Černokostelecké Vysmolení počtvrté - nové minipivovary a výborná piva od Šnajdra

Marley

27. května 2015 v 10:20

Minulou sobotu jsme opět navštívili Vysmolení v Kostelci nad Černými lesy, mladší sestru tradičnějšího Černokosteleckého Vykulení. Naše dojmy jsou podobné jako minulý rok, takže se tady nebudeme moc rozepisovat o detailech akce, ale zaměříme se jako obvykle hlavně na piva.

Vyrazili jsme dopoledne, na autobus směr Kostelec jsme přestoupili v Uhříněvsi. Měl zpoždění dvacet minut, v Kostelci dokonce třicet. Ale byli jsme rádi, že jsme se vůbec vešli - chvíli to vypadalo, že zůstaneme spolu s několika dalšími ubožáky stát na zastávce a počkáme si hodinu na další spoj. Opravdu jsme si měli přivstat a jet vlakem do Českého Brodu a pak jen ten kousek do Kostelce busem, jak jsme vlastně už chtěli udělat minulý rok. Snad se příště už zadaří.

Festival probíhal úplně klasicky, na nádvoří pivovaru, s výčepy na mnoha místech (kvíz byl najít výčep v žentouru – na počátku tam bylo zhasnuto a my si mysleli, že se tam ani čepovat nebude). Lidí byla fůra, ale ještě příjemná fůra, děti na pódiu zpívající hity Michala Davida relativně přežít šly. Popíjení piva nám zpestřoval zručný kovář a samozřejmě domácí bednáři zápasící s dřevěnými soudky. Počasí opět vyšlo dobře, příjemné polojasno, ani kapka deště.

Vzhledem k tomu, že se pár dní před začátkem akce objevil na stránkách pivovaru inzerát hledající kuchaře, vrhli jsme se raději na dobroty z grilu. Šunková kýta byla tradičně libová a chutná, letos jsme zkusili i uzený bůček a rozhodně jsme nelitovali, byl hezky šťavnatý, úplně se rozplýval na jazyku.

Na výčepech byla zhruba polovina piv z domácího pivovaru Šnajdr, druhá z několika minipivovarů (plus nějaké to bonusové pivo ze skupiny Lobkowicz). Začali jsme právě pivy hostujícími, neboť byla většinou slabší a méně výrazná. Poprvé se nám povedlo potkat piva z kounického Lisého dědka, který nemá vlastní hospodu a jeho piva se nikde moc nevyskytují. Desítka byla obilná, sladová, lehce bylinná se zvláštními konopnými tóny. Příliš nás nezaujala, ale pít se dala. Více nám chutnala dvanáctka, sladová, lehce zvláštně obilná, středně hořká. Osobitá, ale dobře pitelná.

Návštěvníci Vysmolení měli jako jedni z prvních možnost ochutnat piva z minipivovaru Lobeč. Na čepu tu byla desítka, sladová, s lehkými tóny mladiny a obilných slupek, drsněji bylinně chmelová, v závěru kapku kovová. Ale pila se ještě relativně slušně. Lobeč Ale bylo také trochu zvláštní pivo - sladové, hodně medové, s tóny kandovaného ovoce a citrusů, lehce celozrnné, obilné. Zvláštní, trochu takové rustikální, ale vcelku fajn.

Dál jsme po nějaké době zkusili piva z Popelína. Světlý ležák byl chmelově peprný, bylinný i květinový, zároveň příjemně sladový. Vyladěný a velmi dobře pitelný. A polotmavý speciál Tumaperk byl také dobrý, intenzivně karamelový (ale příjemně, nešlo o otravné máslové karamelky), hezky chmelený, s lehoučkým nádechem třešní. Výrazný a chutný speciál. Je vidět, že člověk nesmí soudit pivovar po pár ochutnávkách jeho piv, Popelín nás teď příjemně překvapil.

Červená desítkaKynšperka (obarvená červenou řepou, jak jsme později zjistili), nás moc nezaujala, trošku divné, mladinově sladové, kapku zeleninové, spíše průměrně pitelné pivo. Ještě jsme si chtěli dát naši oblíbenou IPAKounic, ale tu jsme na úvod pít nechtěli a pak nám ji už nějací zlořádi vypili.

Z domácího pivovaru Šnajdr jsme začali jedenáctkou Bílou sviní, zřejmě přejmenovaným witbierem Smolinec. Příjemně obilná, kořeněná, docela hodně jablečná, slušně pitelná. Mohla by mít o něco vyšší říz. Zajímavý byl světlý ležák Proskowetz, vařený s sladem ze staré odrůdy ječmene Proskowetz (podobné pivo uvařil minulý rok Břevnov). Drsněji obilný, toustově sladový, lehce medový s trochou tónů broskví a jablek. Osobitý, zajímavý, dobře se pil. Fajn byl i Žitovec, obilný, s tóny žitného chleba, lehce bylinný, kapku švestkový. Chutnal nám více než před rokem, kdy měl na Vysmolení premiéru.

Povedená byla i Černá svině z vysmoleného sudu (výbornou klasickou Černou svini jsme tentokráte vynechali, měli jsme ji v Kostelci před měsícem). Na počátku byla trochu nevýrazná, znát byly hlavně tóny smůly, ale po ohřátí byla příjemně pražená, čokoládová i švestková.  Bezva pivo. Májový bock Kozlovec nás také potěšil – sladový, lehce toustový a karamelový, s lehkými ovocnými meruňkovými a citrusovými tóny. Nasládlý a slušně hořký, velmi dobře se pil.

Na závěr jsme si dali spodně kvašenou dvacítku Portera. Výrazné pivo, čokoládové, lehce karamelové s tóny rozinek a dalšího sušeného ovoce. Měl příjemné doznívání, bezvadně se popíjel. Koupili jsme si do sklepa jednu láhev s korkem, snad pivo něco vydrží, lehce uzrálé by mohlo být bezva. Na cestu domů jsme si dali ještě jednu vysmolenou svini, takové pivo člověk prostě jen tak nepotká.

Vysmolení se tedy i letos vydařilo na výbornou. Řada piv nás příjemně překvapila, a nenašlo se žádné, které by nás přímo zklamalo. Takže nebývá než poděkovat Černokosteleckým za skvělý festival a těšit se na zářijové Černokostelecké Vykulení.

Více fotek najdete v naší fotogalerii Černokostelecké vysmolení 2015.

Festivaly v Černokosteleckém zájezdním pivováru

Celkem 9 článků

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii