Desáté Slunce ve skle - dva příjemné dny s nevídaným výběrem piv

sepsal Marley

22. září 2017 v 16:48

Vrchol podzimní pivně-festivalové sezóny je za námi. Minulý pátek a sobotu v plzeňských Černicích u pivovaru Purkmistr proběhl jubilejní desátý ročník festivalu Slunce ve skle.

Co bylo letos nového? Největší změnou je ono konání přes dva dny. Letos to bylo na zkoušku, ale organizátoři to zřejmě vyhodnotili jako úspěch – vypadá to, že příští rok bude akce opěr dvoudenní. My se zúčastnili obou dní, v pátek to ale ještě nebylo plnohodnotné Slunce ve skle – festival se odehrával jen v zadní části, na parkovišti, navíc byla zde asi jen polovina zúčastněných pivovarů. Ale den k dobru se prostě hodí, myslíme, že za něj byla většina dvoudenních návštěvníků ráda.

Prostory se oproti loňsku opět rozšířily – parkoviště, na kterém festival probíhal, se zvětšilo o jeden středně velký plácek, kam se vešel menší pivní stan a ještě zhruba patnáct pivovarských stánků. I pivovarů trochu přibylo – v sobotu čepovalo svá piva 78 pivovarů, vloni to bylo 75 (mělo to být více, ale pár pivovarů se klasicky omluvilo, někteří na poslední chvíli).

Jinak bylo vše při starém – čepovalo se do sklenic o objemu 0,5 a 0,3 litrů i festivalových osminkových skleniček. Doprovodný program v podání revivalových skupin se občas poslouchat dal, občas to ale byl neposlouchatelný hluk. Třetím rokem se po areálu toulal velbloud Efendy, oblíbený terč fotografů i selfíčkářů. Jídlo tu opět bylo v podobě různého rychlého občerstvení – párky, klobásy či bramboráky. Kdo chtěl něco serióznějšího, musel zamířit do pivovaru Purkmistr. My se tam najedli a spokojenost – zdejší kuchyně si na rozdíl od pivovaru stabilně drží dobrou úroveň.

Počasí vyšlo o trochu lépe než vloni – sice nebylo nijak hezky a slunce vysvitlo jen na pár okamžiků, ale aspoň nepršelo. Jen k večeru byla docela zima – jako by nebyl konec léta, ale spíše prostředek podzimu. V pátek bylo na festivalu celkem narváno, kvůli zmenšenému prostoru i návštěvě řady místních. V sobotu bylo trochu volněji – ale asi hlavně kvůli počasí. Kdyby bylo dvacet stupňů a slunečno, byl by to zřejmě pěkný masakr.

Přejděme k tomu nejdůležitějšímu – pivu. Letos na Slunci ve skle mohlo z výčepních kohoutů téci odhadem kolem 350 druhů piv. Většina pivovarů točila tři až šest druhů piv, ale někteří i o poznání více – rekordmanem byl Zámecký pivovar Frýdlant s třiceti druhy piv. To asi u nás jen tak někdo netrumfne.

Celkem jsme ve dvou za dva dny v Černicích ochutnali 40 různých piv, to by tedy mohla být tak osmina až desetina celkového počtu. Festival by musel být hodně dlouhý, aby měl člověk šanci ochutnat vše. Naše dojmy začneme festivalovým pivem – Imperial IPA Barrique od Purkmistra. Vcelku dobrá dvojitá IPA, i když tóny dozrávání na dřevě příliš znát nebyly. Po loňské hrůze každopádně zlepšení.

Festivalu se zúčastnilo i pár zahraničních pivovarů – a jeden z nich dokonce dovezl pivo, které nám zde chutnalo úplně nejvíce. Browar Dukla, polský minipivovar nacházející se nedaleko slovenských hranic, přivezl osm druhů piv a nás nejvíce zaujal imperial stout Rysia, dozrávaný v sudu po červeném víně. Výrazně pražené a ovocné pivo s parádním dlouhým dozníváním. Bezva byl i baltský porter Pirates, ozvláštněný přídavkem sušených švestek. Velmi se povedla i nakuřovaná pšenice – neboli grodziskie – Dębowa Panienka. Chutnaly nám i ejly – lehká letní Miss Lata, klasická americká IPA Szalony Alchemik, amber ale Dziki Samotnik či New England IPA Świtezianka. Takže další pivovar z Polska, který stojí za to vyhledávat – polští pivovarníci prostě v posledních letech jedou naplno.

Příliš nás letos nezaujala piva z kyperského Πίβο Microbrewery – přitom když se pivovar poprvé účastnil vloni, tak vyhrál cenu o nejlepší pivo. Český ležák Blondie byl nedobrý s několika vadami, IPA Caretta Caretta podivná, chutnala nám jen polotmavá pšenice Black & White.

Když už jsme načali ty zahraniční pivovary, tak zmiňme ještě ukrajinský Collider, který má v Česku pobočku v pivotéce ŽižkOff a piva tu vaří v Antošovi. Imperial stout Affectionate Krampus byl vcelku fajn, ale trochu drsnější a neharmonický – něco doladění by užil. Vcelku pitelná byla i kořeněná divočina – belgická IPA De Smedt Asphalt.

Z českých minipivovarů musíme jako prvního zmínit Zhůřáka, z jehož dílny jsme ochutnali sedm druhů piv. Velmi chutná byla třeba dožínková Zhůřák Harvest IPA, medový ejl Bee Slayer, belgická IPA Sun in Glass či „House Ale“ Simply Simcoe. Divočinou byl witbier s čhilli papričkami Belgian Heat – sice aromaticky moc fajn pivo, ale kvůli vysoké pálivosti jsme ho třetinku pili hodně dlouho (naštěstí jsme si ho dali až v pátek na závěr). Povedla se i New England IPA Gunk, uvařená ve spolupráci s plzeňským Ravenem. Ta mimochodem vyhrála v hlasování návštěvníků o nejlepší pivo Slunce ve skle. Velmi chutný byl i pšeničný ejl Vítejl, připravený ve spolupráci s Clockem a Falkonem k příležitosti Falkonových pátých narozenin.

Dále se mrkneme třeba na ležáky. Velmi se povedla jedenáctka s chmelem Saaz Late od Frýdlantu, stejně tak americky chmelená jedenáctka Rathaus Bier, uvařená pro vznikající pivovar Moravia v Lucky Bastardovi. Dobrá byla i dvojice z Kašperskohorského pivovaru – trochu mladší desítka Fresch se zeleným chmelem a lehce zvláštní polotmavá Třezalka. Naopak nás moc nezaujala desítka z nového telčského pivovaru Trojan či třináctka Zelený chmel z Letin. Do ležáků můžeme zahrnout i India Pale Lager od Létající chrousta – třináctku chmelenou jako IPA – velmi povedenou záležitost.

A zbytek už jsou jen samé ejly. Velmi se vydařila Chotovinská třináctka Gaia se stejnojmenným novým českým chmelem, stejně tak byla chutná i jednochmelová jedenáctka Summer Ale Citra od Ravena. Rozhodně neurazil ani dolnobojanovický Mazák se svými ejlovými jednochmely JarryloLemondrop.

Fajn byla i sladší NU:England IPA od Falkona, dobře se pil belgický karamelovo-kořeněný silák Scåssenes Ambrée, čepovaný ve stánku pivotéky Pivní mozaika. Trochu moc karamelková, ale stále pitelná byla Triple IPA od Nomáda, lehce za zenitem nám přišel Kivi Summer Ale od Trilobita – ve výsledku spíš takový průměr.

Našly se ale i nepovedené kousky – třeba New England IPA Vermont od Mazaného Lišáka se skoro nedala pít. O moc lépe nedopadla ani piva z nového Kunčického pivovaru, který vaří dle receptur z brněnského Richarda. IPATopaz IPA byly divné pokusy plné vad – litovali jsme chudáky, kteří si jich nechali natočit půllitr.

Na závěr ještě zmiňme dvě ovocná piva. Blitzkrieeeg IPA s ananasem od Černého potoky nám zachutnala, a ještě o něco více i kyseláč s višněmi Cherry Pussy od Lucky Bastarda. Tahle poctivě ochucená piva jsou prostě krok správným směrem a naštěstí je připravuje stále více pivovarů – už tedy nemusíte pít blafy s výtažky a umělými aromaty.

Letošní dvoudenní Slunce ve skle bylo tedy docela náročné, ale opět jsme si ho velmi užili. Nabídka piv je tu prostě ultimátní a žádný jiný český festival se tomu ani neblíží. Tuto akci musíme jednoznačně doporučit každému fanouškovi českých minipivovarů. Do budoucna by to určitě chtělo více mobilních WC a též i větší prostory – třeba zabrat i část přilehlých ulic – protože nyní festival praská ve švech i za méně přívětivého počasí.

A to je z letoška vše, my už se těšíme na další ročník.

Více fotek najdete v naší fotogalerii Slunce ve skle 2017.

Další ročníky Slunce ve skle

Celkem 6 článků

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii