Pivní Brno, část 2. - Magistr, Immigrant, Taproom, Richard a Dřevěný sud

Marley

21. dubna 2016 v 13:34

Pokračujeme v našem povídání o zajímavých brněnských pivnicích a převážně moravských, často nových pivech. Kvalita piv nebyla tak rozporuplná jako minulý den, i ty horší kousky se bez nějakého velkého trápení dopít daly.

V sobotu po poledni jsme začali v pivovaru Magistr. Dlouho jsme tu nebyli, dříve zdejší pivo bylo někdy dobré, jindy nic moc, často nepříliš dobře načepované. Tentokráte to nebylo tak hrozné, piva sice byla načepována na vícekrát „na čepici“, ale nešlo o nějaké dlouhé čekání a přehnanou alchymii. Světlá desítkadvanáctka byla ok piva, slušně chmelená, celkem pitelná. Ochucená višňová pšeničná 14 taky neurazila, jen by to chtělo vyšší říz. Nejpříjemněji nás překvapila nová IPA Helios, z které byl cítit svérázný chmel Sorachi Ace na sto honů. Svěží pivo, s tóny citrónové kůry i trávy, bylin a kopru. Být dokonale ošetřené a natočené, mohla by to být kvalita někde na úrovni Permona. Každopádně návštěva Magistra dopadla lépe než jsme čekali.

Po cestě do Magistra jsme si na ulici Hrnčířské všimli nově vzniklé hospůdky U Valáška, se čtyřmi čepovanými pivy ze Vsetína. To bychom si líbit nechali, ale otevírala až za dlouho, ve čtyři hodiny. Tak snad příště. Po cestě dále jsme přešli i pivnici Pegas na Jiráskově, zde krom piv ze stejnojmenného brněnského pivovaru mají i rotující pípu. Ale zelený Pegas nebyl něco, čím bychom chtěli ztrácet čas a zatěžovat játra.

Naštěstí kousek od Pegase je náš oblíbený The Immigrant. Příjemná hospůdka ve stylu anglických pubů, s fajn nabídkou z českých i anglických pivovarů, plus nějaký ten Cider navíc. My sem chodíme hlavně na baštu, je to jedno z mála brněnských pivně zajímavých míst s výborným jídlem. Víkendová anglická snídaně a snídaňový burger jsou bezva záležitosti, syté a šťavnaté, burger je tak akorát lehce propečený, jak to máme rádi. Matuška tu má stabilně jedno pivo na čepu, ale v Praze je na každém rohu, tak jsme zkusili Hauskrechta dvanáctkuOtakara z Poličky. Fajn piva, i když hauskrechtova hořkost byla docela hodně drsná, možná to v pivovaru přehnali s extraktem.

Dále pokračujeme do úplného centra Brna, na Moravské náměstí, kde se vedle brněnských pamětihodností – kouřící trubky, sochy exekutora zabavujícího pračku a falické sochy Jošta Moravského – nachází ani ne rok starý bar Taproom. Malý, útulný a moderně zařízený, na čepu tu najdete čtyři piva z českých minipivovarů. Což sice není příliš, ale při dobře volené sestavě zde může být lépe než v leckteré patnáctipípové hospodě. Hauskrechtovu dvanáctku jsme měli před chvílí, polotmavou Chýní jsme si kazit den nechtěli, takže jsme zvolili světlou desítku ze Slavkova a Duck&Dog Pale Ale z nového rajhradského pivovaru Beerserker. Desítka byla malinko máslová, jak už v Slavkově bývá, ale naštěstí jen v množství, které pitelnosti nijak nevadí. Čerstvý a chutný kousek. Pale Ale byl tmavší, zajímavý, karamelový a kořenitý, s tóny pomerančové kůry a zeleného pepře. Fajn ejlík. V Taproomu jsme určitě nebyli naposledy.

Následuje další pivovar, do kterého jsme dlouho nezavítali. Respektive jeho pivovarská hospoda na úpatí Špilberku, pivovar samotný je až na kraji Brna v Žebětíně. Podnik se nedávno po hlasování hostů změnil v nekuřácký, trochu jsme doufali, že mezitím i zapracoval na kvalitě piva. Jdeme zkusit dvě zdejší novinky – IPARed Ale, první svrchně kvašené výtvory tohoto pivovaru. Servírky s pivem zápasí, není to úplně hezký pohled, IPA se podaří celkem rychle, ale Red Ale s pořádnou moravskou čepicí přistane na stole až za několik minut. Piva jsou to docela divná, s lehkými vadami všeho druhu a nízkým řízem. Dopít se dají, ale je to spíše za trest. V hospodě jsme skoro sami, jen k vedlejšímu stolu si přisedává slečna a objednává si hamburger (jednou jsme ho tu měli, nedobrá podrážka). Chvíli poté vzduch „provoní“ aroma smažených rybích prstů a po pár minutách začne z kuchyně vycházet dým. Jestli to kouření nakonec nebylo lepší. Urychleně platíme a utíkáme na Špilberk, nadýchat se čerstvého vzduchu.

Přes Špilberk, Pivovarskou ulici a pivovar Starobrno se dostáváme na brněnské výstaviště. A hned vedle něj se nachází hospůdka Dřevěný sud, skrytá ve sklepení jednoho z domů na ulici Hlinky. Prostředí není tak útulné, ale výčepní pult je hezký a obsluha příjemná. Na čepu tu jsou čtyři piva, jedním z nich bývá zástupce z létajícího pivovaru Pivečka, je to tak trochu jeho pivovarská hospoda. Zkoušíme tedy Pivečkovu novinku, American Pale. Sladové a citrusové pivo, s lehkými tóny tropického ovoce, řádně hořké. Příjemné a dobře pitelné. Ochutnáváme i černou IPA The Dark Side Ale od Frankies, je pražená, lehce karamelová, tropicky ovocná. Trochu ruší máslový nádech, ale pít se vcelku dá.

Pomalu se šeří a my vyrážíme zpět do centra Brna na závěrečných pár piv. Ale o tom a dalším dni až v následujícím díle… :)

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii