Bavorsko na kole, den 6, díl 2. - Hirschaid, Geisfeld, Schammelsdorf, Strassgiech

Bludice

3. ledna 2014 v 10:42

Minulý díl našeho povídání o cestě přes Bavorsko na kole jsme skončili v Kelleru Roppelt. Odtud vyrážíme směr Hirschaid. Ve Stiebarlimbachu (vesničce, kde sídlí pivovar Roppelt) narážíme opět na starou známou cyklostezku se stromem a půllitrem. Ta nás vede bezpečně po chodníku mimo silniční provoz. Ve Schnaidu míjíme budovy pivovaru Friedel, kde se vaří v minulosti vařila piva pro Keller na Kreuzbergu. Škoda, že místní obchod je zavřený, rádi bychom zkusili jejich nakuřované pivo, které na Kreuzbergu na čepu bohužel zrovna došlo.

Cestou se nad námi nečekaně začínají stahovat mraky a my si říkáme, že by mohlo trochu sprchnout, abychom se ochladili (vedro je k padnutí). A ono sprchne. Celou cestu až do Hirschaidu jedeme s dešťovým mrakem na hlavou. Dle všeho mrak cestuje s námi. Kam přijedeme, je země stále ještě téměř suchá, ale na nás se lijí z nebe proudy vody.

V Hirschaidu déšť naštěstí polevuje. Zajíždíme do pivovaru Kraus. Zahrádka vzadu za pivovarem je i přes momentálně nejisté počasí otevřená a slušně zaplněná. Dáváme si jednoho nakuřovaného Hirchen-Trunka a dobře pitelnou pšenici. Piva jsou fajn, ale předchozímu Roppeltovi se rovnat nemohou. Mezitím se nám nad hlavou začíná ozývat hřmění. To nevypadá dobře, něco se na nás žene.

Z Hirchaidu pokračujeme dál po malých silničkách až do vesničky (či městečka) Rossdorf am Forst, kde se nachází pivovar Sauer Rossdorf. Cestou nás chytne taková průtrž mračen, že jsme během chvilky promočení až na kost a do pivovaru vcházíme mokří od hlavy k patě. Možná proto na nás číšnice kouká jako na obtížný hmyz… ale ona tak vlastně kouká téměř na všechny ostatní hosty. Místní piva – Braunbierpšenice jsou fajn. Nic světoborného, ale velmi dobře pitelná. Dáváme si na chuť místní Bierwursty (čtyři plátky „imperial junioru“ s chlebem). Celkem jedlé, ale nic o čem by člověk psal domů. Celkově byl Sauer Rossdorf fajn zastávka, ale na Bavorsko spíš takový průměr. Asi nejhezčí na celém pivovaru byla zahrádka plná květin, tu jsme si ale bohužel s ohledem na déšť neužili.

Opouštíme pivovarskou restauraci a zjišťujeme, že venku mezitím téměř přestalo pršet. Vyrážíme po silnici směr Geisfeld. Cestou narážíme na cyklostezku, která nás protáhne přes pole až ke Griess Kelleru. Vypadá moc pěkně a musí v něm být příjemné posezení, bohužel průtrž mračen všechny hosty vyhnala a Keller je zavřený. Štěstí ale nemáme ani u pivovarské restaurace. Celá restaurace je zavřená (z důvodu otevřeného Kelleru, který je zavřený z důvodu špatného počasí) a ani okýnko u přilehlé zahrádky nefunguje. Nejsme zde jediní žízniví potenciální zákazníci. Pán se džbánem se snaží dozvonit na obsluhu okýnka, když se nikdo neozývá, sbalí džbán a říká nám, že o dalších 200 metrů dál nám určitě pivo natočí. „Krug?“ ptáme se. A on na to: „Ja.“ Tak Griess holt škrtáme a popojíždíme za roh k pivovarské restauraci pivovaru Krug.

Tady se nám líbí. Jedná se sice o klasickou hospodu, ale opatřenou okýnkem jako v Kelleru. Pivo i jídlo se objednává a platí u něj. Pivo dostáváme rovnou, natočené klasicky ze soudku gravitací, jídlo nám donesou. Pivo na čepu je pouze jedno – místní Kellerbier, který je opět skvělý, čerstvý a výborně pitelný. A jelikož je čas na něco k snědku, objednáváme si i místní speciální Brotzeit Zwetschgenbanes – sušené hovězí plátky s vynikajícím čerstvým domácím chlebem a hromadou másla. Na první pohled sice malinko dražší (4,90 €), ale opravdu luxusní dobrota. Škoda, že musíme jet dál, dali bychom si ještě jedno, dvě, tři piva. Rozhodně doporučeníhodný podnik.

Cyklostezka nás vede dál do Schammelsdorfu. Je to opět bezpečná cesta mimo silniční provoz. Jediná chvíle, kdy se dostáváme na silnici, je ve vesnici, kde nás všechna auta ohleduplně objíždějí.

Ve Schammelsdorfu je pivovar Knoblach. Sice nemá naše oblíbené okýnko, ale zahrádka je příjemná, pod rozložitými kaštany a číšnice milá a rychlá. Dáváme si světlý Ungspund's Lagerbier, krásně čerstvý a příjemně výrazně citrusově až mentolově chmelový. Vydařené pivo. Marley si dává velmi dobrou pšenici a poté ještě dunkel, také celkem fajn, ale podle mého názoru je jednoznačně nejlepší účko.

Ze Schammelsdorfu nás cesta vede do Köttensdorfu, kde smutně míjíme zavřený pivovar Hoch, který má dnes Ruhetag. Skoro obrečíme, že se zde nemůžeme zastavit na široko daleko vyhlášené domácí pečené kuře, ale statečně pokračujeme dál do Strassgiechu, kde se nachází mezi pivními geeky proslavený Zoiglstube Gänstaller. My ale pravdu povědíc příliš mnoho o tomto podniku nevíme. Máme zjištěno, že zde mají na čepu fajn piva a také že si povinně musíme dát slavnou místní specialitu smažený řízek. Nicméně v době, kdy sem dorážíme už je poměrně pozdě a číšnice po naší prosbě o jídelní lístek kouká trochu rozpačitě. Nakonec k nám přivede příjemnou paní majitelku, která nám anglicky vysvětluje, že nám již z jídelního lístku nemohou nabídnout, protože už v kuchyni končí, jediné jídlo, které ještě mohou připravit je místní řízek. Nadšeně přikyvujeme, že to je přesně to, co chceme. A také jej dostaneme. Jídlo je opravdu vynikající.

Z piv si vybíráme místní Zoigl, který nás velmi překvapí. Je poměrně výrazně ovocný, silnější a velmi dobře pitelný. Až později si všímáme, že zde mají na čepu 3 piva. Dvě z nich jsou vlastní (výše zmíněný Zoigl a velmi podobný Kellerbier) a výbornou hostující pšenici Hartmann Felsenweisse.

U vedlejšího stolu sedí mladý muž a slečna, čekají na sládka pivovaru a majitele restaurace, který jim přinese k ochutnání dvě vlastní lahvová piva. Odchytáváme jej také a ptáme se na piva, která jsou v restauraci na čepu. když zjistí, že se zajímáme o pivo, přinese sklenice a nalije nám také na ochutnání z lahve. První je zajímavý a dobře pitelný Birra Kultura Scura, druhý je skvělý Baltic Porter Europa Bier Elevator uvařený ve zdejším pivovaru ve spolupráci s nizozemským pivovarem de Molen a švédským Närke. Luxusní usrkávací pivo. Nečekaný objev v centru Franků.

Po chvíli si drze přisedáme k sousednímu stolu a dáváme se do řeči s kolegy beer geeky. Ukáže se, že přijeli až z dalekého Španělska a zkoumají pivní krásy Bambergu a okolí. Mají i svůj pivní blog – Lupuloadicto. Zajímavé a příjemné setkání se zajímavými a příjemnými lidmi.

Z Zoiglstube Gänstaller nakonec odcházíme až jako poslední. Vlastně tady těch piv ani moc nevypijeme, jen se tak nějak zakecáme o bavorských, českých, španělských a světových pivech. Ani nijak velkou útratu neuděláme, ale majitelé jsou i tak na nás velmi milí. Ještě se musíme všichni povinně vyfotit (asi pro španělský tisk :)) a vyrážíme hledat místo na přespání. Nacházíme jej vedle potoka kousek za vesnicí.

Trasa naší cesty – den 6

Více fotek najdete na naší facebookové stránce.

SERIÁL BAVORSKO NA KOLE

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nově navštívěné hospody

Nejnovější alba v galerii