Posmutnělé Únětické posvícení, nový pivovar Němý Medvěd a třetí narozeniny jeho restaurace

Minulou sobotu jsme původně měli vyrážet směr Bádensko-Württembersko, z výletu kvůli divočejší předpovědi počasí nakonec sešlo. Chtěli jsme tedy alespoň využít posledních zbytků slunečna a provětrat kola menším kolečkem kolem Prahy. V Únětickém pivovaru se konalo Posvícení, v Němém Medvědovi zase oslava třetího roku existence, tyto dvě akce jsme tedy zkusili spojit do lehkého stokilometrového výletu.

Ráno vyrážíme z Veleslavína, takže logicky se nabízí skočit na jedno do blízkého Libockého pivovaru (hostince Nad Šárkou). Na čepu jsou tu dvě piva, která jsme ještě neokusili, světlá pšenice Šebestián a nový ejl Neklan. Ptáme se milé servírky, co je to za druh Neklana (vaří jich zde několik s různými chmely), kouká na nás trochu jako na blázny, vykládá nám, že je to jen dvanáctka, takže to nemůže být dle legislativy ejl. No, nad výčepem jsme si pak na pivním listu přečetli, že by to měl být Cascade, tak snad tomu tak bylo. Pivo je to chmelově bylinné, s tóny citrusů a jejich kůry, slušně sladové, hezky hořké. Nic dechberoucího, ale pohodový a dobře pitelný ejl. I pšenice Šebestián je fajn, příjemné, lehké a svěží pivo. Poprvé po pěti návštěvách odsud odcházíme spokojeni s kvalitou piva. Příjemný začátek dne.

Do Únětic to není daleko, kolem jedné hodiny dorážíme na nádvoří pivovaru. Nejsme zde jediní cyklisté, jsou jich tu naopak desítky, slušná část příchozích. Posvícenský žitný speciál se začne čepovat až za hodinu, takže máme čas si v klidu dát jídlo, vybíráme si kyselo, škvarkové placky a guláš s chlebovými knedlíky. Není to špatné, ale žádné velké nadšení se nekoná. K našemu překvapení nejsou ani piva nic extra. Desítka je hodně kvasnicová a drsnější, dvanáctka je sice skoro čirá, ale zase z ní docela vystupují máslové tóny, jako když si dáte nepasterizovanou Plzeň. S parádním desítkou, kterou jsme měli čtyři dny zpět v baru Napalmě se to nedá srovnat, nevíme proč, možná šlo o starší várku.

Ve dvě se slavnostně naráží samospádový sud posvícenského piva, probíhá loučení se zesnulým vrchním sládkem Vladimírem Černohorským. Promlouvají majitelé pivovaru i starosta Únětic a pak už pivo teče proudem ze samospádu. Posvícenský žitný speciál je na tom podobně jako ostatní dvě piva, vcelku fajn, docela karamelkový, též i máslíčkový, hlavně ve vůni. Jakožto cyklisté si další dát nemůžeme, asi by nás ani nebavilo ho celý den pít. Snad to teď byla jen trocha smůly (nějaké ty výkyvy má každý pivovar) a mladým sládkům se podaří udržet Únětice na špici mezi českými pivy. My po chvilce odpočinku a sbalení věcí sedáme na kola a míříme směr Mělník.

Už jsme vám říkali, že české cyklostezky stojí za prd? Takové hrůzy nemají ani v bývalém DDR a to je co říct, neboť stezky ve východním Německu jsou oproti těm v Bavorsku jako tankodrom. Nakonec poněkud unaveni, ale vcelku slušně – kolem šesté, dorážíme do mělnického  baru Němý Medvěd. Čeká nás tu novinka – majitelé podniku v Mělníku vystavěli pivovar a před týdnem vypustili do světa své první pivo. To se ale již vypilo, takže na nás zde čekala druhotina, světlá dvanáctka Brtník. Sladová, chmelově kořenitá, lehce zatuchlá a máslová. Trochu nám připomněla piva z pivovaru Podkováň, která zde též čepují. Za nás spíše průměrně pitelné pivo, ale snad se ho v budoucnu podaří ještě vyladit. Z ostatních piv nás zaujal nejvíce AK-47 od Nomáda, ejl s českými chmely Agnus a Kazbek, ten jsme už dlouho neměli a je stále moc fajn. A pak tu byla na čepu novinka Lobeč lehký ejl, trochu drsnější a kvasnicovější, ale vcelku pitelný, sladový a citrusový. Ze zvědavosti, jestli se už v Letohradském jelenovi začala vařit alespoň trochu pitelná piva, si dáváme jeho pšeničnou dvanáctku. Má nízký říz, což moc u pšenic bavorského typu není zvykem, je obilně sladová a lehce jablečná a banánová. Nic extra, ale není hnusná, takže na Jelena rozhodně úspěch.

Němý Medvěd se krom piv specializuje i na burgery. V sobotu při příležitosti oslavy třetích narozenin zde připravili speciální jehněčí burger. Zkoušíme velký a k tomu malý lehce pikantní Burito bacon buger. Oba burgery jsou fajn, slušně šťavnaté, ale přeci jen by možná mohly být ještě o malinko méně propečené. To jsme si říkali už při minulé návštěvě, ale úspěšně jsme na to zapomněli. No, zkusíme si to příště vyjednat.

V osm v Medvědovi začíná koncert skupiny Dirty Blondes, ale to my už nestíháme, musíme nasednout na kola a vyrazit směr domov. Slavná Polabská cyklostezka je parádní, ale příště to raději zkusíme po poli či po Labi, tam to bude příjemnější a asi i rychlejší. Holt Franky jsou Franky.