutnala. Fajn světlý ležák, povedené a velmi dobře pitelné výčepní a zajímavě chmelený a vyvážený tmavý speciál. Snad se v budoucnu kvalita kraslických piv ustálí na takovéto úrovni.
Horkou novinku přivezl Zichovec – dvanáctku Blonde Ale. Ve vůni nás tolik nezaujala, ale v chuti byla fajn, výrazně citrusová, s peprným nádechem. Svěží a dobře pitelná. Na závěr jsme si střihli dvě nám už známá piva od Ravena – zajímavý a docela autentický Farmhand Saison (vařený ve spolupráci s rajhradským Beerserkerem) a Brewhemian Cream Porter, výrazné a zároveň jemné pivo s laktózou. Za nás nejlepší piva na festivalu.
V sobotu odpoledne bez extrémních davů byl tedy festival vcelku fajn, ale většina letošních se nám líbila více. Tohle je prostě osobitá masovka a většina lidí sem zřejmě chodí hlavně kvůli hudbě zdarma – kdyby tu byl navíc nějaký rychlovýčep s levným Staropramenem, asi by to prospělo všem zúčastněným. Každopádně si příště musíme zapamatovat – k večeru sem nechodit za žádnou cenu.
Více fotek najdete v naší fotogalerii Páté Žižkovské pivobraní.
