Festival minipivovarů na Pražském hradě

Bludice

18. června 2012 v 8:55

Českomoravský svaz minipivovarů o sobě dal konečně pořádně vědět a o víkendu nám, pivním nadšencům, uspořádal nový festival. Ten se konal na Střelecké cestě pod Letohrádkem královny Anny Královské v pátek a v sobotu. Jelikož vstupné platilo pouze pro jeden den a Pivníci dřou v práci jak mourovatí až do pozdních pátečních večerních hodin, rozhodli jsme se na festival zajít v sobotu. Vyrazili jsme poměrně brzy, aby nám nevypili piva a abychom se vyhnuli davům, které jsme v odpoledních hodinách očekávali. Plán byl takový, že ochutnáme pár piv, prohodíme pár slov se známými a vyrazíme domů dříve, než začne mít akce dekadentní ráz. Ve skutečnosti se nám však na festivalu zalíbilo natolik, že jsme zde zůstali až do zavíračky.

Za sebe musím říci, že takovéto pojetí pivní akce je přesně podle mého gusta. Vstupné 300Kč eliminovalo „nežádoucí živly“. Naprostá většina účastníků se o pivo skutečně zajímala. Velkým pozitivem bylo to, že po zaplacení vstupného, jste se již nemuseli starat o placení piv. Žádné žetony, tolary, ani zoufalé hledání drobáků po kapsách a peněženkách. Prostě zaplaťte vstupné a vypijte toho kolik chcete. Překvapivě se však nikdo z účastníků neopil tak, aby byl výrazně na obtíž svému okolí.

Piva zde čepovaly skutečně pouze minipivovary a restaurační pivovary. Žádní Lobkowicové se tentokrát naštěstí neukázali. Každý pivovar měl na čepu dvě piva. Velmi často to bohužel byl „obyčejný“ světlý ležák doplněný ležákem polotmavým, případně tmavým. Z ochutnávaných světlých ležáků mě vlastně téměř nic neoslovilo. Většinou se jednalo o celkem pitelná piva, ale to bylo asi tak vše. Několik kousků bylo i dosti špatných. Z polotmavých mě asi nejvíce zachutnal Zlínký švec s pěkným dlouhým dozníváním tónů chlebové kůrky. Z tmavých pak klasický Flekovský ležák, ke kterému jsem se na konci večera několikrát vrátila.

Poměrně častá byla i piva pšeničná. Ochutnali jsme lehkou osvěžující pšenici od Pikarda. Tentokrát nebyla tak chmelově hořká, jako když jsme ji kdysi ochutnávali z PETky. Fajn pšenice. Pšenice od Matušky byla zatraceně dobrá. Krásně banánová, vanilková, hřebíčková s dlouhým dozníváním. Jak je možné, že jsme ji kdysi hodnotili pouze šestkou? Musíme ji ještě někdy přechutnat. Stejně tak i Zvíkovského Raráška, ze kterého se tentokrát vyklubala vydařená pšenice. Lehčí, dobře pitelná, se středním řízem. Když jsme jej ochutnávali na podzim, evidentně nebyl v nejlepší kondici. Líšeňská pšenice nebyla špatná, ale nijak výrazně nezaujala. Pšenice od Herolda byla standardně dobrá a pitelná.

Ochucených piv na čepu naštěstí mnoho nebylo. Pivovarský dům Praha vyrukoval se svých klasickým kávovým a banánovým, které jsme si nechali s klidným svědomím ujít. Marley se rozhodl vyzkoušet borůvkové z Pacova, které za moc nestálo. Objevilo se i pár medových piv. Například BravůrQásek, obě celkem pitelná, ale ani zde se žádný zázrak a chuťové orgie nekonaly.

Z těch zajímavějších kousků jmenujme například Matuškovu Californii, kterou však většina českých pivařů dobře zná. Permon nasadil svoje nové celkem vydařené IPA, Antoš svoje výborné Bohemia Pale Ale, Radniční Jihlava Jiskru. Pod pivovarem Zhůřák se prezentovala moje oblíbená Černá vdova. Kocour přivezl IPA, které nám tentokrát moc nesedlo. Nomád nasadil Easy RiderBlack Hawk. Obě tato piva došla již v půl sedmé. Velkorybnický Hastrman představil poměrně dobré Svatováclavské nakuřované a Břevnovský klášter svůj silný Imperial Pilsner.

Osobně mě zamrzela neúčast Joe's Garage Brewery, Jakuba Vyšší Brod a pivovaru Černý orel, na jejichž piva jsem byla zvědavá. Naopak radost nám udělala účast pivovaru U Tří růží. Nejprve se zde představil velmi dobrý American lager, v šest hodin ho na čepu vystřídala osmnáctka Svatý Jiljí, které jsme na závěr večera dali hned několik kousků.

Jednotlivé pivovary byly seřazeny úhledně jeden vedle druhého podél cesty. Fronty u výčepů se netvořily ani ve večerních hodinách a točení piva pěkně odsejpalo. Trochu nám chyběl nějaký systém v rozmístění pivovarů. Když už si organizátoři dali tu práci, vydali velmi pěkný katalog, ve kterém byla jednotlivým pivovarům přiřazena čísla, mohli také pivovary podle čísel seřadit a usnadnit tak návštěvníkům orientaci.

Každý návštěvník po zaplacení obdržel sklenici o objemu 2 dcl. V prostoru festivalu byly hned naproti stánkům rozmístěné šikovné fontánky na mytí sklenic. U nich se menší fronty sice vytvářely, ale čekání bylo většinou velmi krátké. Co nám (a dle všech indicií nejenom nám) velmi vadilo byla skutečnost, že si nebylo kde umýt ruce. Pitnou vodu jsme si po předchozích upozorněních pátečních návštěvníků převezli z domova, takže tato nám nechyběla. Ti, kdož nebyli pitnou vodou vybaveni, si ji mohli u vchodu zakoupit. Jídla velký výběr nebyl. V podstatě byl k dispozici pouze guláš, kuřecí řízek v chlebu a chleba se sádle. My jsme byli s nabídkou spokojeni. Řízek byl velmi dobrý, šťavnatý a zasytil. Koneckonců přišli jsme ochutnávat piva a ne na nějaké gurmánské hody.

Se sezením jsme také problémy neměli, neb se nám nijak nepříčí sednout si prostě přímo do trávy. Nicméně, pokud by se počasí nevydařilo, tak jak se vydařilo, byl by s tímto velký problém a nikomu by se asi nelíbilo postávat několik hodin s deštníkem v jedné a sklenicí piva v druhé ruce.

Každopádně i přes drobné nedostatky byl Festival velmi dobře zvládnutý a pro nás to v tomto roce byla zatím nejpříjemnější pivní událost. Pohodový pivní piknik, v klídku, bez rozeřvané hudby a nadměrně opilých návštěvníků. A vlastně ještě na jedno obrovské plus jsem zapomněla. V prostoru festivalu bylo zakázáno kouření. Více takových pivních akcí.

Dojmy z ostatních ročníků festivalu

Celkem 6 článků

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii