Pivní cyklovýlet - Chýně, Blackdog Cantina, Berounský medvěd

Bludice

21. března 2012 v 10:56

Podobně jako mnoho dalších cyklistů i nás vylákalo krásné sobotní počasí k oprášení kola po zimě a vyjetí do terénu. A kam jinam vyrazit než za pivem? :) Rozhodli jsme se, že pro náš první letošní pivní cyklovýlet po několika měsících strávených aktivním gaučingem vytyčíme kratší trasu ze Zličína do Berouna. Hlavním pivním cílem bylo navštívit pivovar Berounský medvěd, na který se v poslední době objevilo několik pozitivních ohlasů.

Již na Zličíně se rozhodujeme, že si uděláme kratší zajížďku do Hostivic, kde se nachází hospůdka U Formánků, ve které prý údajně mívají na čepu vlastní pivo. Není to tak jednoduché, jak se zprvu zdálo. Cesta nás vede samospádem směr Chýně (zřejmě se zde projevila mocná přitažlivost Chýňského piva) a teprve těsně před Chýní chytáme správný směr do Hostivic. Po kratším bloudění nalézáme hospůdku U Formánků, která má sice lákavou zahrádku, ale je zavřená. Na dveřích hospůdky nekompromisně stojí, že o víkendu je otevřeno až od 16 hodin. Otáčíme se tedy čelem vzad a pokorně se vracíme do Chýně.

Pivovarská krčma v Chýni je rájem cyklistů. Celoročně je zde k dispozici venkovní sezení, řada stojanů na kola a na kole můžete dojet téměř až k samotnému výčepu. Tentokrát ovšem Chýně podcenila krásné počasí a množství cyklistů. Nejprve dojdou půllitry, poté je nutné narazit nový sud a výčepní je na to sám. Po delším čekání se však konečně i my dostáváme k našemu vytouženému pivu… pěkně jen jednu desítku, jsme přece zodpovědní cyklisté :)

Z Chýně již vyrážíme směr Beroun. Cesta vede příjemně z kopečka, jen u Malých Přílep se zapotíme a s funěním si vyšlápneme kopec, který je však v závěru odměněný nádherným dlouhým sjezdem do Berouna. V Berouně rovnou zamíříme do Blackdog Cantiny, která je také v obležení cyklistů a víkendový nápor zvládá, jak jen to jde. Zahrádka je bohužel i přes krásná počasí stále zavřená (respektive otevřená je, ale není vybavena ani stoly, ani lavicemi). Přesto ji okupuje několik cyklistů, kteří si na jejím území udělali piknik. Připojujeme se k nim, rozvalíme se přímo na zem a do Cantiny si zaskočíme pro pivo a objednat burgera. Místní obsluha je ochotná a slíbí, že nám jídlo na zahrádku donese. Z piv si vybíráme pro nás neznámého Good Bulldoga. Snažíme se od slečny číšnice zjistit, kde se toto pivo vaří, ta však odvětí, že netuší, neboť jej kupují v pivotéce. Později zjistíme, že se jedná o klasický filtrovaný světlý ležák z pivovaru Konrad (a kdo ví, jestli to vlastně není klasický Konrad s jiným názvem). Pivo není špatné, ale čekali jsme, že zde budou mít v nabídce zajímavější kousky. Po delším čekání se ukáže, že na nás s objednávkou zapomněli. Po upozornění a prokázání se účtenkou nám však již objednané burgery přinesou velmi rychle. Blackdog burger je velmi dobrý, Smradlavý Francouz skvělý a delší čekání i sezení na zemi nám bohatě vynahrazují.

Z Blackdog Cantiny se přesouváme do pivovaru Berounský medvěd. Ten jsme již ne úplně úspěšně navštívili v loňském roce. Ne úplně úspěšně znamená, že jsme půl hodiny seděli na zahrádce a poté, co si nás nikdo ani nevšiml (a to i přesto, že jsme zašli k výčepu poprosit, zda by nám nemohli natočit pivo), jsme se zvedli a odebrali na nádraží na vlak.

Tentokrát se na pivních webech objevilo několik ohlasů chválících výrazné zlepšení tohoto podniku i jeho piva. Řekli jsme si tedy, že dáme Medvědovi ještě jednu šanci.

Zahrádka je při našem příjezdu zcela plná, přesouváme se tedy dovnitř do restaurace a usazujeme se u stolu v prvním patře pivovaru. Přichází servírka a ptá se nás, co si dáme. Na naši otázku, co mají za pivo, nám nevrle oznamuje, že světlé, polotmavé a malinu. Nu, to je tedy výběr na podnik, který se v letáčku Aliance P.I.V. vychvaluje, že má dvanáct kohoutků! Objednáváme si dle vkusu každého cyklisty světlé, či polotmavé. Později se po prozkoumání pivních lístků nad výčepem ukáže, že polotmavé je Medové. Vůně tohoto piva je kvasničná, sladová, lehce chmelově zemitá a bohužel také lehce s nádechem plísně, či plesnivého sýra. V chuti není úplně špatné, ale upřímně mám co dělat, abych jej vůbec dopila. To světlý Zlatý kůň je mnohem silnější zážitek. Ve vůni výrazný plesnivý sýr, či plesnivé nohy (to už je na představivosti každého soudruha). V chuti jednoznačně dominuje chmelová hořkost, pivo je dosti vodnaté a hořkost nepříjemně ulpívá. Hnusné. Nemluvě o tom, že všechna piva jsou téměř bez pěny, takže ani pijanovu oku nelahodí.

Vlak nám jede až za dlouho, a tak přemýšlíme, co dál. Na Medvěda už evidentně nikdo chuť nemá, ale Bořík přichází z průzkumu od výčepu s tím, že mají ještě vyvěšený list s Primátorem Double. Objednáváme si tedy u servírky malý Primátor Double, ta nás však setře, že nic takového nemají. Chvilku koukáme zaraženě (trochu se servírky bojíme poté, kdy kamaráda seřvala při dotazu na jedno z jídel, že má snad všechny informace napsané v jídelníčku), až se kdosi osměluje s tvrzením, že ale toto pivo mají vyvěšené nad výčepem, mají tam přece světlé, polotmavé, malinové a dvacet čtyřku. „Jo, vy myslíte Náchod 24? Tak proč po mě chcete Primátor? Primátor máme jenom Vajcenbír a ten je lahvovej. A ten točenej Náchod už taky došel," rozohní se číšnice.

Přistupujeme tedy ke krajnímu řešení a dáváme si malou malinu, což jak se ukázalo, je Rohozec Skalák malina. Od té doby už si nás (naštěstí) číšnice ani nevšimne a my strávíme čekání na vlak klábosením bez toho, že bychom si nedejbože museli ještě objednat jedno z místních „lahodných“ piv. Z Berounského medvěda odjíždíme o zážitek bohatší a s přesvědčením, že už se sem (doufejme) nikdy nevrátíme… alespoň do té doby, kdy se budou místní číšníci chovat, tak jak se chovají a pivo bude chutnat, tak jak „chutná“.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii