Bavorsko na kole, den 10 - Falkenberg, Mitterteich, Waldsassen

sepsala Bludice

14. února 2014 v 10:30

A je to tady. Čeká nás poslední den našeho putování po Bavorsku a zároveň druhý den Zoiglování po Hornofalckém lese.

Ráno se od našeho nocležiště vracíme kousek zpátky po silnici a konečně nacházíme Waldnaabtal Radweg, která nás vede do Falkenbergu. Cyklostezka je to náročnější, po lesních cestách, dosti kopcovitá i kamenitá, ale vede moc pěknou přírodou a při příjezdu do Falkenbergu se nám jako bonus naskýtá krásný výhled na zdejší hrad.

V městečku jsou dnes otevřené dva Zoiglstube. Jako na první narážíme na Kramer Wolfa. Sezení venku zde není nijak úžasné. Pár skládacích stolků a lavic (ty používají téměř ve všech Zoiglstube) vedle ne příliš frekventované silničky. Zahrádka je zatím prázdná, ale chvilku po nás se začínají objevovat další žízniví poutníci. A vevnitř už je i takto dopoledne celkem veselo. Dáváme si Zoigl, tradičně Apfelschorle na žízeň a k tomu k snídani chleba namazaný výbornou domácí paštikou. Jsme totiž v dalším Zoiglstube, který je zároveň řeznictvím. Zoigl je velmi dobře pitelný a paní majitelka velmi příjemná.

Jenom o pár metrů výš po silničce je další Zoiglstube – Wolfadl. Pěkný nízký domek s malou zahrádkou trochu vyvýšenou nad silnicí. Tentokrát si dáváme jenom Zoigl. Celkem ujde, ale je to jeden ze slabších kousků našeho zoiglového průzkumu. Ani pan majitel nepůsobí moc příjemně. Takový potetovaný bubák.

Až tady si uvědomíme, že jsme žíznivě minuli komunitní pivovar. Sjíždíme tedy opět zpátky dolů k hradu, děláme pár fotek a pak zase pěkně zpět do kopce kolem Wolfadla, kde se ukáže, že pan majitel je sice bubák, ale velmi dobrosrdečný. V domnění, že bloudíme se nás okamžitě ujme a popisuje nám kudy jet dál do Mitterteichu, což nám vlastně nakonec i dost usnadní cestu.

Míříme dál přes Gumpen po polních, ale dobře sjízdných cestách, kolem mnoha rybníků a téměř po rovině. Cestou projíždíme krásně upravenou vesničkou Grossensterz plnou květin a za 11,5 km jsme v Mitterteichu. Ve srovnání s malinkým Falkenbergem je Mitterteich velké město.

Celkem snadno nalézáme Zoiglstube Lugert s příjemným posezením na dvorku s klasickými rozkládacími stolky a pár hosty. Dáváme si místní Zoigl. Není to sice jeden z těch lepších, které jsme za dva dny zoiglování ochutnali, ale pije se celkem fajn. Je také čas na něco k snědku… Brotzeit.

Objednáváme si a doplácíme na svou špatnou výslovnost, když místo Obatzter a dvou Breze dostáváme Obatzer a dva Pressacky. Naštěstí se nám podařilo slečnu přesvědčit, aby si jeden Pressack odnesla zpátky. Moc se jí omlouváme za blbost, ona se omlouvá taky… tak se tak chvilku všichni navzájem omlouváme a pak se nacpeme k prasknutí. Ten Pressack navíc by nás asi zabil.

Při odchodu nás ještě odchytává příjemná paní majitelka, zřejmě matka slečny, která nás obsluhovala a prohodí s námi pár slov… asi si chtěla prohlídnout ty pitomé turisty, kteří si ani neumí objednat jídlo :) Celkově je Lugert moc příjemný podnik s velmi příjemnými lidmi.

Kromě Zoiglstubů je v Mitterteichu ještě pivovar Hösl s vlastní restaurací. Zamíříme tam rovnou od Lugerta. Na zahrádce před restaurací je téměř prázdno, jen u jednoho ze stolů právě dokončuje souboj s bavorským obědem jeden host. Ještě si ani nesedneme a už se na nás vrhá obsluhující paní s otázkou, jestli chceme jíst. Odpovídáme, že ne, že bychom si jenom rádi dali pivo. Paní na to odvětí, že pivo nám nenatočí, protože právě zavírá. Zvláštní. Jídlo by nám dle všeho dali. Téměř takový český přístup. No nic, vyrážíme opět na cestu.

Do Waldsassenu se jede výborně. Frčíme po dobře značené Wondreb Radweg a ve Waldsassenu jsme během chvilky. Zkoušíme nakouknout, zda náhodou nemá otevřeno Zoigl am Eck. Je zavřeno, i dle Zoiglkalendáře by měli mít Zoigl na čepu bohužel až od zítřka.

Cestou po cyklostezce náhodou narážíme na restauraci pivovaru Ziegler, jehož budovy jsme zahlédli při průjezdu městem. Ani jsme netušili, že tu nějaký pivovar je. Sedáme si na zahrádku a dáváme jednoho celkem pitelného sladovějšího ZoiglaPils s tak silně máslovou pachutí, že by se dal na chleba mazat. Ceny piva jsou zde již vyšší, ale vzhledem k tomu, že se evidentně jedná o turistické městečko, nejsou nějak výrazně přemrštěné – 2,30 €. Ale kam se to hrabe za standardní cenu Zoiglů v Zoiglstubech – 1,70 € za půl litru.

Z Waldsassenu se opět jede skvěle. Rychlá asfaltová cyklostezka vede většinou mírně z kopce. Krásně se po ní frčí, takže v Chebu chytáme dokonce dřívější vlak, než jsme původně plánovali a v 16:33 už jsme na cestě do Prahy.

A tím končím vyprávění o jedné z nejlepších dovolených (ne-li úplně nejlepší) v našem životě. Všem milovníkům piva a cyklistiky podobnou cestu po Bavorsku vřele doporučujeme. Cyklostezky jsou zde zpravidla velmi udržované a vedené samostatně mimo silniční provoz, piva vynikající a za přijatelné ceny, to samé platí i o jídle. Nehrozí, že by vás nějaký Pomáhal & Chránil terorizoval za to, že si dáte pivko, dvě, tři, … a přesouváte se na kole. Naopak v Bavorsku je pivní cykloturistika velmi oblíbená činnost podporovaná mimo jiné celou řadou speciálních pivních cyklostezek.

Co se týče alkoholu, tak v Německu můžete jezdit na kole do 1,6 promile (Pokud vám není 21 a méně let, v tom případě pro vás platí v Německu stejně přísný zákaz alkoholu na kole jako je tomu u nás!). Nicméně, pokud by se stala nějaká nehoda a bylo vám naměřeno 0,3 promile a více, můžete být stíháni. Takže po pivu ano, ale opatrně :) A dávejte si v Německu velký pozor na dodržování dopravních předpisů a povinnou výbavu na kole (nezbytně nutné odrazky, zvonek a být dostatečně osvětlení za tmy).

Trasa naší cesty – den 10

Více fotek najdete na naší facebookové stránce.

SERIÁL BAVORSKO NA KOLE

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…