Hauskrecht Špilberk, mutějovická Valkýra, tři výborná piva ze Slovenska a mnoho dalšího

sepsal Marley

9. září 2015 v 13:21

Po novinkách z minulého týdne tady máme ještě vydatný přídavek, vše se prostě do jednoho článku nevešlo. O tom nejlepším jsme už povídali minule, ale i tak se tu něco dobrého mezi těmi hrůzami najde. A navrch přidáváme trojici slovenských piv, která by dokázala bez problémů uspět i v české konkurenci.

Brněnský pivovar Hauskrecht připravil na léto světlou desítku Špilberk. My se do Brna přes prázdniny nedostali, takže jsme museli zatnout zuby a zkusit pivo z námi jinak nenáviděné PET láhve, kterou nám rychlý kurýr z místa vzniku přivezl. Pivo je to chmelově kořenité a bylinné, sladové, kapku karamelové. Má trochu drsnější hořkost, zřejmě z chmelového extraktu, ale jinak je fajn, dobře se pije. Trochu jako nějaká lepší desítka z menšího průmyslového pivovaru. Na léto prostě pohoda.

Po půl roce jsme se odhodlali k návštěvě pivovaru Beznoska. Objevila se tu na čepu čtyři nová piva a někteří lidé tvrdili, že to zde už není takové peklo, jako dříve. Začneme od nejslabšího, jedenáctky Kaliforňana. Divný nedodělaný kvasničák, hůře pitelný. Dvanáctka Vídeňák byla sladová, karamelková i toustová, docela hodně máslová, zejména po ohřátí. Třetinku jsem dopil jen se sebezapřením. Černý speciál, tmavá čtrnáctka, to bylo teprve peklo, s výraznými tóny másla, kakaového termixu a jogurtu. Prakticky nepitelný kousek. A Výroční Likvidátor, o stupeň silnější verze dřívějšího Likvidátora, byl sladový, lehce mladinový, kvasnicový, s tóny nezralých meruněk a celeru. Ani trocha másla nechyběla. Taky docela hrůza. Říkáme si, jestli by nebylo nejlepší vyhodit sládka, zavřít pivovar a začít znova čepovat Staropramen, kvalita by asi šla nahoru.

Poté, co jsme tu kdysi básnili o výborné osmičceCvikova, jsme už další dobré pivo z tohoto pivovaru nepotkali. V zásadě jsou to docela slušná piva, ale s takovou hromadou diacetylu, že stačí jen přidat chleba a namazat. Ani Klíč teď nebyl výjimkou, sladové, nasládlé, lehce chmelově kořenité a máslové pivo. Už to skoro nevypadá na omyl, ale záměr. Nicméně osmička před pár dny byla opět povedená, po diacetylu ani stopy. Možná jako jediná má čas řádně dozrát?

Pivovarem, který nám trochu s Cvikovem splývá, je Lobeč (obojí jsou podobně velké a hezky zrekonstruované staré pivovary, nově otevřené, na sever od Prahy, se slušně širokým sortimentem). Piva z Lobče nám na rozdíl od zmíněného Cvikova vždy docela chutnala, ale světlý ležák nás nyní docela zklamal. Divné pivo, s lehkými tóny zatuchlosti, másla a zeleniny. Ani Stout nám tentokráte s lehkým máslíčkem tolik nejel, ale byl ještě vcelku ok. Doufáme, že šlo jen o nějaký dočasný výkyv a jinak bude v budoucnu kvalita stoupat.

Výkyvy ale mohou přijít i jiným směrem. Poslední tři piva z Poddžbánského pivovaru v Mutějovicích nám nechutnala, ale polotmavá čtrnáctka Valkýra trochu náš názor na tento pivovar pozměnila. Sladší pivo, hodně sladové, lehce medové s nádechem broskví. Možná by nějaký chmel navíc uneslo, ale i takhle je to fajn pivo, dobře pitelné.

Zkusili jsme i relativně novou pšenici od ostravského Qáska – světlou dvanáctku Trigo. Nakyslé pivo, obilně sladové, s tóny zatuchlosti a hub. Základní ležáky od Qáska se sem tam pít dají, ale tyhle speciály jsou peklo.

Po asi dvou letech jsme si dali piva z Nové Paky. Světlé výčepní Brouček ani řezané výčepní Letní nářez nebyla piva, která by člověk chtěl dobrovolně pít znovu. Piva s ostřejší hořkostí, zatuchlými tóny, lehce přecházejícími do aroma plesnivého hadru a shnilých hub. No, zase si od tohoto pivovaru dáme pár let pauzu.

A na závěr si dáme tři piva od kolegů ze Slovenska, která vlastně všechna výše zmíněná piva předčila. Začneme trenčínským Laniusem, jehož piva jsme si vychutnávali už na jaře na Hradě. Jeho English Golden Ale je neanglicky velmi řízný a perlivý, ale aromaticky příjemný – sladový, citrusový i bylinný. Povedené svěží pivo, trochu připomíná belgické Saisony.

Další dvě piva jsou od létajícího pivovaru Padre Craft Brews, vařená v rožňavském Kalteneckeru. Ipana je americká IPA, navíc ještě šmrncnutá novozélandským chmelem. Sladce sladová, hodně hořká, s tóny ananasu, meruněk a kandovaného ovoce. Povedené pivo. Druhým pivem je Saison Gypsy Rouge, vařený s novým francouzským chmelem Barbe Rouge (šlechtění chmele dnes prostě frčí všude). Hodně řízné i hořké pivo, peprné, bylinné, s tóny citrusové kůry a angreštů. Zajímavý a moc dobře pitelný kousek. Slovenská pivní scéna se začíná moc hezky vyvíjet.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii