Bavorsko na kole podruhé, 5. den - Breitenlesau, Hochstahl, Sachsendorf, Huppendorf a Lohndorf

Ráno se probouzíme do dalšího krásného slunečného dne. Rychle posnídáme, sbalíme a vyrážíme z kopce dolů do pivovaru Krug. Otevírá již v devět ráno. V prostoru před pivovarskou hospodou panuje rušný shon. Pravda, jako zákazníci jsme zde, s výjimkou několika snídajících ubytovaných hostů, jediní, ale po prostranství se pohybují zaměstnanci pivovaru, kteří svižně staví velký stan. Od čtvrtka až do pondělí zde probíhá jakýsi festival. Poté je od úterý 22. července až do 7. srpna, tedy v době, kdy jsme zde byli minule, zavřeno. Dáváme si Kellerbier Kraft-Stoff. Sice není ze samospádu, ale i tak je vynikající. Krásně čistý a skvěle pitelný. Ani pšenice není špatná. Chvilku posedíme v Krugu na zahrádce před restaurací a pozorujeme místní shon. Chlapi mají stan postavený během chvilky, pak si sednou vedle nás na lavičky, dají si každý jednoho lahváče (někteří si přinesou točené pivo z hospody) a paní domácí jim donese obložené housky. V tichosti posvačí a pak se zase rozejdou zpět ke své práci.

Z Breteinlesau nás cesta vede po malé silničce do Hochstahlu k pivovaru Reichold. Minulý rok nás místní piva příliš nezaujala, ale rozhodneme se ochutnat i zbytek sortimentu a hlavně jedeme prozkoumat místní kemp. Na toaletách nalézáme automat s chlazenými lahváči z místního pivovaru za 1 € a také sprchy za tu samou cenu. Je rozhodnuto. Využijeme služeb sprch i pivního automatu. Reichold Lager z lahve je fajn. Skoro bych řekla, že mi z místních piv chutnal nejvíc. Marley si ještě do restaurace zaskočí pro jednu malou pšenici (ta v automatu k dostání není) a pak vysprchovaní a napojení vyrážíme dál směr Kathi Bräu na oběd a pivo.

Z Hochstahlu do Kathi Bräu je to jen 4 km. Bereme to po pivní cyklostezce a za chvilku jsme u Kathi. Na velké louce před pivovarem se už hromadí motorky a na zahrádce pod ořechy je již celkem plno. Dáváme si samozřejmě místní Dunkel a zkoušíme i Leichtes a k tomu Bratwursty, kterých doráží slušná porce. Jídlo je dobré, pivo výborně pitelné a chutné jako minulý rok. Leichtes velmi překvapil, na tak slabé pivo je velmi vydařený a výborně pitelný. Stejně jako minulý rok opouštíme Kathi velmi spokojeni.

Pokračujeme do Aufsessu. Je to od Kathi jen 2 km z kopce. Zaskočíme zde do pivovaru Rothenbach. Zahrádka je poloprázdná a panuje zde klid. Dáváme si malý točený Zwickl, ucházející pivo, jen na náš vkus trochu moc kvasnicové a dobře pitelnou novinku lahvový Keller Pils. Jídlo si zde ani nedáváme. Ceny sice nejsou nijak vysoké, ale jsme ještě najedení od Kathi.

Z Aufsessu pokračujeme po silnici a kousek po cyklostezce přes Neuhaus do Sachsendorfu, kde se nachází pozapomenutý pivovar Stadter, který vyrábí pravděpodobně pouze jedno pivo – Landbier. Ve vesnici blízko pivovaru přímo na hlavní silnici se nachází i pivovarská hospoda. Ochutnáváme zde místní nic moc pivo zatímco nás otravují hejna much. Pivo je sladké, karamelové, dosti ulepené a hůře pitelné. Zase jednou nás zamrzí, že jsme si nedali pouze jedno napůl. Není divu, že hned vedle na kraji vesnice dle všeho prosperuje zahrádka / Keller s Krugem na čepu.

Ze Sachsendorfu se vracíme zpět do Neuhausu a poté dále po silničkách přes Drosendorf, Voitmannsdorf až do Huppendorfu, kde se nachází pivovar Grasser a hned naproti pivovaru i pivovarská restaurace. Před restaurací je pěkná zahrádka, na kterou usedáme a objednáváme si místní Vollbier a novinku Zwickelpils. Piva jsou celkem fajn. Nic kvůli čemu by se sem člověk musel za každou cenu vracet, ale ani nic, čemu by se radši vyhnul jako v případě pivovaru Stadter. Na zub si zde dáváme obložený talíř s muzikou¹ a odpočíváme po náročné cestě. Je to tu fajn.

Z Huppendorfu se vydáváme po cyklostezce do Laibarösu a pak po silnici až do Tiefenellernu. Stezka nás nejdřív vede otravně do kopce, až si myslíme, že každou chvíli vypustíme duši, když tu náhle začne prudce klesat. Finální vítězný sjezd do Tiefenellernu stojí za to. Na serpentinách téměř sedřeme brzdy a kopec nás samospádem doveze až k pivovaru Hönig a především k jeho Kelleru, který se nachází vzadu za budovou restaurace. V pozdně odpoledním slunci je zde velmi příjemné posezení ve svahu s kaštanovými stromy nad hlavou. Konečně můžeme využít Holzdeckel² zakoupený v Krugu. V jednom okýnku si dáváme Lager a Pils (oba ze samospádových soudků) a u druhého vepřové koleno, neb je čas na večeři. Tady netradičně vařené, ale tradičně výborné. Z jedné porce se tím kusem prasete přecpeme jako prasata. Piva celkem ujdou, ale nijak výrazně unešeni z nich nejsme. Na celém Kelleru je nejlepší atmosféra a prostředí. Líbí se nám tu.

Z Hönigu vyrážíme dále po silnici téměř bez provozu do Lohndorfu. Zde se nachází dva pivovary. První pivovar – Reh je průmyslový bez vlastní restaurace. Člověk si zde může zakoupit lahváče a vypít jej před pivovarem (dle informací pivních cestovatelů vám zde pivo i natočí). Nicméně obchod zavírá v sedm a to nestihneme. Ani nás to moc nemrzí.

Druhým pivovarem je Hölzlein s vlastní restaurací a příjemným posezením na zahrádce na dvoře. Necháváme si natočit jeden Vollbier ze samospádového kohoutku přímo ve stěně. Pro pivo si lidé chodí sami dovnitř, jídlo vám na zahrádku po objednání donesou. Pivo je moc fajn, sice trochu sladší a sladovější, ale příjemně čerstvé a pije se moc dobře. Zahrádka je plná a téměř všichni lidé se nacpávají pečenými kuřaty a řízky. Jídlo vypadá velmi dobře a je i celkem levné. My jsme ale ještě nacpaní kolene z Höniga. Pokud se sem někdy příště vrátíme, musíme otestovat místní kuře.

Na zahrádce nad pivem zkoumáme další plány a usuzujeme, že bude nejlepší vyrazit přes Litzendorf, profrčet Geisfeldem, dojet až do Rossdorfu a zkusit stihnout Felsenkeller pivovaru Sauer.

Frčíme tedy podle plánu, v Geisfeldu míjíme bez zastavení pivovar Griess i Krug a bereme to rovnou po cyklostezce podél silnice na Rossdorf. Zde se nachází pivovar Sauer, ve kterém jsme minulý rok skončili promoklí až na kost. Moc nás tehdy ochutnaná piva nezaujala. Tentokrát i pivovar Sauer míjíme a míříme na konec vesničky do jeho Felsenkelleru. Je to krásné a klidné místo na kraji lesa, vedle pastvin, na kterých se pasou krávy, se starou pěkně opravenou budovou, pod kterou se nachází keller s otevřenými dveřmi. U stolů sedí pár lidí a popíjí pivo z kameninových půllitrů. Snáší se soumrak a nad stoly svítí elektrické lucerny.

Vyrážíme rovnou ke dveřím Kelleru a dáváme si točený bohužel nesamospádový Kellerbier a lahvový Urbräu. Obě piva jsou výborná, čerstvá a skvěle pitelná. Chvilku poté, co si pivy připijeme, nasedá pan výčepní na kolo a za chvilku se vrací s cedulí „Felsenkeller Geöffnet“ pod paží. Stihli jsme to opravdu jen tak tak.

Dopíjíme chutná piva a rozhodneme se to vzít zpátky přes Griess Keller. Pokud stihneme ještě otvíračku, dáme si zde pivo, pokud bude zavřeno, zakempíme někde poblíž. Tentokrát tedy nejedeme do Geisfeldu podél silnice, ale bereme to po asfaltové cyklostezce přes pole a lány. Když se blížíme ke Griess Kelleru, vidíme již z dálky prosvítat mezi stromy světla a slyšíme mnoho veselých hlasů a smích. Dorážíme před Griess Keller a rovnou mažeme k okýnku. Je 22:08 a Keller má oficiálně do deseti, ale soudek ještě evidentně není dopit. Pan domácí nám ochotně natočí dva samospádové Kellerbiery.

Griess Keller je místo jako z pohádky. Už minule, kdy byl zavřený kvůli dešti a my jsme jenom projížděli okolo, se nám hrozně líbil. Posezení je zde rozděleno do několika úrovní ve svahu, některé stoly mají stříšky, jiné stojí prostě jenom pod stromy. Za tmy zde svítí desítky lucerniček, světel i svíček. Lidé pijí samospádová piva z kameninových půllitrů a z různých stran se střídavě ozývá smích. Člověk si zde připadá jako v Hobitíně. Je to jeden z nejhezčích Kellerů, který jsme navštívili. Užíváme si atmosféry, pomalu popíjíme Kellerbier a odpočíváme. Dnes už nikam nespěcháme. Nespěchá ani pan domácí. Samospádový soudek už došel, takže pivo už nevydává, ale nechává prostě lidi pomalu dopíjet. Odjíždíme před jedenáctou, ale v Kelleru ještě stále zůstává pár hostů a lucerničky stále svítí do noci jako bludičky.

Z Griess Kelleru zamíříme přes Geisfeld kolem pivovarů Griess a Krug, které letos bohužel vynecháváme, směrem na Litzendorf. V klidném a bezpečném lese vedle cyklostezky přenocujeme.

¹) ↑ Cokoliv ve Frankách „mit Musik“ neznamená, že vám s jídlem dorazí i orchestr a zahraje vám serenádu. Jedná se o octovou zálivku s cibulí.

²) ↑ Dřevěný poklop na pivní korbel, který slouží k tomu, aby vám při popíjení v Kelleru nepadaly do piva listy, kaštany, květy a další přírodní bordel ze stromů, aby vám do něj nelezly mouchy a vosy a také aby vám pivo zbytečně neteplalo.