Great British Beer Festival, díl 2 - O pivech

sepsala Bludice

25. srpna 2014 v 8:17

Pokračujeme v našem povídání o Great British Beer Festivalu. Minule jsme si napsali něco o festivalu obecně, dnes se již budeme věnovat pivům, která jsme na festivalu ochutnali. A nebylo jich málo.

Naše pivní ochutnávání jsme si rozvrhli do několika dnů. První den jsme se zaměřili především na Mildy. Zpravidla tmavá (ale existuje i pár světlých verzí) sladová méně chmelená piva s nízkým obsahem alkoholu (často do 4%), což ale vůbec neškodí jejich chuti. Často jsou krásně plná, s tóny čokolády, oříšků a lesního ovoce a navíc i díky jemného řízu skvěle pitelná. Úžasný byl například Mighty Oak Oscar Wilde, Moorhouses Black Cat, Anchor Springs Mild, či Grainstore Rutland Panther.

V další fázi jsme se zaměřili na cidery a perry. Na GBBF jich bylo na výběr neuvěřitelné množství. Těžko se v tak velké nabídce orientovat. Nakonec jsme ochutnali 6 ciderů a 2 perry, které nás zaujaly podle popisu. Asi nejvíce nám zachutnal Ross On Wye Farmhouse Medium Dry Cider, velmi rustikální a hodně zajímavý. Venton Apple Vice Straw Pressed byl také vynikající, hodně funky. Není divu, byl vyráběn netradiční metodou lisování jablek přes slámu. I dvě ochutnaná perry Rathays St Nicholas PerryPenallt Capsey Wennet Perry byla velmi dobrá. Skvělé byly i cidery dozrávané v různých sudech. Daly se identifikovat v rozsáhlé nabídce snadno podle soudku nakresleného na listu s informacemi o cideru. Springfield Wobbly Munk s výraznými dřevitými tóny dubového sudu, Pookhill Irish Whiskey Cask 2012 dozrávaný v sudech po irské whiskey a Hartland Whisky Cask Cider s výraznými kouřovými tóny po skotské whisky. Angličani zkrátka s cidery dělají divy. Při návštěvě Londýna rozhodně doporučujeme zaměřit pozornost nejenom na Real Ale, ale také na Real Cidery.

Další dny jsme ochutnávali také další britské Real Ale… V katalogu rozdělené do kategorií Pale Ale, Golden Ale, Bitter, Best Bitter a Porter/Stout. Samozřejmě jsme si nenechali ujít Greene King 5X. Pivo s 12% alkoholu, které 2 roky dozrávalo v dřevěných kádích a takto v čisté podobě je k ochutnání prakticky jenom na GBBF. V praxi jej pivovar používá k výrobě běžně dostupného Greene King Strong Suffolk či Old Crafty Hen. Punc výlučnosti 5X je ještě umocněn tím, že na GBBF je naraženo pouze omezené množství a na čepu je jenom v předem určené hodiny. V úterý 2x denně a od středy do soboty vždy pouze jednou denně, v kteréžto době se před stánkem Greene King (jindy návštěvníky festivalu celkem opomíjeném) vytvoří dlouhá fronta zájemců o ochutnání tohoto piva. Pokud si ji vystojíte, dostanete společně s pivem i malou pozornost – odznáček, který hrdě hlásá „I've tried Greene King 5X at GBBF Olympia.“ Pivo samotné je zajímavé a vynikající. Pokud budete na GBBF, rozhodně jej doporučujeme ochutnat.

Podobná fronta a organizace čepování jako u 5X je i u Šampiona Velké Británie. Tedy piva, které vyhrálo degustační soutěž na festivalu. Ruční pumpa toho šťastného je samozřejmě ozdobena pořádnou cedulí, aby všichni viděli, že to je „Overall Champion“. Na čepu je pak k dispozici 1 až 2x denně a jeho ochutnání se neobejde bez vystání si poměrně dlouhé fronty a spolupráce několika dobrovolníků, kdy jeden točí jednoho šampiona za druhým a druhý usměrňuje lidi ve frontě a rozměňuje bankovky za drobné, aby urychlil placení u stánku. V roce 2013 byl tímto šampionem Elland 1872 Porter, vskutku vynikající pivo plné kávy, hořké čokolády, oříšků a s nádherným dlouhým dozníváním.

Kromě Mildů jsme ochutnali celou řadu dalších skvělých anglických piv. Z těch nejlepších jmenujme krásně chmelený Hilden Twisted Hop, Angel Angel Ale, Thwaites 13 Guns, Thwaites Little BewdyCrouch Vale Citra, silný skotský ale Inveralmond Blackfriar a stout Tring Tea Kettle Stout.

Ochutnali jsme i některá velmi neobvyklá piva. Například kořeněný Brains Bragging Rights inspirovaný dávným velšským bragawde, nápojem na půl cesty mezi pivem a medovinou, nebo horkou novinku Brains A-Pork-Alypse, porter s kakaovými boby a se slaninou, který byl překvapivě velmi chutný.

Americká a belgická piva jsem si nechala nakonec, tak jako jsme si je nakonec nechali vlastně i na festivalu. Každý večer jsme jich pár ochutnali a nutno říci, že se jednalo o skvělá piva. Těm slabším americkým nízký říz v casku asi moc svědčit nebude, ale my jsme se zaměřili především na silnější kousky. Naprosto luxusní byl Lost Abbey The Angel's Share (Bourbon Barrel), american strong ale dozrávaný v sudu po Bourbonu, stejně tak v sudu po Bourbonu dozrával i žitný imperial stout Hess Torulus Barrel Aged Rye Imperial Stout. Vynikající byl old ale AleSmith Old Ale Decadence, double IPA uvařená k 10. výročí pivovaru Stone RuinTen IPA a pořádně ovocná silnější IPA Oskar Blues Deviant Dale’s India Pale Ale. Zkrátka i vyznavači double imperial barrel aged šíleností si na GBBF přišli na své. Mám podezření, že někteří z návštěvníků se od amerického stánku ani nehnuli.

Úplně nakonec jsem si nechala stánek s belgickými, holandskými a italskými pivy. Ta italská jsou k dispozici bohužel pouze v lahvích a většina holandských trpí v minulém článku zmíněným způsobem točení. Naše pozornost se tedy zaměřila hlavně na belgické lambiky točené samospádem. K ochutnání jsou zde mnohé vzácnosti, na které člověk jen tak snadno nenarazí. Úžasný byl Cantillon Iris, který se od běžného lambiku liší tím, že je vařen pouze z ječného sladu a po dvou letech je dva týdny chmelen za studena čerstvým chmelem. Parádní byly také neblendované staré (oude) lambiky Cantillon Oude Lambik, Girardin Oude LambikGirardin Kriekenlambik.

Zkrátka a dobře GBBF je parádní akce, kterou by měl každý pivní geek alespoň jednou v životě navštívit. My se na něj někdy v budoucnu určitě rádi vrátíme.

Seriál Londýn

Celkem 3 články

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii