První ejl a další novinky z Břeclavského pivovaru

Původně jsme o nových břeclavských pivech chtěli psát v dalším díle našich pivních novinek, ale těch piv se urodilo tolik, že je raději shrneme v samostatném článku.

Ještě si projdeme, co jsme z malého průmyslového pivovaru v Břeclavi ochutnali dříve – hnusného Delegáta a podobně nedobré tmavé Vánoční dědictví. Pak už přišla piva pitelnější, vcelku dobrý Podlužan a polotmavý ležák Kanec.

Piva, která jsem teď ochutnali, vezmeme od těch běžněji dostupných, po horké novinky. Zkusili jsme pro srovnání polotmavého Kance v láhvi, chutnal nám o něco méně než na čepu, nepříliš čistý, spíše nic moc, ale dopít v pohodě šel.

Další pivo – nefiltrovaný světlý Kanec – je novinkou ve skleněné láhvi, dříve bylo dostupné jen v čepované podobě či PET flašce. Vcelku příjemně sladové, chmelově kořenité a peprné. Sice trochu rušily máslové tóny, ale pivo bylo pěkně čerstvé a pilo se docela dobře. Ještě o něco lépe dopadla filtrovaná verze Kance, zřejmě také novinka. Máslo bylo znát jen nepatrně na pozadí, jinak fajn pivo, dobře pitelné. První pivo z Břeclavi, které bychom si dali i znovu.

Ochutnali jsme také pivo vařené ke svátku svatého Václava - Svatováclavský Polotmavý speciál. Bohužel to bylo docela peklo, extrémně zeleninové pivo, to jsme naposledy potkali v hradeckém AHA!. Slad, karamel a petržel i celer. Pitelnost prakticky nulová.

Pak tu máme dvojici piv Pivín, „znáte z TV (seriálu) Vinaři“. Světlá čtrnáctka nefiltrovaná je trochu osobitá, na světlé pivo hodně tmavá, sladová, s toustovými a karamelovými tóny. Opět trochu ruší máslíčko, ale jinak vcelku v pohodě pivo. Druhým Pivínem je filtrovaná dvanáctka.  Opravdu extrémně divné pivo s tóny másla, zeleniny, zatuchlosti, oxidace a dalších nepříjemných aromat, která se nedají úplně identifikovat. S ohříváním se tento odporný mix vůní a chutí projevuje ještě více, takže se mi ho ani nepodařilo dopít. Tfujtajbl, možná nejhnusnější průmyslové pivo, které jsme kdy měli.

Nejžhavější novinkou je první ejl vařený v Břeclavi, Red Winter Ale (to „Winter“ jsme na láhvi nenašli, ale pivovar to tak uvádí). Jde o polotmavou šestnáctku, chmelenou americkými chmely Chinook, Centennial, Amarillo a Citra, dokonce ve složení ani nenajdete chmelový extrakt, to papírově nevypadá špatně, na český průmyslový pivovar. Pivo je karamelové až karamelkové (z trošky diacetylu), s tóny červených pomerančů, grepů, jahod i bylin. Má docela drsnou hořkost, která i lehce ulpívá na jazyku, znát jsou i zeleninové tóny, které s tou drsnější hořkostí nejspíše souvisí. Celkově je to takové divné, rozhádané pivo, nepříliš dobře pitelné. Připomnělo nám hodně podobný ejl od Konrada – ten má stejné parametry (7 % alkoholu, 16° Plato, pšeničný slad) a je podobně divný a nevyladěný.

Shrnuto podtrženo, piva po dvou a půl letech provozu pivovaru nejsou nějak extra dobře zvládnutá. Pití břeclavských piv je horší než hraní ruské rulety, máte sice šanci potkat dobré pivo, ale je skoro větší pravděpodobnost, že to dopadne špatně – diacetyl a dimethylsulfid jsou v tomto pivovaru jako doma. Snad tam do budoucna trochu na kvalitě a stabilitě piv zapracují.