Bádensko-Württembersko a Hesensko na kole, den 2 - cesta vlakem přes Bavorsko

sepsala Bludice

26. června 2018 v 16:28

Ráno vstáváme brzy a vyrážíme na vlakovou zastávku do Arzbergu. Cestou obdivujeme zachovalé budovy pěkného pivovaru Frankenbräu Arzberg. Ten však již dávno nevaří pivo. Svoji činnost ukončil v roce 1974. Na místní malé vlakové zastávce sice není automat na jízdenky, naštěstí ale není problém koupit si Bayern Ticket přímo ve vlaku od pana průvodčího. Cena lístku pro dva cestující je 31 € a platí po celý den po celém území Bavorska. Dnes se budeme až do večera přepravovat vlaky a pokusíme se po cestě navštívit co největší množství pivně zajímavých míst.

Na další vlak přestupujeme v Marktredwitzu. Místní nádraží je již vybavené lépe než pustý Arzberg. Koupíme si zde k snídani kávu a dortík do vlaku a pokračujeme osobákem do Norimberku, kde pro změnu ulovíme v Yorma's lahváče, se kterým přesedáme do dalšího osobáku směr Augsburg.

Z vlaku vystupujeme v Ellingenu, městečku s pěkným zámkem a především také zámeckým pivovarem Fürstliches Brauhaus Ellingenpivovarskou restaurací. Na prostranství před pivovarem se zrovna chystá festival, který ale bohužel startuje až ve čtyři hodiny. To už tu nebudeme. Pivovarská hospoda zeje prázdnotou a vypadá zavřeně. Dveře naštěstí zamčené nejsou a tak se drze vetřeme dovnitř a u personálu, který se věnuje přípravě festivalu, si vyškemráme dvě piva. KellerbärDunkel jsou obě velmi chutná a pitelná piva. Další piva z tohoto pivovaru si kupuje v lahvové formě v pivovarské prodejně a ve chvíli, kdy se s úderem dvanácté hospoda zaplní k prasknutí strávníky, vyrážíme v dešti na vlak. Zvláštní, meteorologové nám slibovali slunečné počasí.

Vlakem popojedeme jednu zastávku do Weissenburgu, kde se v centru městečka nalézají dva zajímavé podniky. Jako první navštěvujeme Sigwarts Braustüberl, pivovarskou hospodu pivovaru Sigwart. Nachází se v pěkném starším domě stojícím na čistém a opraveném náměstíčku. Dorážíme sem v dešti a kola parkujeme do sucha v průchodu. Na čepu zde mají dvě piva – PilsHelles, obě čistá a dobře pitelná.

Druhý weissenburgský podnik – Braustüberl Zur Kanne se nachází kousek od Sigwarta. Dříve zde měli na čepu piva z vlastního pivovaru, ale pivovar byl zavřen a dnes jim pivo vaří pivovar Strauss z Wettelsheimu, který máme naplánovaný jako další zastávku na cestě. Schneider Bräu Das Kleine Schwarze je chutné a dobře pitelné pivo. Na čepu nás také překvapí Schneider Bräu BIeRICIANA IPA, která sem přicestovala až z dalekého Lipského Bavorského nádraží. V tomto kraji nečekané setkání.

Po rychlém průzkumu Weissenburgu nasedáme opět na vlak a pokračujeme do Treuchlingenu, kde se kousek za městečkem nachází Wettelsheimer Keller pivovaru Strauss. Trochu se obáváme, jestli bude vůbec v takovémto počasí otevřený. Pršet už sice přestalo, ale i tak je obloha stále hrozivě zatažená. Keller bývá ale naštěstí dle všeho otevřený i za špatného počasí. Kromě zastřešeného prostoru mezi budovami zde mají i možnost sezení uvnitř v budově. Keller je to poměrně starý a pěkný, s příjemným posezením na kraji lesa pod vzrostlými košatými stromy a s pěkným výhledem do kraje. Trochu zvláštní je, že zde chodí obsluha. My jsme se klasicky nejdříve nahrnuli k okénku, ale slečna domácí nás usadila a pivo i jídlo nám donesla. Na čepu mají pouze jedno pivo – Märzen. Pivo je točené ze starého dřevěného samospádu a na chuti je to poznat. Specificky lehce zvětralé, s lehkým jakoby dřevitým nádechem. Pokud si na tuto nezvyklou chuť člověk přivykne, pije se velmi dobře. Z pokrmů si k obědu vybíráme naši oblíbenou Schäufele, zde podávanou s dušeným kysaným zelím a krajícem chleba. Obří hromada výborného pečeného vepřového s křupavou kůrčičkou za v tomto kraji bezkonkurenční cenu 6,90 € nás příjemně zasytí.

Naším dalším cílem je Gundelfingen. Dostáváme se sem vlakem s přestupem v Donauwörthu. V Gundelfingenu sídlí Camba Old Factory s barem, obchodem, pivní zahradou… je to taková velká továrna na dobré opití se. Přesouváme se z tradičního Kelleru s jedním samospádovým pivem do moderního craft podniku s desítkami piv z pivovaru Camba, včetně silných barrel ageovaných záležitostí. Piva se zde kupují za takzvané chipsy (neboli žetony), které si při vstupu do továrny zakoupíte u samostatného stánku. My jsme ale, vzhledem k tomu, že jsme díky časnému příjezdu byli v továrně téměř sami, byli této zvyklosti milosrdně ušetřeni. Žít to zde začíná nejspíš až večer. Dokonce nám místní sympatický personál dovolil nechat si kola v suchu uvnitř poloprázdného podniku.

Ochutnáváme postupně šest místních piv. Silná piva jsou zde naštěstí nabízena v malých ochutnávkových sklenicích. Na úvod zkoušíme dvě svěží pšenice, poté přecházíme na silnější a vzácnější kousky. Baltic porter a tři silná barrel ageovaná piva v sudech (nebo hoblinách?) po Bourbonu, SherryCognacu byla všechna výborná. Zastávka zde byla velmi příjemná a rozhodně nelitujeme, že jsme se zde stavili. V továrně nabízí kromě piva i různé zajímavé pochutiny, my jsme ale stále ještě nacpaní po Schäufele, takže jídlo vynecháváme. Každopádně se zde kdykoliv v budoucnosti rádi opět zastavíme. Za úvahu stojí i návštěva některého z festivalů, které zde pořádají.

Z Gundelfingenu se svezeme jednu zastávku vlakem do Günzburgu, kde se nachází dva další podniky, které máme v plánu prozkoumat. Hned u prvního nám ale bohužel štěstí nepřeje. Brauerei Gaststätte zum Rad má bohužel zavřeno. Na základě informací z webových stránek jsme to tak trochu očekávali, ale stejně je divné zavírat hospodu nacházející s v centru města v pět hodin odpoledne.

Kousek vedle (také v centru) města se nachází i hospoda Brauereigasthof zur Münz s vlastními pivy vařenými na zakázku v pivovaru Postbräu Tannhausen. Když už jsme tady, zkusíme samozřejmě ochutnat. Dáváme si místní Münz Edel ExportKaltenberg Kellerbier. Kaltenberg je dobře pitelné pivo, což se o „místním“ Edel Exportu rozhodně říct nedá. Nic moc pitelné pivo s podivnými tóny kukuřice.

Z Günzburgu, který nás pivně příliš neuchvátil, pokračujeme dál na kole. Popojedeme asi tři kilometry do sousedního městečka Leipheim. Zde mrkneme na zavřené dveře pivovarského muzea Blaue Ente. Měli by tu snad mít i vlastní výčep, ale kdo ví, co zde čepují. Každopádně otevřeno mají pouze v neděli od dvou do pěti.

Druhým podnikem, kvůli kterému jsme sem zamířili, je pivovarská hospoda pivovaru Hirschbrauerei Leipheim. Zde již otevřeno je. Hospoda se nachází blízko nádraží a působí celkem sympaticky, i když poněkud ošuntěle. Piva nás bohužel příliš neuchvátí. Helles není nic moc, ale alespoň pšenice je celkem dobrá.

Po Leipheimu nás již čeká naše dnešní cílová stanice – Neu-Ulm, městečko nacházející se na hranici Bavorska a Bádenska-Württemberska. Je to kousek, pouze dvě zastávky vlakem. V Neu-Ulmu chceme navštívit dva pivovary. Nejdříve zamíříme do toho vzdálenějšího – Brauerei Schlössle. Pivovarská hospoda se nachází ve velkém starém domě a má i pěknou zahrádku, která je ale bohužel v době našeho příjezdu již zavřená a pivo nám na stojáka ven natočit odmítnou. Dáváme si jej tedy na baru, což se nakonec ukáže jako dobré rozhodnutí. Hospoda je plná místních sledujících mistrovství Evropy ve fotbale. Fotbal nás sice nechává absolutně chladnými, ale sledovat místní dění a nadšení fandících diváků je velmi zábavné. Atmosféra je uvolněná a po prvním gólu německého týmu velmi optimistická. Z piv si vybíráme velmi chutný Zwickel a výborný Weizenbock. Před odchodem si ještě kupujeme místní Pale Ale v lahvi na pozdější ochutnání.

Naší poslední zastávkou je pivovar Barfüsser Brauhaus. Jedná se o velký podnik z rozsáhlou zahradou, na které je vztyčeno velké plátno, na němž běží přímý přenos fotbalového utkání Německa s Itálií. Zahrada je nacpaná k prasknutí německými fanoušky, ale podaří se nám ulovit alespoň místo na stojáka a pro pivo si zajdeme sami k výčepu. Obě piva (RotgoldSchwarze) jsou chutná a dobře pitelná.

V Barfüsseru strávíme téměř celý zbytek utkání. Bavíme se fandícími fanoušky čutané. Pivovar opouštíme až po skončení zápasu za doprovodu troubení snad všech aut, která se momentálně pohybují po silnicích Neu-Ulmu. Naštěstí je město vybaveno kvalitní sítí cyklostezek, takže do přímého kontaktu s rozdováděnými řidiči nepřijdeme. Odjíždíme kus za město, kde se utáboříme na kraji lesa.

Pozn. Zápisky se týkají cyklovýletu z léta 2016… ano, tak dlouho jsem se dokopávala k tomu, abych papírové zápisky přepsala a zveřejnila je na webu :) Může se tedy stát, že některé informace již nejsou aktuální.

Mapa navštívených míst

Více fotek najdete v naší fotogalerii Bádensko-Württembersko a Hesensko na kole - den 2.

Sledujte Pivníky

Hledat piva, články, pivovary…

Nejnovější alba v galerii