Konrad Bizon, Albrecht 17 IPA, Vinohradský Jantar, Pivovarský dům Winter Ale a další novinky

Marley

16. ledna 2015 v 10:56

Máme tu po týdnu opět další novinky z české pivní scény, tentokráte i za hojné účasti průmyslových pivovarů. Jako obvykle je mezi pivy dost ejlů, nechybí ani silné zimní spodně kvašené speciály.

Na výrobu ejlů se vrhl další průmyslový pivovar. Vratislavský Konrad na přelomu roku přišel s pivem Bizon Traditional Ale, označeným jako Black Ale. Je pražené a karamelové, lehce mandarinkové, broskvové a švestkové. Hořkost má vysokou, nepříjemnou a docela ulpívající, znát jsou i lehké tóny kyselosti a másla. Úplně si nejsme jistí, co tím pivovar chtěl říci, pivo chutná jako nepovedená černá IPA. Sice má Konrad bod za snahu, ale tímto díru do světa neudělá. Mimochodem, včera jsme zkusili Vánočního Konrada, a bylo to vyloženě nechutné pivo s výraznými zeleninovými a zatuchlými tóny, takže možná mají ve Vratislavicích nějaký problém při vaření piva či třeba používají nějaký divný chmelový extrakt.

Se svrchním kvašením začal i třeboňský Regent, použil ho u svého polotmavého žitného Českého granátu (dříve to byl výtečný ležák). Karamelové pivo s tóny žitného chleba, je lehce ovocné – s tropickým ovocem, sušenými meruňkami a švestkami. Příjemný počin, pije se to opravdu dobře. Pivo zaujalo i korunkovým uzávěrem, který lze otevřít bez pomocí otvíráku, to jsme u nás snad ještě nepotkali. Je vidět, že i pivovar vařící nic moc piva dokáže s trochou snahy uvařit něco zajímavého.

Nová IPA se objevila ve Frýdlantu. Tentokráte je to sedmnáctka, hodně karamelová, s tóny pomerančů, tropického ovoce a mandarinek, hodně hořká, celkově velmi dobře vyladěná. Minulá IPA patnáctka nám sice chutnala o něco více, ale i tato novinka je mezi českými IPA hodně nadprůměrná.

V Pražském mostě U Valšů uvařili sedmnáctku Jantar. Je sladší sladová, toustová i karamelová, zároveň vcelku výrazně chmelově peprná. Není sice chuťově úplně čistá, ale je docela vyrovnaná a dobře pitelná. Ochutnali jsme i po roce světlou dvanáctku, je to příjemné a hezky chmelené pivo.

Zašli jsme na další návštěvu Vinohradského pivovaru – zkontrolovat, jak se kvalita piva vyvíjí. Na čepu byla čtyři spodně kvašená světlá piva různých stupňovitostí, zkusili jsme tedy postupně všechna. Nová jedenáctka byla trochu osobitá, ale ve výsledku fajn, zajímavě bylinná, sladová, lehce peprná a chlebová. Naopak dvanáctka, která nám dříve příliš nechutnala, dopadla nyní ještě mnohem hůře – pivo s tóny zelených jablek, másla, odlakovače a gumy. Po ohřátí už to vůbec nešlo pít, opravdu nechutné pivo. Světle měděný Jantar nám spravil chuť, kořenitě a peprně chmelový, karamelový, s lehkým nádechem třešní. A šestnáctka světlý Bock byla docela sladká, lehce chmelená. Nepila se úplně špatně, ale přišla nám taková trochu nedodělaná.

Ze setrvačnosti ještě sem tam zajdeme do pivovaru U Tří růží. Novinka Wellington IPA nás docela zklamala – karamelová, ovocná, s trochou máslíčka, po ohřátí znatelně kvasnicová, takový osobitý český minipivovarský ejl. Ani dříve výborný Vídeňský speciál nám příliš nechutnal. Pomalu uvažujeme, že tu nad tím zlomíme hůl – tahle nedodělaná piva za ty prémiové peníze prostě nestojí.

Jednochmelová Single Hop piva nás docela baví – je to dobrá možnost prozkoumat chmelové aroma a též zjistit, jak se s tím pivovar dokázal poprat. Pivovar Chýně nyní připravil pivo Mandarín Ale. Tohle pivo je prodáváno i pod jménem pivovaru Moucha – to je takový zvláštní de facto létající pivovar se sortimentem shodným s Chýní. Trochu jsme se báli, abychom nedopadli jako s Gorilákem, ale nakonec to pít šlo. Osobité pivo, obilně sladové, zvláštně kořeněné, chmel byl znát jen na pozadí – s tóny bylin, pomerančové kůry a mandarinek. Zdaleka ne čisté (což by u Single Hop piva měl být tak nějak základ), průměrně pitelné.

Dalším jednochmelovým pivem je Summit IPA od Falkona. Je hodně karamelová, zvláštně bylinná – lehce libečková, s nádechem citrusů a lesního ovoce. Celkem zajímavé, ale zároveň docela divné pivo, Summit se asi moc nehodí na samostatné použití. A nebo se musí se slady a kvasinkami nějak jinak nakombinovat.

Zkusili jsme i pár medových piv. Kynšperská světlá jedenáctka byla medová hodně, až téměř nepříjemně a uměle, sladově sladká, průměrně pitelná. Jako nějaký velkoprůmyslový ochucený ležák. Antošův medový speciál, který jsme potkali po více jak třech letech, byl medový tak akorát, jinak příjemně sladový a peprně nachmelený. Pil se moc dobře. Otestovali jsme i lahvového světlého medového Opata – průměrný ležák s nepříjemnou zatuchlostí, vcelku špatně pitelný.

Po cestě do Pivní rozmanitosti jsme po dlouhé době zašli do blízkého Bernard Pubu. Zde jsme potkali dvě relativně nová piva. Polotmavá dvanáctka (ta někdy před rokem dvěma nahradila polotmavou jedenáctku) je pohodové pivo, sladové s karamelovým nádechem, chmelově kořenité, dobře pitelné. Nefiltrovaná čtrnáctka je sladší, hodně sladová, chmel hraje spíš vedlejší roli (i když bylinné aroma je znatelné). Fajn pivo, které neurazí.

Pivovarským dům uvařil další dvě sezónní piva. Šestnáctka Tokaj se objevila už před lety (máme takové podezření, že jde o podobný recept, jako u Tokajského od KocouraKaltenecker Brokátu), je trochu divoká, hodně karamelová, nasládlá, lehce ovocná s tóny červeného vína, chuťově není úplně čistá. Novinka Winter Ale je o poznání lepší, citrusově chmelová, karamelová, lehce toustová, hodně hořká a dobře pitelná. Připomněla nám moderní ejly, které se momentálně vaří v Anglii – znatelně sladové s americkým chmelovým aroma.

V InCider Baru jsme narazili na dva nové cidery. Prvním je ve Vršovicích vyráběný Johannes Cyder, nesladký a docela prokvašený, lehce kyselý, trošku je znát i alkohol. Máme raději sušší cidery, tento je i díky prokvašení trošku vodovější, pije se ale slušně. Fandové ochucených ciderů nejsme, k Michael Angelovi s přídavkem černé jeřabiny od CiderLandu jsme přistupovali trochu s nedůvěrou. Výsledek je ale zajímavý – kyselejší a zároveň slušně sladký cider, jeřabina se s jablky pěkně doplňuje a celkově se to pije dobře. Asi tak o bambilión procent lepší, než dnes všude rozlezlé peklo jménem Carling.

Ve zkratce zmíníme i pár „starých“ piv, která jsme po delší době znovu ochutnali. American Winter Ale z Chyše s tóny citrusů a lesního ovoce je opravdu vydařený. Matuškův silák, dvojitá IPA Hellcat, je opět skvělý, krásně chmelově ovocný, sladší a zároveň hodně hořký, vše se moc hezky doplňuje a pije se to prostě výborně. Břevnovské Abbey je i tento rok hodně hřebíčkové, banánové, sladší, sladově karamelové, jablečné i hruškové – připomíná hodně weizenbock (ač neobsahuje pšenici), jen má oproti němu nízký říz. Ale nejsme žádná pivněstyloví puristé, pivo je to rozhodně dobré. 

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii