Klínec-Katz IPA, Chotovinská IPA, Budvar B:Cherry, jihlavský Wakatu a mnoho dalších nových piv

Jen týden uplynul od posledních pivních novinek a za tu dobu se nám zde nastřádala pořádná hromádka zajímavých piv. A dokonce to byla piva vesměs dobrá, občas i vynikající. Až na jednu smutnou výjimku, ale tu si necháme až nakonec.

Česko je zase o jeden pivovar bohatší, tentokráte o létající. Minulou sobotu představil Klínec-Katz v Beergeek Baru svoji prvotinu, třináctku IPA vařenou v Kounicích. Je borová, bylinná, též i citrusová a sladová s obilným a karamelovým nádechem. Slušně hořká, velmi dobře pitelná. Moc fajn pivo.

Pivovar Antoš k příležitosti svátku svatého Martina uvařil Martinský prémiový ležák, polotmavou třináctku. Je hodně sladová, karamelová i toustová, středně hořká, chmelově bylinná. Vyvážená a výborně pitelná. Jeden z nejlepších ležáků, co jsme kdy od Antoše měli. 

Ke svatému Martinovi připravil pivo i gigant Staropramen. Nefiltrovaná polotmavá třináctka byla hodně zakalená, sladová, karamelová, obilná, středně a zároveň méně příjemně hořká, s trochou typických staroprameních zatuchlých tónů. Průměrně pitelné předražené pivo.

Pražští U Medvídků přišli s novinkou X-Gott, uvařenou k příležitosti deseti let pivovaru. Je to dvacetpětka s deseti procenty alkoholu, docela světlá a překvapivě též docela zakalená. Je celkem sladová a sladší (skoro tak cukrově), alkoholová, lehce bylinná a trošku kyselá i ovocná. Zajímavé pivo a slušně pitelné, ale při této síle by člověk stejně čekal o něco více.

U Medvídků jsme narazili i na B:Cherry od Budvaru, tmavý ležák s višňovou šťávou. Jedná se o druhou várku, tu první se nám vloni ochutnat nepodařilo. Je to hodně višňové pivo, čokoládové, lehce kyselé. Pije se vcelku dobře, je zajímavé a téměř nesladké. Slušný počin, ale možná mohlo být té šťávy méně, třeba by to bylo harmoničtější (zkusili jsme si ho barbarsky nařezat 1:1 s klasickým tmavým Budvarem a zdálo se nám to lepší).

Beskydský pivovárek z Ostravice po bambiliónu různých IPA přišel poprvé s IPA dvojitou. Elefant má 8,8% alkoholu, je plný citrusů, kandovaného i tropického ovoce, je nasládle sladový, spíše hořčejší. Je podobný ostatním beskydským IPA, jen v závěru je navíc znát lehká hřejivost alkoholu. Fajn kousek.

Pivovar Chotoviny uvařil novinku sedmnáctku IPA. Je dosti ovocná s tóny mandarinek, manga, broskví i melounů, je též i celkem karamelová. Tak akorát hořká, krásně čistá, vyvážená a výborně pitelná.  Po Stoutu z počátku roku je to druhé opravdu vynikající pivo z Chotovin.

Narazili jsme i na Stouta od Vítka z Prčice. Má praženou a čokoládovou chuť, lehce oříškovou a nasládlou. Příjemné a dobře pitelné pivo.

U Tří růží navařili Honey Baltic Porter, tedy porter s medem. Je na baltský porter poněkud slabší (na úrovni švédského Carnegie Porteru) a též docela zakalený. V chuti karamelový, lehce pražený, medový, nasládlý a rozinkový. Fajn pivo. Zkusili jsme i po roce i jantarový kouřový speciál – byl uzený, sladový, toustový a dobře pitelný. Ale dříve nám chutnal více, nějak nám přijde, že U Tří růží jdou s kvalitou spíše dolů a naopak s cenami nahoru.

Pokračuje série Post Apocalyptic Ale z Radniční Jihlavy, ve které se představují piva s jedním druhem chmele. Poslední vzorky nebyly moc povedené, takže jsme ve Wakatu moc nadějí nevkládali. Je to zajímavě bylinný a květinový ejl, příjemně sladový, s lehkými tóny borovice, citrónové kůry a limetek. Příjemné a velmi dobře pitelné pivo. Jihlava umí překvapit.

Mazák z Dolních Bojanovic uvařil Amber Ale. Je sladový a karamelový s trochou chlebové kůrky, chmelově bylinný, lehce kořenitý a grepový. Celkem vyvážený a slušně pitelný.

Od Viléma s Jinců jsme potkali světlý speciál. Tohle pivo se zřejmě vařilo už dříve, ale informace o tom, že by ho někdo někdy měl, jsme nenašli.  Slušně sladové středně hořké pivo, chmelově bylinné, lehce citrusové a peprné. Příjemné, vyvážené a překvapivě dobře pitelné. České světlé speciály nás většinou moc neberou, ale tohle byla povedená výjimka.

Koncem prázdnin zahájil ve Vladislavi provoz pivovar Heřman. Nyní se jeho světlý ležák začíná dostávat i do Prahy. Je sladový, obilný, lehce kořenitý, není sice ničím výrazný, ale pije se velmi dobře. Pohodový ležák.

A když jsme výše nakousli průmyslová piva Staropramenem, dokončíme je Kozlem. Pro síť podniků Lokál připravily Velké Popovice nefiltrovanou a nepasterizovanou verzi Černého Kozla. Je pražená, karamelová, nasládlá, lehčí a dobře pitelná.

A na závěr jsme si nechali Chýni. Z tohoto pivovaru jsme piva dlouho kvůli nepříjemné pachuti, kterou označujeme jako „chýňovitost“, ignorovali.  Ale nedávno jsme jich pár zkusili a piva ač nebyla nijak zázračná a extra pitelná, tak v nich tato pachuť byla jen lehká či dokonce vůbec žádná. Vše ale změnila novinka Gorilák, neboli English Pale Ale. Velmi výrazná vůně plísně, shnilého celeru a petržele, zatuchlých hub a podhoubí, a v chuti to bylo velmi podobné. Odporné a nechutné pivo, trocha „normálních“ tónů ho neměla ani tu nejmenší šanci zachránit. Prostě „chýňovitost“ v té nejčistší podobě. Nejhorší nám na tom přišlo, že lidé tohle pivo vesele pili, vůbec bychom se nedivili, kdyby to byli ti stejní, co mluví o českých eurohnusech a chemičkách. Je fakt, že pivo z Chýně rozhodně bez chuti a zápachu není.