Brown Ale, Klášterní Bock, další česká i zahraniční piva a vratné láhve z minipivovaru

Tak tu máme další přehled nových a zajímavých piv, které jsme potkali a ochutnali. Dnes to bude veselejší, tentokráte se totiž žádné velké zklamání nekonalo :)

Pivovary Lobkowicz přišly s dalším speciálem. Jejich základní sortiment příliš nemusíme, většina stálých ležáků je sice pitelných, ale ne moc zajímavých. Vyčnívá jen pár výjimek. Ale jednorázové speciály, které v poslední době vydávají, nás vždy alespoň zaujmou, když už ne přímo nadchnou. Nově uvařený Klášterní XIX. Bock z pivovaru Klášter byl pěkně karamelový s tóny sušeného ovoce, lehce alkoholový s delším dozníváním. Takový trošku sladší, nicméně slušně pitelný. V Bavorsku by díru do světa neudělal, ale u nás těch pitelných silných speciálů tolik není.

Nové pivko opět uvařil pražský pivovar U Tří růží. Tentokráte jde o Brown Ale, silný tmavý ejl britského stylu (alespoň dle pivovaru). Už ve vůni udeří aromatické chmely, citrusy s tropickým ovocem, po nich následuje nějaký ten karamel. V chuti se přidává chlebová kůrka i nějaké ta pryskyřice, doznívání je příjemně dlouhé, chmelově ovocné. Sice to ve výsledku díky použitým chmelům připomíná spíše Americký Amber Ale, ale koho to zajímá, když pivo samotné je vynikající.

Krom Silvestrovského Raptora začal Matuška kvůli nedostatku populárního chmele Amarillo dočasně vařit i klasického Raptora s chmelem Summit. Nu, je skoro zbytečné to rozvádět, je to opět velmi povedená americká IPA s pryskyřicí, citrusy a tropickým ovocem. A stále moc příjemná a výborně pitelná. U Matušky jsou prostě vydatně chmelená piva sázkou na jistotu.

Pivní bar Zubatý pes nám připravil další speciality. Hodně zajímavý byl Baltic Frontier z dánského To Øl. Pořádně nachmelený ejl, do kterého byly přidány jalovcové bobule a rakytník řešetlákový. Výsledkem je příjemný mix pryskyřičného až citrusového chmele a trpkých bobulovitých i dřevitých tónů. Určitě stojí za vyzkoušení. Dále se na čepu objevil mohutný svalovec, Mikkeller 黑 neboli Black. Řadí se mezi Imperial Stouty a obsah alkoholu dosahuje závratných 17,5%. Ve vůni i chuti krom očekávaného alkoholu dominuje hořká čokoláda, dále následuje praženost a sladkost s karamelem. Alkohol je opravdu výrazný, spíše takový pivní likér, než normální pivo. Ideální k usrkávání za studených zimních večerů.

Nusle jsou nyní rájem zahraničních piv, zajímavá pivka se totiž objevují i ve Zlých časech. Například Wake Up Dead z amerického Left Hand. Takový mladší brácha Mikkellerova Blacka, Imperial Stout s 10,2% alkoholu. Příjemný mix čokolády, praženého sladu, karamelu a alkoholu. Sladší a zároveň hodně hořké… moc příjemné pití. Objevil se tu též další americký kousek, Snake Dog od Flying Dog. Klasická americká IPA, příjemně nachmelená (citrusy, pryskyčice), hezky jemná, harmonická a skvěle pitelná. A nově se místo Snake Doga na čepu objevila skvělá belgická IPA Raging Bitch.

Při návštěvě přilehlého „Zlýho“ Pivkupectví nás potěšil pohled na piva z Javořického Kozlíčka (Horní Dubénky). Další minipivovar, který místo odpudivých PET lahví začal pivo stáčet do skla. A dokonce vratného! Jeden z důvodů, proč petky nemáme rádi je ten, že pivo v nich se neuvěřitelně rychle kazí. Kupovali jsme je jen zřídkakdy, pokud nás nějaké pivo opravdu zaujalo. Ale ve velkém procentu případů se stalo, že pivo bylo prostě zkažené a člověku nezbylo než třeba celých jeden a půl litru vylít do dřezu. A ani když pivo nebylo zkažené, často to nebyl žádný zázrak. Prostě PET raději ne. Nu, ale zpět ke Kozlíčkovi. Pořídili jsme si jeho pšeničné pivko, se kterým jsme ještě neměli tu čest. Bylo příjemné a dobře pitelné, hezky banánové a kvasnicové. Doufáme, že další mini budou v přechodu na stáčení do skla následovat.