U Bulovky White Rabbit, Všerad Dry Stout, Beskydská Lissa Huera a další novinky

Máme tu opět pár řádků o několika pivních novinkách. Piva, která se nyní vyrojila, jsou často pořádně chmelená (IPA je dnes prostě „in“) a některá jsou též celkem netradiční.

Pivovar U Bulovky se rozhodl k příležitosti oslavy desátého výročí založení pivovaru vypustit pár svých starších uzrálých piv v lahvové podobě. Zatím to je jen White Rabbit, šestnáctka Weizenbock, prodávaná v „matuškovské“ sedmičce. Pivo je to hodně světlé, sladově pšeničné, lehce kořeněné až peprné, chmelově bylinné, s tóny citrónů a citrónové kůry. Lehce kyselé i hořké, slušně řízné, průměrně plné. Moc Weizenbock nepřipomíná, spíše belgický silný Witbier, akorát bez koriandru a kůry pomeranče. Každopádně jde o zajímavé a moc dobře pitelné pivo. V budoucnu by se na Bulovce měl objevit ještě Doppelbock devatenáctka a silný belgický ejl dvacettrojka, a to až z roku 2010.

K příležitosti prvního výročí brněnské Ochutnávkové pivnice uvařil pivovar Matuška speciální pivo, 1st Anniversary Ale. Je to světlá třináctka, hodně nachmelená – s výraznými tóny citrusů, borovice, lehce pryskyřice i bylin. Na pozadí je něco sladu, je více hořká, dobře pitelná. Krásně nachmelené pivo, ale možná by ještě v chuti trochu doladění užilo. Na nejlepší Matuškova piva sice úplně nemá, ale většinu českých ejlů stejně snadno převyšuje.

Máme tu i další pivovar bez pivovaru, Blahovar z Plzně. Ten si nyní nechal uvařit v Purkmistrovi své první oficiální pivo, Blahovar IPA. Nemá příliš výraznou vůni, v chuti je příjemně chmelově ovocné, s citrusy, lesním i tropickým ovocem, též i pryskyřičné a bylinné. Je zároveň toustově sladové s tóny chlebové kůrky, má příjemnou střední až vyšší hořkost. Asi by ještě trochu vyvážení mezi sladem a chmelem užilo, ale i tak se pije dobře, jako prvotina je to fajn ejl.

Všerad nedávno přišel s novým pivem, irským Dry Stoutem. Je hodně pražený, plný hořké čokolády a spáleného karamelu. Je lehce ovocný – se sušeným ovocem, citrusy a malinami, lehkou nasládlost vyrovnává střední hořkost s kapkou kyselosti. Zajímavé a příjemné pivo, sice irské předobrazy tolik nepřipomíná, ale pije se moc dobře.

Beskydský pivovárek uvařil zase další IPA, celkově jich má na kontě snad kolem deseti. Tahle nejnovější se jmenuje Lissa Huera, dle prvního dochovaného názvu Lysé hory, pod kterou pivovar samotný leží. IPA je výrazně citrusová – s tóny grepů, limetek a citrónové kůry, lehce bylinná, hezky sladová a nasládlá. Sladkost je vyrovnána příjemnou vyšší hořkostí. Výtečné pivo, celkem dosti podobné ostatním ejlům Beskydského pivovárku, přesto bychom řekli, že jedno z nejpovedenějších.

Objevilo se i pivo od potštejnského pivovaru Clock, který dle všeho ještě nemá technologii v provozu, takže si svá piva nechává vařit v Žamberku. Jeho třináctka American IPA je příjemně nachmelená – s pomeranči, grepy, bylinami, a pryskyřicí, lehce sladová a karamelová. Má vysokou hořkost, která je drsnější a lehce ulpívá na jazyku. Ale aroma je výtečné a pitelnost slušná. Po troše doladění by to mohlo být skvělé pivo.

Novinek se nebojí ani průmyslové pivovary. Černá Hora přišla se světlou jedenáctkou Matouš, která je krom českých chmelů navíc za studena chemelena americkou klasikou Cascade. Matouš má hodně sladovou chuť i vůni s medovým nádechem, je lehce bylinný, kořenitý a citrusový. Má střední plnost i hořkost, ale je celkem rozhádaný s podivnými rušivými tóny a méně příjemnou hořkostí. Chmel Cascade je v pivu lehce znát, ale žádný moc pozitivní (či negativní) vliv nemá. Těžko říct, jestli jde jen o nějakou nepovedenou pokusnou várku, či už takto nedobré bude stále.