Šnajdr Vycpaná vydra, U Vacků Amber Ale, Hauskrecht Marcen a další pivní novinky

Dnes tu máme několik pivních novinek, včetně pár dosluhujících velikonočních kousků. Zase tak moc se tentokráte nedařilo, několik piv bylo rozporuplných, našla se i vyloženě špatná. Ale takový je už život, naštěstí se objevili i povedené záležitosti, které čest českého pivovarnictví zachránily.

Začneme těmi dobrými pivy. K příležitosti čtrnáctého výročí počátku obnovy Černokosteleckého zájezdního pivováru uvařil zdejší minipivovar Šnajdr několik piv. Nám se povedlo potkat světlý ležák Vycpaná vydra, je chmelově kořenitý a bylinný, zároveň sladší sladový, středně hořký, v závěru jsou znát tóny citrónové kůry. Svěží a skvěle pitelný. Paráda. Ochutnali jsme po půl roce i tmavou třináctku Černou svini. Je hodně pražená, lehce obilná a čokoládová. Nesladká, slušně hořká, výborně pitelná. Šnajdr je prostě lepší a lepší, už se nemůžeme dočkat Vysmolení, které proběhne za měsíc.

Pivovar U Vacků uvařil dvanáctku Ale Amber. Trochu jsme se obávali, jestli nebude máselná, jak je u tohoto pivovaru celkem časté, ale zklamání se naštěstí nekonalo. Karamelové pivo s chmelově borovými a pryskyřičnými tóny, znát jsou i citrusy a lesní ovoce. Méně řízné, slušně hořké. Matuška to není, ale pilo se to dobře.

Bobr ze Zadní Třebaně nedávno uvařil své první svrchně kvašené pivo, a nám se ho po pár neúspěšných pokusech, kdy nám ho v hospodách před nosem vypili, podařilo řádně ochutnat. Ale je překvapivě světlý, hodně bylinný a citrusový. Je i lehce obilně sladový, v závěru ale poměrně drsněji chmelově kořenitý. Vcelku fajn pivo, ale ta hořkost by ještě chtěla vyladit, pilo by se to pak líp.

Brněnský minipivovar Hauskrecht přišel se svým druhým speciálem, třináctkou Marcen. Jak název napovídá, stylově by mělo jít o bavorský Märzen. Je sladový, toustový i karamelový, na pozadí jsou znát výraznější tóny karamelek a máslíčka. Plnější, lehce chmelově bylinný. Trošku nevyvážené pivo, pitelnost mělo průměrnou – bez těch karamelek a máslíček by to asi bylo lepší. Žádná úplná tragédie, člověk ale přeci jen čekal něco více než požitek srovnatelný s konzumací Starobrna.

Průmyslový Litovel připravil Medový speciál, o jeho existenci jsme se dozvěděli až když jsme jej potkali v pivotéce Base Camp. Je to méně prokvašená čtrnáctka, sladká, nepříliš hořká, v závěru nepříjemně kovová. Moc dobře se nepila, snad plánovaný litovelský Ale dopadne o trochu lépe.

Dolnoředický Mordýř na Velikonoce podruhé uvařil svůj světlý speciál. Je hodně sladový s medovými a obilnými tóny, zároveň drsněji chmelený – kořenitý a trávový. Celkem rušily zatuchlé (zřejmě ze chmele?) tóny, které v Mordýřovi docela často nacházíme. Žádný průser, ale nějak extra dobře se to nepilo.

V Letinech připravili na velikonoční období své zatím nejsilnější pivo, světlou patnáctku. Je sladká, karamelková a hlavně ohromně máslová. Takové tekuté žluklé máslo, skoro se nám nechtělo věřit, že jim do varny pár kostek másla nespadlo. Letiny dle našich zkušeností diacetyl mají často, ale tady už to bylo na hranicích pitelnosti. Stálo by za to na tom zapracovat.

Máslovar ale nemají jen v Letinech – nepříliš příjemnou zkušenost jsme teď měli i s pivy z Břevnova. Polotmavý exportní ležák Praga byl krom tónů másla výrazně karamelkový, trochu ho zachraňovaly kořenitě chmelové tóny a troška sušených švestek v závěru. Přežít šel, pil se průměrně. O láhev světlého ležáku nakoupenou čerstvou přímo v pivovaru jsme dle doporučení na etiketě podělili s přáteli a celkem jsme toho litovali. Ten tam byl skvělý a krásně chmelený světlý ležák, tohle bylo divné máslové cosi. Imperial Lager naštěstí dopadl mnohem lépe – moc hezky chmelený a ač sladší, pil se nám výborně. No, nepovedená várka se asi může stát, ale doufáme, že z toho nebude pravidlo.

Z pivovaru Doubravník jsme ochutnali pivo poprvé. Žitný ležák byl sice sladový s tóny kůrky žitného chleba, ale vše bylo přebito podivnou kořenitostí a zemitostí, která nám po ohřátí připomněla nechutný plesnivý hadr. V závěru bylo pivo též divné, přidávaly se i zeleninové tóny, dopít se nám ho podařilo jen tak tak.

Chuť jsme si spravili pár nám už známými pivy. Po loňském lehkém zklamání nám letos Kounický ležák zachutnal, opravdu příjemné světlé pivko. A i kounický Mouřenín byl velmi dobrý, jako obvykle. Nová várka Albrecht IPA 17 byla stejně hezky aromatická, jako ta první, ale měla o něco drsnější hořkost, takže ve výsledku byla „jen“ dobrá. Podruhé jsme zkusili Mono Motueka od Klínec-Katz, tentokráte bylo krásně svěže ovocné, čisté, kdyby mělo o kapku vyšší říz, bylo by úžasné. A po nějaké době jsme si zase dali Únětice (úplně na ně v té záplavě novinek zapomínáme) a musíme říct, že moc lepších ležáků u nás člověk nenajde.

Na závěr ještě zmíníme uzavření dalšího minipivovaru Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Po nyní již znovuotevřené Chýni nyní díky množství exkrementů hlodavců musel přerušit provoz pražský pivovar U Dvou koček, pouhé dvě kočky svoji práci očividně nestíhaly. SZPI fandíme, když se začnou pivovary více soustředit na hygienu, bude to jen dobře. Doplnění: U Dvou koček odstranili nedostatky a po třech dnech byl jejich provoz obnoven.