Minulý pátek, první květnový den a státní svátek, jsme původně chtěli pojmout cyklisticky, s kratší návštěvou Středočeských Pivních slavností, nicméně lehce deštivá předpověď nám udělala čáru přes rozpočet, nakonec jsme tedy nechali kola doma a vydali se navštívit nepříliš lákavě vypadající První Pivní Máj na pražském Břevnově.
Proč se nám tam nechtělo? Prvním důvodem bylo Břevnovké posvícení 2012 téhož pořadatele, konající se na stejném místě. Asi nejhrůznější akce, kterou jsme kdy navštívili, ohromné davy, hluk, fronty, od tam jsme po chvíli rozkoukávání se hodně rychle zmizeli. Druhým důvodem pro naši skepsi byla povinnost všech pivovarů na Prvním Pivním Máji čepovat piva jen a jen do plastu. Tedy žádné festivalové sklenice a zákaz čepování do skla přineseného. O takovémto festivalu jsme teda ještě neslyšeli. Možná by příště mohli zkusit pivo místo čepování rozlévat z PET lahví a akci logicky přejmenovat na První Plastový Máj.
Na festival jsme dorazili po poledni, počasí se zatím drželo, ani nevypadalo, že by měl nějaký déšť přijít (dost toho vypršelo už ráno). Při vstupu na festival, který probíhal na louce za Břevnovským klášterem (hned vedle budovy, kde se nachází pivovar), nás uvítala mobilní krabice se záchody, na které visela cedule s cenou deseti korun za použití WC. Naštěstí za touto budkou stála pětice Toi Toi, které byly k dispozici zdarma. Jinak placení za WC na pivním festivalu považujeme za divné a otravné, ale někde se to očividně děje.
Lidí přišlo tak akorát, zřejmě nepříliš příznivá předpověď zabránila tomu, aby zde bylo narváno až k prasknutí. Místa k sezení byla brzy obsazena, my jsme z toho svého byli záhy vypuzeni náruživými kuřáky a požírači klobás. Ještě, že jsme si vzali deky na sednutí na trávu. Počasí úplně tragické nebylo, jen k večeru jsme museli přestát asi půlhodinovou spršku v zadní části stánku pražské Mariny (pořadatelé si s nepříznivou předpovědí hlavu nelámali, moc míst na ukrytí se zde nebylo).
Z hlediska občerstvení byl festival docela fajn – pokud odmyslíme různé langoše a nepříliš lákavě vypadající klobásy, tak zde byl třeba stánek s Raclette, další s frgály či pojízdná prodejna sýrů všech druhů. Lepší než na řadě jiných festivalů, kde je vrcholem gurmánství právě zmíněný langoš.
A jak to bylo s pivy? Bylo zde asi dvacet stánků minipivovarů, jako bonusový zde byl stan s Prazdrojem a Kingswoodem. Nic pro nás, i když Plznička na zapití některých minipivovarských pokusů nemusí být špatná. Každý minipivovar měl v nabídce od dvou do čtyř druhů piva, ceny nám přišly trošku náhodné – někde začínaly na dvaceti, jinde rovnou na pětatřiceti za třetinku (festivalová míra byl třetinkový kelímek, do ničeho jiného se nečepovalo). Asi jak si to každý pivovar nastavil, takové to měl. Proč ne.
Plastových kelímků jsme se nezalekli. Přišli jsme vybaveni několika sklenicemi a zkusili pivovarské přemlouvat, aby nám do nich pivo načepovali. Většinou nebyl problém, byli milí a pivo nám v pohodě načepovali, plus jsme dostali jako bonus prázdný kelímek, neboť vydanými kelímky pivovary platily za svoji účast (pořadatel tedy nebyl nijak ošizen). Občas to chtělo trochu přemlouvání, jen dva pivovary z obavy před pořadateli do skla čepovat odmítly. Nehádali jsme se, alespoň jsme vyzkoušeli, jak chutná pivo z plastového kelímku a ze skla. Aroma nám ze skla přišlo o něco výraznější a pivo bylo snad i o něco příjemnější.
Jak nám chutnala piva samotná? Příjemná a pohodová byla třeba chmelově bylinná a peprná devítka z Frýdlantu. Chutnala nám i jejich tmavá medová 13, příjemně pražená s lehkými tóny sušeného ovoce.
Z pivovaru Ruprenz jsme dříve měli jen jedno pivo, jakýsi podivný ejl. Spodně kvašená desítka California Dream, chmelená za studena americkým chmelem, byla zvláštní, docela citrusová, podivně mladinová a karamelková, dala se pít. Jedenáctka Jantar byla obilně sladová, sladká, s divnými tóny sladiny, téměř taková cukrová. I když nebyla nijak hnusná, moc se dobře se nepila. Z etiket jsme zjistili, že piva jsou vařena jen ze sladového výtažku a nesladovaného ječmene, to by možná výsledek trochu vysvětlovalo. Dvanáctku jsme si raději nechali na jindy.
Lišáka z Topolan jsme potkali poprvé. Jedenáctka byla hodně zakalená, sladová, obilná a kvasnicová, s náznakem máslíčka. Zdála se nám trochu nedodělaná, ale pít se celkem dala. Pšeničná dvanáctka byla prostě divná, kvasničná, kořeněná, s nádechem nezralých banánů, hutná, málo řízná, natrpklá. Pitelnost měla sotva průměrnou. Zkusili jsme ještě nakuřovanou třináctku, ta byla nejslabší – divně karamelková, mladinová, ani ta nakouřenost nebyla moc příjemná. Skoro jsme si říkali, jestli není taky z výtažku jako Ruprenz. Vzhledem k sestupné kvalitě jsme čtrnáctku IPA raději vynechali.
ZLouna z Loun moc napitého nemáme, zkusili jsme dva kousky, které jsme ještě nepotkali. JanTar byla pohodová jedenáctka, příjemně obilná, sladová a peprně chmelová. Tmavá třináctka Lyon zase pražená a karamelová, sladší, s tóny sušených švestek a rozinek. Takový německý Schwarzbier, i přes svoji sladkost se pila dobře. Pivovarští byli sympatičtí, k nim bychom do Loun někdy mohli zajet.
Druhý pivovar z Loun, Lounský žejdlík, jsme vyzkoušeli poprvé na loňském Žižkovském pivobraní a byla to docela tragédie, velmi špatně pitelná piva. Na Máji jsme zkusili patnáctku A.P.A., pivo s tóny kandovaného ovoce, broskví, podivné nepříjemné zatuchlosti a hub. V závěru se přidávalo i něco másla, ale to bylo to nejmenší. Hrozné a špatně pitelné pivo. Další jsme už nezkoušeli, přivoněli jsme k Amber Ale, který též voněl podobně nepříjemně, IPA se prý docela dala, ale ta už byla v době, kdy jsme ji chtěli zkusit, pryč. Každopádně Lounský žejdlík se našim oblíbeným pivovarem asi nestane.
Pivovary Kozlovice a Štramberk měly společný stánek. Zde se nám povedlo ulovit štramberský světlý ležák Trubač, ten jsme ještě nikde nepotkali, ani při návštěvě pivovaru. Sladový a obilný s lehkými tóny toustů a chmele, též trochu ovocný se znatelnými meruňkami a třešněmi. Na nějaké „soutěži“ by v kategorii piv plzeňského typu asi šanci neměl, ale pivo to bylo příjemné, jinak čisté a dobře pitelné. Takhle nějak chutná řada Zoiglů v Horním Falci, nás to rozhodně neuráží. Z Kozlovic jsme si dali vídeňského Kozlovjana, pohodové sladové, karamelové a toustové pivo, též s lehoučkým ovocným nádechem, který ale přece jen u tmavších silnějších piv není nic zvláštního. Takový skoro německý Bock, slušné pivo. Z dlouhé chvíle jsme zkusili i kozlovické Kopřivové, to ale tolik nezaujalo, bylo celkem máslové, ale jinak na ochucené docela ušlo.
1. selský pivovárek Kroměříž přivezl piv docela dosti, a i když nás v minulosti jeho piva moc nezaujala, rozhodli jsme se jich několik vyzkoušet. Jedenáctka Sedláček byla hodně chmelová, s kořenitými a peprnými tóny, zároveň sladší sladová. V závěru trochu rušilo máslo a zvláštní jablečné tóny, na počátku se pivo pilo docela dobře, ke konci třetinky už ho ale člověk měl plné zuby. Divné pivo. Silný ležák Imperátor byl sladší sladový, drsněji chmelený, v zásadě docela slušně vyvážený, ale pro změnu zde na pozadí rušila divná zatuchlost. Do třetice jsme si dali Märzen Alleš Gute!, už po přičichnutí jsme toho ovšem litovali. Krom tónů toustových a chmelově kořenitých byl nepříjemně zeleninový, plísňový a houbový. Přesně jako když vám ve sklepě shnije zelenina. V chuti bylo podobně odporné, pít se nedalo. Chvíli jsme si ho odložili k zaznamenání tónů po ohřátí a pak jím po pár dalších doušcích zavlažili nejbližší keř. Snad neuhyne. Holt tento pivovar se řadí k několika dalším českým, od kterých jsme ještě neměli chuťově čisté pivo.
Od dalších pivovarů jsme ochutnali po jednom kusu. Příjemný byl nefiltrovaný ležák Herold, sladový a peprně chmelový. Vcelku ušel Nakuřovaný Šárecký Divoch z pražského Liboce, karamelkový, uzený, lehounce ovocný a máslíčkový. Břevnovské Prvomájové kůzlátko se také docela dalo, i když úplně harmonické nebylo. Říkali jsme si, jestli to není náhodou vyleželá Praga. Průměrně se pila dvanáctka z Krčína, vadila nám hlavně zvláštní vůně obilných slupek s lehkými tóny broskví a něčeho, co připomínalo vitacit.
A to by bylo z piv vše. Ač jich bylo několik fajn a dobře pitelných, dech nám žádné ani zdaleka nevyrazilo. Přece jen zde člověk moc pivovarských hvězd nepotkal, žádný Matuška, Clock, Zhůřák, Antoš či Falkon. Jinak ale krom proklínaných plastových kelímků festival nebyl tak hrozný, jak jsme se obávali. Nicméně příště se zde nejspíše neobjevíme, pokud tedy nějaké příště bude.
Štítky
Související kalendář pivních akcí
Související články
Související piva
1. selský pivovárek Kroměříž Imperátor
1. selský pivovárek Kroměříž Sedláček 11,5°
Albrecht tmavé medové 13
Albrecht Výčepní
Břevnovské Prvomájové kůzlátko
Břevnovský Benedict Praga
Herold světlý ležák nefiltrovaný
Kozlovické kopřivové
Kozlovický Kozlovjan 15° vídeňský
Krčín světlý ležák 12°
Libocký pivovar Nakuřovaný Šárecký divoch
Lišák ležák 11° nefiltrovaný
Lišák nakuřovaný speciál 13°
Lišák pšeničná 12°
Lounský žejdlík A.P.A. 15°
Pilsner Urquell
Ruprenz American Pale Ale
Ruprenz California Dream
Ruprenz Jantar
Štramberský Trubač
ZLoun JanTar
ZLoun Lyon
Sledujte Pivníky
Nejnovější články
-
Matuška Ella, Hoppy Dog Ella, Mazák Radiátor, Chroust + Raven White Stout a další pivní novinky
Marley, 13. února 2018 -
Ohlédnutí za pivním rokem 2017
Marley, 17. ledna 2018 -
Bar Napalmě v novém
Marley, 23. listopadu 2017 -
Břevnovský Lambic, Strahovský Čokostout, Falkonův Burton Ale, rybí ginové Gose a další zajímavá piva
Marley, 16. listopadu 2017 -
Dny otevřených dveří kunratického Muflona, MouchaFest v Braníku a Letňanské pivobraní
Marley, 3. října 2017
Nově ochutnaná piva
-
Oberglaimer Kellerbier
20. 4.7 -
Paulaner Zwickl
20. 4.6 -
Hohenthanner Tannen Hell
20. 4.7 -
Mikes Wanderlust India Pale Ale
20. 4.6,8 -
Svatý Norbert Hazy IPA
20. 4.7,3 -
Zombräu Richtfest
19. 4.7,3 -
Mikes Wanderlust Mild Porter
19. 4.7,3 -
Zombräu Motor Oil
19. 4.7 -
Ziegler Premium Hell
19. 4.6 -
Rockermeier Vollbier Hell
19. 4.7
Znovu ochutnaná piva
-
Klosterbräu Mallersdorf Vollbier Hell
20. 4.6 -
Ziegler Bräu Kellerbier naturtrüb
20. 4.6,5 -
Gutmann Dunkles Hefeweizen
20. 4.7,7 -
Spalter Edel-Export Dunkel
19. 4.6 -
Zirndorfer Landbier
19. 4.6,2
Nově navštívěné hospody
-
Beer Factory
20. 4.8 -
Struwwelpeter
18. 4.6 -
Hofgarten Wirtshaus
16. 4.6
Nejnovější alba v galerii
-
Zoiglování potřetí - den 2
19 fotek, 20. dubna 2018 -
Zoiglování potřetí - den 1
36 fotek, 18. dubna 2018 -
Ruská pivní revoluce v Beergeek Baru
18 fotek, 27. března 2018