Clock Nakuoření Huz, Falkon Bock, Matuška Osvoboditel, Kounice Sorachi Ace, Bašta 20° a jiné novinky

Marley

28. dubna 2015 v 11:02

Už z názvu je patrné, že dnes nepůjde o nějaký druhořadý výčet nezajímavých zbytků, ale o řádně nabitý díl našich pivních novinek. Vyhledávat a ochutnávat nová piva už v dnešní době není žádná sranda jako před pár lety, ale skoro práce na plný úvazek, a ani tak člověk nestihne zkusit vše. No, alespoň se snažíme.

Snad nejpopulárnější český minipivovar Matuška k příležitosti výročí osvobození Československa uvařil pivo Osvoboditel. Podle pivovaru jde o Strong Pale Ale, ale Matuškovic si se zařazením do pivních stylů moc hlavu nelámou, my pivní geekové si to můžeme pomyslně hodit někam mezi IPA a APA. Výrazně chmelově pryskyřičné pivo s lehčími tóny citrusů a tropického ovoce, zároveň je ale pořádně sladové a lehce nasládlé. Krásně aromatické, čisté, dobře se popíjelo. Takové pivo už u Matušků zvládne uvařit levou zadní snad i babička.

Trošku nového vzduchu do české pivní scény přináší pivovar Clock, který uvařil pivo ve spolupráci s autorem komiksu Opráski sčeskí historje. Nepochybujeme, že se díky tomu řady lidí zajímajících se o dobré pivo zase o něco rozšíří. Pivo je ve stylu bavorské nakuřované pšenice, jmenuje se Nakuoření Huz. Nejdříve jsme měli čepovanou verzi, byla sice zajímavá a fajn, ale trochu nám v ní vadily kvasnice – přebíjely ostatní tóny piva. Takže u lahvové jsme místo obvyklého dolévání kvasnic, jako je tomu u servírování bavorských pšenic zvykem, nechali zbytek kvasnic na dně láhve. Pivo už bylo mnohem výrazněji kouřové, s příjemnými banánovými i hřebíčkovými tóny. V chuti se přidávala i jemná uzenost, fajn byl i vysoký osvěžující říz. Povedené a velmi dobře pitelné pivo. Snad se dočkáme i dalšího pokračování od Clocka a Oprásků.

Kounice pokračují svojí řadou jednochmelových piv Single Beer, teď na řadu přichází původem japonský chmel Sorachi Ace. Pivo je to zajímavě a netradičně bylinné s tóny šťovíku a kopru, lehce svěže okurkové (máme na mysli salátové okurky, nikoliv kvašáky :) ). Znát je i něco limetek a citrusové kůry, slad se projevuje lehkou obilností. Čisté a osvěžující pivo, hodně nás bavilo. Asi bychom ho kvůli osobitosti chmele nevypili litry, ale stejně musíme před Kounickými smeknout, koncept světlých Single Hop ejlů bez otravných karamelových a mnichovských sladů je super, u nás ojedinělý a ani v Evropě není moc častý.

Létající Falkon se pustil do dalšího pivního stylu – bavorského Bocku. Jeho What the bock?! je toustový a karamelový s tóny chlebové kůrky, švestek i třešní. Plnější, s dlouhým dozníváním, v závěru lehce hřejivý. Jak se nám občas zdá, že některá Falkonova piva jsou trošku osobitou interpretací stylu, tak tento bock je bavorštější než leckterý bavorský originál. Vydařené pivo.

Další pivovary vypustily piva rovnou po dvojicích. Plzeňský Blahovar se dále pouští do hlubších vod, mezi u nás málo obvyklé pivní styly. Uvařil Maris Otter IPA, což jak název napovídá, je anglická IPA se slavným sladem Maris Otter. Příjemně sladová, toustová, s tóny oříšků i trochy meruněk, hezky chmelená s mixem citrusové kůry, bylin, zemitosti i peprnosti. Pohodový a dobře pitelný ejl. Druhou novinkou je Philip´s Roadkill, dvojitá IPA s u nás nevídanými deseti procenty alkoholu. Je slušně chmelená s tóny citrónů, limetek, bylin, lesního ovoce i jeřabin. Hodně karamelová, docela alkoholová s trochou zelených jablek. Na počátku byla docela příjemná, ale s ohříváním a delším popíjením to už nebylo ono. Uvařit dobře vyladěné pivo při takovéto síle už asi není žádná sranda. Molotovův koktejl od Evil Twin to prostě není.

Po téměř roce jsme zašli do Sousedského pivovaru Bašta – při poslední návštěvě nám tam piva moc nechutnala, takže se nám tam dlouho nechtělo. Na čepu byly dvě novinky – Citra a světlá dvacítka (čeští sládci jsou vůbec v poslední době nějací odvážní). Citra by měla být spodně kvašená třináctka, zajímavě citrusová a bylinná s trochou tropického ovoce a pryskyřice. Též i dosti sladová s trochou medových a obilných tónů. Pila se dobře. Dvacítky jsme se báli, ale naštěstí nebylo čeho. Příjemný sladce sladový silák, středně hořký, chmelově kořenitý a peprný. Kdyby se nás někdo zeptal na pivní styl, tak řekneme bavorský Maibock, snad jen ten chmelový charakter je (zřejmě díky českým chmelům) nepatrně odlišný. Každopádně hezky vyvážené a moc dobře pitelné pivo.

A po více než roce jsme potkali Slepého krtka, na Malém pivním festivalu U Gregorů v Nymburce. Mimochodem to byl příjemný festiválek (krom Krtků zde byla piva z Kounic, Svatého Jána a Hendrycha). Prvním pivem od Krtka byl světlý speciál, obilně sladové pivo s trochou mladinových tónů. Hutnější, spíše méně prokvašené s nádechem máslíčka. Docela se pít dalo. Podobný byl i polotmavý Ale, sladový s tóny obilnosti a toffee. Znát byly i tóny chleba, kvasnic, grepů a broskví. Hodně netradiční, takový rustikální, celkem slušně pitelný. Obě piva by dobře zapadla do Horního Falce mezi Zoigly – kdyby tam vařili Ale, tak by asi chutnal podobně jako tento. Jinak Krtek má nejspíše stále jen malinkou varnu, takže co pivo, to unikát. Rádi bychom zase zkusili nějaké jejich kávové pivo, jak nám teď bude chutnat, snad ho na některém z festivalů potkáme.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii