Weizenbock od Růží, zelené nestarobrno, bylinky z Kounic, další Stalker a návrat nakuřovaných piv

Opět tu máme pár nových piv, o kterých stojí za to něco napsat. A k tomu navíc jedno pivo napůl nové a dvě starší, která vrací úder.

Jako obvykle nám ani chvíli klidu nedopřejí U Tří růží. Opět uvařili něco nového, tentokráte jde o Ur-Weisse Bock, tedy pivní styl Weizenbock. Název je trošku zvláštní, v Bavorsku se jako Ur-Weisse (či Urweisse) čili „původní bílé“ označují klasická pšeničná piva (Hefeweizen), jen někdy bývají o něco tmavší a občas o krapet silnější. Toto pivo od Růží má výrazně kořeněné (hlavně hřebíčkové) aroma, které doplňují ovocné tóny banánů a jablek. K tomu má příjemné sladově sušenkové tělo, pitelnost je výborná. Jen říz by mohl být kapku vyšší, ale není to nic tragického. Co je trošku na pováženou je „brněnské“ servírování s plátkem citrónu na sklenici… dejte si pozor a raději dejte předem obsluze vědět, zda o citrón stojíte, jinak vás nemine.

V pátek před Svatým Patrikem jsme se nechali unést a dobrovolně jsme ochutnali bylinné pivo Saint Patrick, které pro pivotéku Pod Ořechem uvařil pivovar Kvasslav. Jde o světlý ležák uvařený s přídavkem bylin, díky kterým pivo získalo zvláštní žluto-zelenou „brčálovou“ barvu. Aroma je výrazně bylinné, trávové, připomíná kopřivy a konopí. Někde pod tím se skrývá náznak sladu, ale ty byliny ho prostě přebíjí. Po prvním doušku je to celkem zajímavé, ale při dalších napitích to začíná být méně příjemné a vypít celou třetinku byla opravdu potíž. Ač byl záměr nejspíš bohulibý, sládkovi asi ujela ruka s bylinným granulátem či macerátem a pro nás to bylo ve výsledku snad ještě hůře pitelné než „chemické“ zelené Starobrno.

Dalším novým bylinným pivem, které se nám povedlo ochutnat, byl Kounický polotmavý ležák. Pivo je to sladové a karamelové s tóny chlebové kůrky, k tomu se přidává kořenité a bylinkové aroma a lehká nasládlost. Dobře pitelný ležák, trošku mi připomněl bylinný ležák Sedm Kulí od Ferdinanda. Mimochodem, u obou piv jsou použité byliny tajemstvím.

A máme tu pár návratů. Falkon uvařil další verzi jeho Stalker IPA, tentokráte pojmenovanou Comeback. Je velmi podobná té předchozí várce, ale přesto lehce jiná, například chmel Centennial nahradil Summit. Pivo je opět hezky aromatické, mix květin, pryskyřice, tropického ovoce a citrusů. Má příjemné sladové tělo s trochou karamelu, hořkost je vyšší. Povedená americká IPA, jen předchozí verze nám možná chutnala o krapet více.

Znovu se objevil Kouřový Harrach, který se nevyskytuje příliš často. Tento speciál z Velkého Meziříčí má zlatou barvu, na nakuřované pivo je celkem světlý. Je to pěkně sladové pivo s uzenými tóny, jemně bylinně chmelové. Doznívání má příjemné uzené a pitelnost opravdu skvělou. Prostě není třeba použít 100% nakuřovaného sladu, aby vám vyšlo výborné pivo.

Vrátila se i Černá vdova. Jde o nakuřovaný tmavý ejl od Nomáda, který poprvé světlo světa spatřil zhruba před rokem. Krásně čokoládové, kávové a pražené pivo se znatelnými uzenými a kouřovými tóny. Skvěle se pije a doznívání má příjemné a velmi dlouhé. Chutnalo nám teď snad ještě více, než loni… a už tehdy nám chutnalo hodně :) To není od Nomáda vše, brzy by se měli mezi živé vrátit i Black Hawk (Black IPA) a Pelikán (česko-americká IPA).