Dvanácté Černokostelecké Vykulení ve znamení pšeničných piv

Marley

16. září 2015 v 12:01

Další Černokostelecké vykulení je za námi. Dvanáctý ročník se od těch dřívějších opět v pár drobnostech lišil, ale to základní se nezměnilo – šlo stále o příjemnou akci, jednu z nejpohodovějších u nás. Žádné zběsilé pobíhání mezi mnoha desítkami výčepů s pivy, která mohou kdykoliv dojít, jako u festivalu na Hradě či na Slunci ve skle. A ani nejde o boj s davy lidí jako na Náplavce či Parukářce.

Letos jsme se konečně rozhoupali, pár korun si připlatili a místo jízdy ve zpožděném autobuse nacpaném až po vrch jsme využili vlaku Českých drah směr Český Brod. Příště už asi jinak nepojedeme. Počasí vyšlo krásně jako obvykle – netušíme, jak to zde dělají a co před festivalem obětují bohům, ale my tu špatné počasí po více než deseti návštěvách ještě nepotkali. Areál pivovaru je s každou naší návštěvou o něco hezčí, teď přibyl nový plot venku a v opravě je jeden z komínů na dvoře. Na prohlídku rekonstruovaného pivovaru samotného jsme tentokráte nešli, ale někdy příště bychom se měli mrknout, jak práce pokračují a jak dlouho asi ještě potrvá, než se dočkáme vaření piva i ve velkém.

Jídlo v zájezdním hostinci jsme po minulém roce, kdy nám zase tak úžasné nepřišlo (mimo festivaly je ale dobré), vynechali, a vsadili na poctivou klasiku – maso z grilu, kýtu a bůček. Chutné, šťavnaté, nijak výrazné, aby nám zkazilo degustaci piv. Asi zde už ani nikdy nic jiného zkoušet nebudeme :)

Mezi pivy, jak tomu už zde druhým rokem bývá, dominoval zdejší minipivovar Šnajdr. Nasadil silnou sestavu, mimo jiné celých sedm druhů pšeničných piv, z toho pět belgických Witů a dvě bavorské pšenky. Začneme třeba těmi bavorskými – světlou Triticum Lux a tmavou Triticum Tenebris. Trochu zvláštní piva s nižším řízem, hodně kořeněná, vcelku pitelná. U Witbierů jsme začali základním neochuceným, ten byl oukej, obilně sladový, kořeněný. Bílou svini (alias Smolince z loňského roku) jsme tentokrát vynechali, měli jsme ji už mnohokrát. Pak tu byl Qwjeták, Wit s bezovým květem, obilný, peprný, hřebíčkový i bezový a bylinný. Dal se. A poslední dva Wity byly kvašeny s čerstvým ovocem – jeden s višněmi, druhý s malinami. Pěkně svěže ovocná piva, spíše nižší říz jim ani nevadil. Výborná byla zejména malinová verze, ke kořeněným tónům Witu se maliny asi hodí o něco více.

A ani to nebylo od Šnajdra vše. Sice jsme vynechali stálici Černou svini, ale nepohrdli jsme její verzí z vysmoleného sudu. Povedené tmavé pivo, ozvláštněné lehkými tóny dřevitosti, rozinek a švestek. Na počest zesnulého věhlasného sládka Vladimíra Černohorského černokostelečtí připravili pietní tmavý ležák Černohorák. Velmi povedené a výborně pitelné pivo, nakonec jsme překonali i svůj odpor k PET láhvím a jednoho Černohoráka jsme si vzali na cestu domů. Velmi příjemný byl i světlý ležák Vycpaná vydra. Polotmavý bock Kozlovec byl letos trochu zvláštní, docela ovocný, kapku karamelový a zvláštně zkvašený, ale pil se i tak vcelku dobře. Ušel i ZáBřezňák, polotmavý Märzen, docela karamelový, slušně pitelný.

Stánky s pivy z hostujících pivovarů měly též zajímavou nabídku piv, na každém kohoutu se vystřídala zhruba dvě piva, celkově šlo asi o třicet druhů. Velmi příjemně nás překvapila Yankee APA ze Svatokopeckého pivovaru – svěží slušně lehké pivo, parádně pitelné, trochu nám připomnělo APA od Komára. Fajn byl i hořčejší světlý ležák Dreher z Dalešic, dobře pitelné pivo. Nádherně se povedlo repete Single Hopu Nelson Sauvin z Kounic, krásně ovocné, čisté, prostě parádní pivo.

Moc nás naopak neuchvátil tmavý speciál z Pražského mostu u Valšů, poslední pivo vařené Vladimírem Černohorským. Pražené, čokoládové, lehce máslové a kapku jogurtové. Pitelnost nic moc. Pak byla řada oukej piv, která ničím moc nezaujala – Kohut jedenáctka, Skřečoňský Žabák American Amber Alemedový speciálQásek Single Hop Ale (kdo ví, z jakého chmele, ale ono je to u tohoto pivovaru asi jedno), Garážmistr polotmavá jedenáctka či Koníček Bělouš. Žádné z nich nebylo hnusné (i když Medový žabák se blížil), ale zároveň bychom si žádné z nich dobrovolně podruhé nedávali. V závěru jsme si trochu s Lobeč Ale, není to úplná prvoplánová líbivka, ale fajn pivo.

Celkově to po pivní stránce dopadlo dobře – vše jsme dokázali dopít a nic nebylo třeba vylít, některá piva nás příjemně překvapila a zaujala. Užili jsme si na Vykulení příjemný den (dokonce až tak, že jsme vynechali jediný vlakový spoj zpět a jeli sardinkově autobusem až do Prahy) a příště se sem určitě zase vrátíme. Už teď jsme zvědaví, co za zajímavé pivo si pro nás minipivovar Šnajdr zase nachystá.

Více fotek najdete v naší fotogalerii Černokostelecké vykulení 2015.

Festivaly v Černokosteleckém zájezdním pivováru

Celkem 9 článků

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii