Pivníkův pivní průvodce po centru Mnichova

sepsala Bludice

17. července 2013 v 10:40

Ve třetí a poslední části našeho vyprávění o předvánočních pivních zážitcích z Mnichova, kterému předcházel článek o Augsburgupivovarech na kraji Mnichova a v jeho okolí, se již přesuneme do centra. Budeme se tedy věnovat pivním podnikům, které jsou pro návštěvníka města snadno dostupné pěšky. A tentokrát se nám v seznamu kromě restauračních pivovárků objeví i několik zajímavých hospod.

A začneme rovnou slavným mnichovským Hofbräuhaus. Návštěva jedné z nejstarších mnichovských pivních hal (označení pivnice mi k tomuto podniku prostě nesedí) je pro pivního turistu v Mnichově jednoznačně povinná. Obrovské prostory jsou prodchnuté historií a v současnosti také narvané turisty. Obří hlavní místnost s vysokými klenutými stropy je skutečným chrámem piva. U dlouhých lavic a stolů zde sedí pestrá směska turistů usrkávajících svá piva z tupláků (v případě Japonců), či prostě do sebe klopících jeden tuplák za druhým (v případě Němců). Piva jsou zde na čepu tři – světlé, tmavépšenice. Všechna celkem dobře pitelná. Na nápojových lístcích jsou sice uvedené pouze tupláky (kromě pšenice, ta je standardně čepována do pšeničného půllitru), ale načepují vám i pivo malé, což v případě tohoto podniku znamená půllitr. Cílem naší návštěvy vlastně ani nebylo ochutnání piva, spíš jsme si celý tento chrám piva chtěli prohlédnout. Pokud sem zavítáte, nestyďte se celý objekt projít. Nikdo vás za to peskovat nebude. Ve skutečnosti zde proudí davy turistů včetně průvodců jeden za druhým. Prohlédněte si dolní obří sál i horní podlouhlý sál se stropem obloženým dřevem, vyšplhejte až úplně nahoru do malého „muzea“, nakoukněte na dvůr, prohlédněte si schránky na tupláky se zámečky i korýtka na mytí tupláků a jukněte i na zdejší vyfintěné štamgasty (můžete se s nimi i vyfotit a pokud je pěkně poprosíte, nechají vás, abyste jim umyli jejich kameninový korbel).

Hospoda Bayerischer Donisl se nachází pod Novou radnicí. Prostředí je tak trochu přeplácané, ale vládne tu pohodová atmosféra. A také jsme zde narazili na jednu z mála příjemných číšnic v centru Mnichova. Na čepu jsou především piva z pivovaru Hacker-Pschorr a navíc Salvator. My jsme si vybrali tmavousvětlou pšenice. Obě dobře natočené a velmi chutné. Celkově fajn podnik, ale nic do čeho bych se musela při příští návštěvě Mnichova za každou cenu vracet.

Svoji vlastní hospodu má v Mnichově i pivovar Schneider. Jmenuje se Schneider Weisses Bräuhaus a na čepu zde nabízí prakticky kompletní nabídku pšenic z tohoto pivovaru. My jsme sem zašli v poledne a dali jsme si lehké, ale velmi dobré meníčko – nudle se špenátem, česnekem a sýrem. A k tomu jeden Unser AventinusUnser Original. Rozhodně jeden z lepších Mnichovských podniků, jen záchody by mohli občas umýt.

Zvláštní věc, dva z velkých bavorských pivovarů vlastní v Mnichově i malé restaurační pivovárky. Proč zvláštní. Inu ve velkých pivovarech i v malých restauračních vaří v podstatě téměř stejné druhy piv. Tím prvním podnikem je Paulaner Bräuhaus. Krásná stará budova, vnitřek je prostorný s mramorovými sloupy, klenutými stropy, velkými obloukovými dělenými okny a hezkým dřevěným nábytkem. Všemu vévodí měděná varna a bar se stovkami sklenic. Obsluha je rychlá, jen tradičně mnichovsky turisticky odtažitá… nu, aspoň není protivná a výčepní točí piva velmi dobře. Na čepu jsou dvě vlastní piva uvařená přímo na místě a dále několik piv z velkého Paulanera. Pokud budete mít štěstí, můžete narazit i na některý sezonní speciál. My jsme samozřejmě ochutnali obě výborná místní piva – pšeniciZwickel.

Augustiner Bräustuben je výčep nacházející se hned vedle pivovaru Augustiner. Co se týče prostředí a kvality piva, byli jsme nadšení. Prosté prostory s cihlovými klenutými stropy a dlouhým stoly byly v odpoledních hodinách celkem zaplněné a vevnitř to příjemně žilo. Na čepu čtyři vlastní piva za velmi příznivé ceny, navíc jedno pivo točené přímo z dřevěného sudu. A jak jsem zjistila, točí zde i šnyt, čehož jsem rovnou využila a nechala si natočit jeden Edelstoff. To všechno by bylo fajn, ale my jsme zde v době naší návštěvy vyfasovali neuvěřitelně retardovaného a extrémně nepříjemného číšníka, jehož hlavním cílem bylo zřejmě zkazit den a náladu několika turistům. U nás se mu to rozhodně podařilo.

Pivovar Augustiner v Mnichově vlastní i další podnik – Augustiner Bierhalle. Jedná se o poměrně velký komplex klasických klenutých místností rozdělených do dvou částí. Od vstupu vpravo je restaurace, vlevo výčep. Na čepu jsou opět 3 piva z pivovaru Augustiner. V Augustiner Bräustuben nám piva přišla v lepší kondici. Číšníci zde jsou taková směska. Velká část z nich je klasicky tvořena skupinou různých přistěhovalců, jak je koneckonců v centru Mnichova běžné, my jsme ale tentokrát vyfasovali ráznou německou dámu. „Vaše němčina je příšerná," říká mi německy a trochu mi připomene moji němčinářku ze střední, ale zároveň na mě pobaveně pomrkává. Nu, vlastně má pravdu a pivo přinese rychle a správné, takže se na ni zlobím jenom chvilku.

Jak jsem se zmínila, dva velké pivovary vlastní v Mnichově malý restaurační pivovar. Tím druhým je Hacker-Pschorr Bräuhaus. Nachází se v moderní budově kousek od slavných Theresienwiese, štěrkové a částečně betonové plochy, která ožívá vždy na podzim Oktoberfestem, ale po zbytek roku se promění v mrtvou zónu. Restaurační pivovar je tvořený obrovskou halou uvnitř které se nachází něco jako malé městečko. V době naší návštěvy jsou prostory téměř prázdné, pouze u vedlejšího stolu se usadí skupinka šestnáctileté omladiny popíjející radlera. Vzpomenu si na pokec se sládky ze Stadlbräu Oberhaching: „No jo, u vás v Bavorsku se vlastně pije pivo už od šestnácti," říkali jsme jim a oni nám se smíchem odvětili: „U nás v Bavorsku se pije pivo od šesti.“ Ale zpět k Hacker-Pschorr pivovárku. Číšník je zde pouze jeden. Když vidí, že fotíme, dává se s námi do řeči a ptá se nás, zda nejsme novináři. Poté nám vysvětluje, že pochází z Egypta (v Mnichově opravdu na bavorského číšníka narazíte málokdy). Je příjemný, ale pivo točí příšerně. Dáváme si Dunkel BockZwickel. Piva ujdou, ale žádný velký chuťový požitek z nich není. Co v tomto podniku rozhodně stojí za pozornost je malá výstavka vysloužilých pivovarnických strojů cestou na toalety.

Löwenbräukeller je restaurace čepující piva od Löwenbräu a Franziskaner. Podnik zvenku působí jako kabaret, ale uvnitř je velmi pěkný tvořený rozlehlými prostory s vysokými klenutými stropy a opatřený prostými dřevěnými stoly a židlemi. Jak se zdá jedná se spíše o restauraci pro kravaťáky, nežli pivní výčep a ceny piv jsou i na Mnichov dosti vysoké. Alespoň číšníci jsou příjemní a rychlí, což v Mnichově rozhodně není standard. Dáváme si zde slušný Dunkel a především vynikající doppelbock Triumphator.

Zaskočili jsme i do mnichovské hospody pivovaru Aying – Ayingers Speis & Trank. Celkem fajn podnik s poklidným prostředím, který pro nás opět zabila obsluha. To, že na nás číšník začal mluvit rusky bychom mu ještě odpustili, ale způsob jakým výčepní zprasil obě pšenice Bräu-WeisseUr-Weisse, které nám natočil téměř bez řízu, je neodpustitelný.

Dalším podnikem mnichovského Hofbräu je Hofbräukeller. V létě je zde prý příjemná zahrádka, tu jsme ale v prosinci samozřejmě nenavštívili. Na čepu je celkem fajn výběr piv, včetně nějakých těch speciálů a prostředí je také celkem fajn. Ovšem číšník, nu číšník je opět neuvěřitelně nepříjemný. Jak vůbec můžeme mít tu drzost chtít si u něj něco objednat? V centru Mnichova musí mít na tyto typy číšníků nějaká speciální výběrová řízení.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Znovu ochutnaná piva

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii