Souběžně s Festivalem minipivovarů na Pražském hradě probíhal v Praze v půlce června i šestý ročník pivního festivalu Pivo na Náplavce. My se na festivalu mihli v pátek večer a řádně jsme jej navštívili v sobotu.
Průběh festivalu byl klasický – člověk si zakoupil na počátku „vstupenku“ v podobě třetinkové sklenice za sto korun (sběratelé si mohli koupit sklenici s jiným logem za dvojnásobek). Samozřejmě lidé, kteří nechtěli čepované pivo, měli vstup zdarma – mohli si buď zakoupit láhve od pivovarských nebo si přinést nějakého toho Braníka s sebou. Na festivalu na nějakém větším prostoru by to asi nevadilo (i když člověk zřejmě ze vstupného částečně platil třeba hudební produkci), ale na úzké náplavce to je trochu otrava.
Zmíněná hudební produkce byla fajn, ale náplavka není úplně akusticky ideální – dobře se poslouchalo v malém prostoru před pódiem, na jiných místech už to tak ideální nebylo. Nabídka jídel byla klasicky dobrá – na náplavce, kde se konají všemožné zajímavé gastronomické akce a trhy, by asi langoš s párkem v rohlíku návštěvníky neuspokojil. Z hlediska organizace byla sobota v pohodě, ale slyšeli jsme, že mobilní toalety a korýtka na mytí sklenic byly v pátek přistaveny až k večeru – muselo to být veselé odpoledne.
Festivalu ze zúčastnilo kolem padesáti minipivovarů. Jejich výběr byl rozhodně zajímavý – nechyběly nejlepší tuzemské pivovary, bylo tu i několik pivovarů, které se v Praze ještě neobjevily. Samozřejmě tu byla i řada pivovarů, které vaří stabilně špatná piva – jako asi na jakémkoliv jiném festivalu. Zvláštní bylo, že pořadatelé odmítli létající pivovary, ale podivná předražená marketingová záležitost Aurosa – první pivo pro ženy (nemající vlastní pivovar) na festivalu místo měla.
Ve dvou jsme celkově ochutnali dvaadvacet druhů piv. Jelikož jsme ochutnávali jen nám neznámá piva, tak jsme vynechali matadory jako je Strahov, Clock, Zichovec či Raven, a vítězem mezi pivy se pro nás stal Red Mullet Ale od Zhůřáka. Sladový, karamelový, s tóny červených pomerančů, malin a lesních jahod. Hořký, harmonický, velmi pitelný – prostě klasický Zhůřák.
Na Náplavce jsme poprvé potkali Albrechtický pivovar a jeho piva. Zkusili jsme vše, co čepoval – tedy až na silný baltský porter, který v průběhu odpoledne bohužel (či možná bohudík, vzhledem k jeho síle) došel. Byl to vydatně sladový a slušně chmelený polotmavý speciál Pierun, dobře pitelná IPA PIPA s tóny kandovaného ovoce i citrusů, ejl anglického střihu Povaleč se sladovou, ovocnou i medovou chutí a Pszenka – chmelenější pšenice s tóny ovoce a nádechem bylin. Všechna piva byla bez znatelných chuťových vad, příjemně se pila – zdá se, že to nebude vůbec špatný pivovar.
Od relativně nového Píseckého Hradebního Pivovaru jsme ochutnali tři piva. Desítka Florián i jedenáctka ležák měla lehké vady, ale byla to čerstvá piva, takže se vcelku pít dala. Nejvíce nám zachutnala Písek India Pale Ale (tedy opět PIPA, po Permonovi již třetí), výrazně citrusové pivo, hořké, slušně pitelné. Nicméně i to by trochu doladění užilo – uvidíme, jak bude s píseckými pivy v budoucnu.
Zkusili jsme také dvě piva od Kunčického pivovaru, který se letos přejmenoval na pivovar Ogar. Světlý ležák Jedenáctka se příliš nepovedl – neharmonický, s lehkými vadami, pil se sotva průměrně dobře. Ale lehký Summer Ale s tóny bylin, citrusů a peprnosti nebyl vůbec špatný – svěží a velmi dobře pitelný. Snad budou v budoucnu další Ogarova piva podobně povedená.
Dále jsme nezapomněli ochutnat osmičku Vltavskou čubičku, festivalové pivo od pivovaru Krušnohor. Sladové, obilné a chmelově bylinné pivo s nádechem citrónové kůry. Lehký a velmi pitelný kousek.
Druhým nejlepším pivem, které jsme na festivalu pili, byla tmavá třináctka Cikánka od Kašperskohorského pivovaru. Byla pražená, s tóny hořké čokolády, karamelu a sušených švestek. Vyvážená a nebezpečně pitelná – podobně výborné pivo jako Kašperskohorský Kouř.
Z dalších povedených piv zmiňme třeba zajímavou Novoříšskou APA 5x Chinook z Hladova – chmelově citrusovou, peprnou i bylinnou až konopnou, sladší vydatně karamelový Bock z pivovaru U Stočesů, tmavý Švarc Barrique dozrávaný na dubových hoblinách od olomouckého Chomouta či sice chuťově mladší a obilný, ale dobře pitelný lehký ejl Střelec od Kotouče z České Kamenice. Další ochutnaná piva najdete v našem seznamu piv na akci.
Festival Pivo na Náplavce byl ve výsledku docela příjemný – když se člověk smířil s konceptem a soustředil se jen na pití dobrého piva, tak si ho mohl dobře užít. Pokud budeme mít příští rok v době konání festivalu čas, zase na něj zaskočíme…
Více fotek najdete v naší fotogalerii Pivo na Náplavce pošesté.
